Day Watch

Další hra podle románů Sergeje Lukjaněnka

Noční hlídka, Denní hlídka a Šerá hlídka to jsou názvy jednotlivých dílů fantasy trilogie ruského spisovatele Sergeje Lukjaněnka. První díl se dočkal i filmového zpracování, stejný osud čeká i další dvě části. Ovšem nejen to Noční hlídka se již představila i příznivcům počítačových her. Zmíněný titul jsme recenzovali v jednom z předchozích vydání časopisu a další virtuální dobrodružství je na spadnutí. Opět se bude jednat o taktickou strategii postavenou na enginu povedené hry Silent Storm, přičemž náplň bude dosti podobná prvnímu dílu. Samozřejmě ovšem s jedním zásadním rozdílem budete ovládat členy Denní hlídky, tedy Temné, dohlížející na dodržování křehkého příměří Světlými. Na rozdíl od titulu Night Watch, jenž se odehrával jen v Moskvě, se podíváme nejen do ruského velkoměsta, ale také do současné Paříže a Washingtonu. Hra by měla vyjít ještě letos.

Více informací ze světa počítačových her naleznete na www.gamestar.cz

Gray Matter

Nová adventura od legendární autorky

Jméno Jane Jensen asi mnohým z vás nic neřekne. Ale ti z vás, kteří pamatují starší adventurní hry, si možná vzpomenou, že tato dáma stála mimo jiné za úchvatnou herní sérií Gabriel Knight. A nyní se bude podílet (respektive už se podílí) na další hře. Opět jde o adventuru, opět o klasické zpracování "point and click" a opět se při hraní asi budeme bát. Příběh chystaného titulu Gray Matter bude brnkat na nervy a notně si pohrávat s tajemnem a mystičnem. Hra bude zpracována formou kombinace renderovaného 2D prostředí a postav vymodelovaných ve 3D, při hraní budete střídat dvě hlavní postavy studentku a umělkyni Samanthu a doktora Stylese, který přišel o ženu při nehodě a většinu času nyní tráví ve svém rozlehlém sídle. Bližší informace zatím nejsou známy, ale už samotné jméno Jane Jensen by mělo být zárukou kvalitní zábavy.

Campus

Sladký studentský život

"Simulátor života" The Sims je jednou z nejúspěšnějších her všech dob, a tak není divu, že inspiruje i ostatní vývojáře. Jednou z variací na téma soužití s ostatními je i připravovaná hra Campus. Zaměří se na život studentů na kolejích, přičemž nejdůležitější samozřejmě budou vztahy se spolubydlícími. K jejich budování mimo jiné poslouží rozhovory, ale i plnění drobných úkolů. Rovněž se ale budete muset starat o zdraví a blahobyt hlavní postavy, což zahrnuje mimo jiné pravidelné jídlo a spaní, hygienu, zábavu... však to znáte. Hra by měla být značně odlehčená, a to jak svým grafickým pojetím, tak různými vtípky a legračními situacemi. Titul Campus by měl vyjít v prvním čtvrtletí příštího roku.

ArmA: Armed Assault

Nová válečná hra od tvůrců legendární Operace Flashpoint

Společnost Bohemia Interactive, která má na svědomí veleúspěšnou vojenskou simulaci Operace Flashpoint, již brzy vypustí na trh další dílko podobného ražení. Jejich nový, již dokončený titul ArmA: Armed Assault se na českém a slovenském trhu objeví 10. listopadu 2006. ArmA: Armed Assault nabízí rozlehlý ostrov Sahrani, kde se americká jednotka ocitne mezi dvěma znepřátelenými armádami. Hráči se mohou těšit na desítky moderních zbraní a vozidel, rozsáhlé bitvy více hráčů a originální kampaň nově také pro dva hráče. Vzhledem k tomu, že Operace Flashpoint byla u fanoušků hodně oblíbená a vytvořila se kolem ní silná komunita nadšenců, kteří přidávali ke hře různé nekomerční přídavky a modifikace, nabídne hra i podrobný editor pro tvorbu misí a objektů, který bude určen právě pro tyto fanoušky. Distribučními partnery taktické akční hry ArmA: Armed Assault jsou společnosti ConQuest entertainment a JRC, hra je připravena pod hlavičkou IDEA games, asociace nezávislých vývojářů. Koncová cena bude 999 Kč, respektive 1 199 Sk.

Seznam výherců soutěží z čísla 10

Soutěž BENQ 2 19" LCD monitor

Olga Astalošová, Brněnská 2560,
470 06 Česká Lípa

DVD vypalovačka BenQ DW 1650

Mgr. Jiří Rafaj, Šmeralova 916/5, 743 01 Bílovec

Balíček médií BenQ

Martinek Tomáš, Tučínská 7/4, 750 02 Přerov IV

Soutěž LOGITECH 2 diNovo Cordless Desktop for Notebooks

Jan Bitter, Na Průhonu 655, 181 00 Praha 8

Herní klávesnice G15

Jaroslav Landsmann, Okružní 976,
593 01 Bystřice nad Pernštejnem

Bezdrátová herní myš G7

Marie Blaháková, Rychtalíkova 1817,
688 01 Uherský Brod

Více informací ze světa počítačových her naleznete na www.gamestar.cz

Alpine Ski Racing 2007

Spojení dvou silných brandů

I když virtuální lyžování nepatří mezi úplně nejpopulárnější počítačové sporty, některé tituly s touto tematikou docela bodují. Loňský rok patřily k nejúspěšnějším hry Ski Racing 2006 a Ski Alpin 2006. Letos se vydavatelé obou titulů pro tento účel spojili a společně vydají hru Alpine Ski Racing 2007, která by měla obsahovat to nejlepší z obou výše uvedených. Titul bude zaštítěn i známými jmény, konkrétně lyžaři Hermannem Maierem a Bode Millerem.

Day of Atlantis

Válka se starověkou civilizací

Na každé legendě je něco pravdy tohoto hesla se drží autoři připravované strategie Day of Atlantis (dříve oznámené pod názvem Battle for Atlantis). Zvídavé lidstvo totiž tak dlouho bádá na dnech oceánů, až objeví starověkou civilizaci bájné Atlantiďany. Bohužel dojde k válce a vyspělá civilizace Atlantidy drtí lidstvo potopami a dalšími přírodními katastrofami. V této bezútěšné situaci vstupujete do hry vy. Day of Atlantis by neměla být převratnou realtimovou strategií z hlediska herního principu (čili vás klasicky čeká těžba surovin, výstavba základny a výroba bojových jednotek). Zajímavé vychytávky ale autoři slibují ohledně fyzikálních zákonů, kterým budou podléhat všechny objekty ve hře. Důležitou roli bude hrát zejména voda. Dočkáme se i terraformingu, obřích monster bojujících na straně Altantiďanů a dalších zajímavých záležitostí. Na hru si ovšem ještě nějaký pátek počkáme v obchodech by se měla objevit až na podzim roku 2007.

Medieval II: Total War

Ke slovu opět přijdou oblíbení nájemní vrazi, všemocná diplomacie a třeba i šikovně naplánované sňatky.
Už jsme se podívali do starověkého Říma, středověké Evropy a nechyběla ani exotika, konkrétně historické Japonsko ve vůbec první gamesce z této ságy, v na svou dobu převratném titulu Shogun. Série Total War je skutečně obsáhlá, důkazem budiž nedávné vydání sběratelské kolekce Total War Eras, obsahující hned sedmero titulů. Aktuální snažení společnosti Creative Assembly, která má tyto strategické hrátky na svědomí, směřuje k titulu Medieval II: Total War, jenž samozřejmě navazuje na předchozí kousek bez oné dvojky v názvu.
I když se dočkáme mnoha úprav, novinek a vychytávek, základní herní princip zůstává stejný. A to vůbec není na škodu, jelikož se jedná o princip takřka geniální. Jeho stavebními kameny jsou dva odlišné režimy. Na globální mapě se v tahovém režimu odehrávají "velké" státnické záležitosti výstavba měst, přesun armád, diplomatické kousky, verbování nových vojsk a podobné kejkle. Ve chvíli, kdy dojde ke střetu (a pište si, že to bude poměrně často, i když ledacos můžete ukecat), se hra přepne do módu bojového, který běží pro změnu v reálném čase a simuluje střet vašich vojů s nepřítelem.
Vaše strategické snažení, jež můžete vést v roli jedné z několika evropských mocností, se bude datovat do neklidného období 1080 až 1530 našeho letopočtu. Dost času získáte rozpínáním po Evropě nebo naopak bráněním své říše, ale dojde i na další aktivity. V pozdější fázi hry totiž bude možné vydat se na zámořské plavby a pokusit se urvat něco z bohatství čerstvě objevené Ameriky. Samozřejmě to nepůjde bez boje, ať už s evropskými konkurenty, brousícími si své kolonizátorské zuby na bohatství domorodých obyvatel stejně jako vy, nebo přímo s indiánskými kmeny v čele s Inky a Aztéky. Sice si nebudete moci podmanit celou Ameriku, nicméně území dnešní Brazílie, Karibik a jižní část Severní Ameriky by snad mohly stačit i tomu největšímu obdivovateli Kryštofa Kolumba.
Ne vše je ale dobré řešit silou. Ke slovu opět přijdou oblíbení nájemní vrazi, všemocná diplomacie a třeba i šikovně naplánované sňatky vlastních potomků s dcerami a syny bohatých šlechtických rodů, dříve klidně znepřátelených. Kromě těchto možností, použitých už v prvním Shogunovi, se ale nově objevují další "nebojové" postavy obchodníci a kněží. Zatímco kupci jsou dobří hlavně pro výdělek, kněží mohou ovlivnit dění v Římě ve váš prospěch. A to je setsakra důležité! Církev v čele s papežem je totiž v celé hře velmi, velmi důležitým faktorem. Je samozřejmě výhodné být s touto mocnou organizací zadobře: pokud se s nimi poškorpíte, máte na problémy zaděláno; církevní msta se nezastaví před ničím, ani před obviněním vašich nejsilnějších hrdinů a generálů z kacířství. Na druhou stranu se vám třeba povede nechat zavraždit nepřejícího papeže a pomocí intrik dosadit na jeho místo svého favorita... A pak už nebude problém nasměrovat třeba křížovou výpravu tam, kam se vám to hodí. Jo, jo, politika.
I když ale budete intrikařit více než naši sympatičtí oblíbenci na české politické scéně, stejně budete muset často sáhnout po meči. Bitvy budou opět hodně o taktice, správném rozmístění jednotek, dobře zvolených formacích, využití terénu... Prostě tak, jak je v sérii Total War dobrým zvykem. Nemělo by jít o zběsilou klikačku, ale o rozhodování hodné skutečného (nebo tedy alespoň virtuálního) vojevůdce. A navíc, v novém Medievalu budou hrát větší roli než kdy předtím hrady a pevnosti. Jejich dobývání by mělo být opravdu obtížné, na druhou stranu k jejich získání budete mít spoustu prostředků, od žebříků až po mohutné dobývací stroje.
Jedním z mnoha kladů všech předchozích titulů bylo vždy na svoji dobu skvělé grafické zpracování. A nejinak tomu bude tentokrát však se podívejte po okolních obrázcích, není to krása? Kromě úchvatného prostředí, mnoha efektů a velkého počtu vojáků na bojišti zaujme i fakt, že i vojáci stejného typu by se od sebe měli navzájem lišit už tedy žádné války klonů jako vystřižené ze Star Wars! Titul Medieval II: Total War vypadá zatím zatraceně dobře. A měl by vyjít ještě letos. Takže se těšme.

Enemy Territory: Quake Wars

Kromě toho, že soupeřící vojska si samozřejmě nejsou příliš vizuálně podobná, liší se značně i jejich možnosti a vybavení.
Stejně jako třeba série Unreal Tournament či řežba Quake III: Arena bude Quake Wars v první řadě multiplayerovou střílečkou. Přesto ale nepůjde jen o samostatné, bez ladu a skladu do hry nasypané mise pro více hráčů; autoři pracují i na příběhu a hlavně na zasazení titulu do kontextu celého konfliktu, jemuž je série Quake zasvěcena. Quake Wars se budou odehrávat v podstatě na začátku války, v roce 2065, tedy nedlouho po invazi stroggů na naší rodnou planetu.
Hráč si samozřejmě bude moci vybrat, jestli bude hájit barvy oslizláků z vesmíru, nebo jako správný pozemšťan vstoupí do služeb Global Defence Force (GDF). A volba to rozhodně nebude kosmetická! Kromě toho, že soupeřící vojska si samozřejmě nejsou příliš vizuálně podobná, liší se značně i jejich možnosti a vybavení. Třeba klasičtí pěšáci plní na obou stranách více méně tutéž funkci, relativně dost společného mají i inženýři (instalace a obsluhování těžkých zbraní). Jinak už je to ale u dalších profesí: třeba jakousi podpůrnou/léčebnou funkci plní u lidí tradiční medik, zatímco u stroggů technik, který neoživuje padlé spolubojovníky, ale infikuje lidské mrtvoly speciální látkou a vytváří z nich nové stroggy. Dost odlišný je i snajpr u lidí a tzv. infiltrator u stroggů. Poslední, pátou profesí je lidský filed-ops, respektive stroggský oppresor; oba jsou specializováni na přivolávání palebné podpory. Naprosto odlišné jsou samozřejmě i zbraně; zatímco GDF spoléhají na moderní, nicméně stále relativně reálné zbraně, nelišící se příliš od skutečného současného arzenálu, stroggové mají k dispozici různé futuristické energetické hračičky. Jejich nevýhodou je, že se po déle trvající střelbě přehřívají, ale zase na druhou stranu nevyžadují nabíjení, což lidské zbraně samozřejmě ano.
Zásadní rozdíl je i ve vehiklech, kterých ve hře mimochodem bude opravdu požehnaně: dosavadní informace hovoří o téměř čtyřech desítkách. Ne všechny sice budete moci ovládat (některé z nich budete jen přivolávat v rámci palebné podpory či transportu), ale i tak si virtuální piloti bojových vozidel a létavců přijdou na své. Určitě si vychutnáte řízení stroggského hovertanku či obřího bojového robota, za pozemšťany pak již méně divokých strojů, jako je třeba džíp, helikoptéra, terénní bugina či tank. Mise jsou poměrně dlouhé a hlavně dobře propracované, rozhodně se nejedná o jednoduché a přímočaré zadání typu "dobij bod XY". I na takovéto klasické rozkazy dojde, nicméně vždy v rámci mnohem složitější operace. K úspěšnému dokončení je potřeba splnit několik dílčích úkolů, jako jsou klasické dobývací a obranné akce, ale třeba i vyřazení nějakého zařízení z provozu, obnovení zničeného mostu a podobně. Rozmanité by mělo být i prostředí bojovat se bude ve městech, u ropné rafinérie, v ledové tundře a na dalších místech.
Dosavadní ukázky dávají tušit, že hra bude grafickým bonbónkem. Základ by měl tvořit engine Doom 3, nicméně znalci počítačové zábavy tuší, že bude muset dojít k mohutným modifikacím zvláště proto, že engine Doom 3 byl určen zejména pro vykreslení interiérů, zatímco tady bude zuřit nefalšovaná válka v otevřené krajině. Id Software ale technické zpracování ovládá znamenitě, takže v tomto ohledu snad nemusíme mít strach. A bát bychom se neměli ani zpracování a vybalancování multiplayerové řežby jako takové na projektu totiž pracují chlapíci ze studia Splash Damage, tedy vývojáři, kteří mají za sebou mnoho multiplayerových počinů "amatérským" modem Quake 3 Fortress počínaje a samostatným titulem Wolfenstein: Enemy Territory konče. A podíleli se i na multiplayerovém režimu v titulu Doom 3... Takže se asi máme na co těšit.


Detektivní hry nejsou zrovna tradičním žánrem pro mobilní telefony, nicméně nový kousek z této kategorie rozhodně není nezajímavý. Zápletka je vcelku typická na zahradní párty několika boháčů došlo k vraždě, vaším úkolem je pochopitelně vypátrat viníka.
V roli vyšetřovatele se budete procházet po panství a hledat jednotlivé svědky, respektive podezřelé. To není tak jednoduché, jelikož všech osm účastníků oslavy se neustále pohybuje a vy musíte docela kombinovat, abyste je v co nejkratším čase našli. Nebo spíše pomocí co nejmenšího počtu tahů hraje se totiž na kola, což u detektivní hry také není zrovna obvyklý model. Na-štěstí máte nápovědu v podobě majordoma, který vám na začátku každého tahu sdělí informace o pohybu některých podezřelých. Sice se vám často stane, že vejdete třeba do zahrady, stáje či garáže a okolí bude prázdné, ale někdy pomůže průzkum lokality a rázem budete mít společnost v podobě "zašitého" svědka. Každého samozřejmě můžete vyslech-nout a každý svědek vám sdělí jednu informaci. A ta se zapíše do deníku v podobě speciální karty; jedná se buď o stopu vztaženou k místu vraždy, k vražednému nástroji nebo dokonce k viníkovi. Kombinací karet pak musíte dospět ke správnému verdiktu. Pokud si myslíte, že víte, jak vražda proběhla, stačí zajít za vrchním inspektorem a podezření mu sdělit. To je ovšem klíčový moment hry, jelikož pokud se spletete, prohráváte. Přitom vás ale hra nutí dát teorii o vraždě dohromady co nejdříve: nehrajete totiž sami, ale v akci je jeden až tři další vyšetřovatelé, se kterými soupeříte. Vyhrajete jen v případě, že ke správnému závěru dospějete jako první, nebo pokud se všichni ostatní spletou.
Hra je zpracována v líbivé a přitom přehledné grafice. Prostředí jsou docela podrobná, pěkné jsou i portréty postav a karty se svědectvím jednotlivých podezřelých. Někoho sice může někdy rozvláčné pátrání nudit, nicméně vždy lze zvolit zkrácenou hru s menším počtem stop. Cluedo SFX není dokonalý titul, ale je poměrně originální. A to se cení.

Monopoly

Cože, vy neznáte Monopoly? To přece není možné. Tato desková hra je snad slavnější než Člověče, nezlob se! I když je fakt, že v době své největší slávy což bylo ještě v dobách, kdy jsme se zmítali v hluboké totalitě se u nás snad ani neprodávala. Hmmm... ale Dostihy a sázky znáte, ne? Tak pak vlastně znáte i princip hry Monopoly. Základní myšlenka je podobná, i když místo o koně jde o nemovitosti.
Monopoly pro mobilní telefony jsou konverzí vskutku důkladnou, alespoň co se herního systému týče. Stačí si vybrat typ hry, ikonu zobrazující hráče a hurá na hrací plán. Ten se skládá z jednotlivých polí, představujících různé domy a podniky, a ze speciálních míst. Hráči se střídají ve svých tazích, přičemž základem je vždy hod dvěma kostkami a pohyb o příslušný počet polí. Pokud vstoupíte na pole s volnou budovou, můžete se za patřičný obnos stát jejími šťastnými majiteli. A k čemu taková nemovitost slouží? Když vám na ní "šlápne" soupeř, pěkně zacvaká pronájem. A pokud se vám podaří shromáždit více budov z jedné série, budou tyto poplatky tučnější. Kromě těchto polí je ve hře ovšem i dostatek speciálních políček. Některá potěší, jiná nikoliv. Stejně jako karty náhody, které si vytáhnete vždy při vstupu na pole "Chance". Někdy prostě dostanete dotaci nebo jinou výhodu, jindy naopak zaplatíte třeba pokutu, speciální daň nebo něco jiného. Jediná jistota spočívá v tom, že pokud projedete celý herní plán dokola a protnete startovní pole, dostanete do svého dalšího snažení trochu peněz jako finanční injekci.
Ve hře ale nejde jen o kupování domů a jejich následné využití pro vyždímání soupeře. Možností je mnohem více. Třeba dražba domů, obchod s ostatními soupeři, hrátky s akciemi... Asi nemá smysl je všechny jmenovat, jen na rovinu řekněme, že na poměry mobilních telefonů se jedná o hru dost komplexní. Grafické zpracování je sice hodně jednoduché, ale funkční. Monopoly rozhodně nejsou titulem určeným pro netrpělivé hráče, pro strategicky a obchodně méně nadané pak mohou představovat značně stereotypní gamesku. Pro všechny virtuální manažery se ale jedná o fajn zábavu s dlouhou trvanlivostí.
A máme tu další legendární postavu z počítačových her, převedenou na mobilní telefony. Duke Nukem je neodmyslitelně spjat s akčními gameskami a bez skrupulí můžeme říci, že patří mezi vůbec nejoblíbenější hrdiny již poměrně dlouhé historie elektronických her. A zatímco počítačoví hráči marně čekají na další pokračování oblíbeného titulu (titul Duke Nukem Forever je již několik let stále odkládán a nikdo už snad ani nevěří, že vůbec ještě někdy vyjde), na mobilních telefonech můžete drsného týpka prohánět jedna radost.
Samozvaný obránce lidstva, frajer s doutníkem v puse a chlapík, který nejde k ráně ani sprostému slovu daleko, to je Duke Nukem, jak si ho všichni oblíbili. Na displeji mobilního telefonu se pochopitelně musel trochu uskrovnit, nicméně i v jednoduché grafice je k poznání stačí k tomu blonďatá kštice "na ježka", svaly a pořádný kanón v ruce. Duke Nukem Mobile je samozřejmě hrou akční, založenou hlavně na jak jinak likvidování různých mimozemšťanů a mutantů. Autoři se pochopitelně nechali inspirovat počítačovou předlohou, takže i v mobilní verzi najdeme některé známé nepřátele, jako třeba "oblíbené" policajty s prasečí hlavou. Hra je vlastně klasickou 2D střílečkou, ve které se hlavní hrdina probíjí postupně patnácti levely, jež jsou samozřejmě zaplaveny šmejdem z vesmíru. Někteří nepřátelé jsou nebezpeční jen na kontaktní vzdálenost, ale jiní po Dukovi střílí a nechybí ani několik bossů, tedy speciálních soupeřů obvykle na konci levelu, kteří jsou opravdu drsní.
Ze zabitých protivníků padají náboje, brnění a také lékárničky na obnovení Dukova zdraví. Neřády můžete do pekel posílat hned čtyřmi různými zbraněmi kromě základní pistolky můžete použít i účinnější brokovnici a dva těžké kalibry, raketomet a devastátor. Čím tvrdší zbraň, tím méně nábojů do ní samozřejmě naleznete. Kromě těchto užitečných věcí (a rovněž po zabití určitého počtu nepřátel, případně po likvidaci hlavního bosse úrovně) získáte přístupovou kartu, která umožní vstup do dalšího herního levelu. Duke Nukem Mobile je zpracován v jednoduché, ale účelné a poměrně přehledné grafice, docela rozmanité je i prostředí, v němž se řežba odehrává. Hra není úplnou novinkou (vyšla již před několika měsíci), nicméně zatím jsme o ní nepsali a hlavně aktuálně se na trhu objevila novější verze 1.0.20, která kromě několika drobných vylepšení a podpory více typů telefonů přináší velmi příjemnou novinku kompletní lokalizaci do češtiny. Takže na nic nečekejte a jděte nakopat pár mimozem-ských zadků!

Bikini Crusher

Erotické hry jsou na mobilních telefonech snad ještě populárnější než na jiných platformách. Což je vlastně docela zvláštní, jelikož na displeji telefonu si případný fajnšmekr na své příliš nepřijde. Nicméně je tomu tak. A v rámci erotických her jsou jasnou jedničkou různé logické hříčky.
Jednou z takových je i Bikini Crusher, kterou se odvažujeme recenzovat především proto, že erotika je v ní skutečně jen velmi, velmi lehká a vkusná. Úkolem hráče je v několika různých herních levelech postupně odemykat čtyři části obrázku krásné dívky v plavkách (čili opravdu zde nemůže být řeč o škodlivosti pro mládežníky). Takových obrázků je celkem pět, a jak již bylo řečeno, jsou poměrně vkusné a hezké.
Základní princip hry je jednoduchý. Hráč má před sebou obrazovku plnou různobarevných kostiček, které musí z plochy odstranit. Není potřeba zlikvidovat všechny, stačí vždy určitý počet, který hráči odemkne část obrázku a posune ho do další úrovně. Kostičky lze likvidovat ve chvíli, kdy mají vedle sebe stejnobarevného souseda. Musí se dotýkat hranou, nikoliv pouze rohem. Při kliknutí na příslušný hrací kámen pak zmizí všechny na něj takto navázané. Prázdná místa po odstraněných kostičkách jsou zaplňovány ostatními, a to zejména těmi nad nimi, případně vedle nich. Zkrátka jako kdybyste z věže z kostek odebrali některou uprostřed... Je proto nutné plánovat a přemýšlet, jak se po každém odebrání kostek hrací pole změní. Hra obsahuje různé módy, které se liší zejména pravidly pro zaplňování prázdného místa, také lze nastavit časový limit. Titul je zpracován v přehledné grafice a i když je svým principem jednoduchý, jde o kousek docela zábavný a příjemný. Navíc motivace odkrývání obrázků prostě funguje, to je známá pravda. I když se jed-ná o titul s lehce erotickým nádechem, určitě se může dostat do rukou i dětem. Konec konců, krásné dívky v plavkách jsou k vidění všude u bazénu, v televizi i v bytech redaktorů PC WORLDu.

Pokud se nechcete striktně držet příběhu, nic vás nenutí. Vesmír je plný svobody a vy si ji můžete vychutnávat plnými doušky. Epické vesmírné simulátory plné volnosti a možností sice herní firmy nevydávají každý den, o to žádanějším artiklem ale mezi hráči jsou.
Pokud zapátráme v herní historii, objevím několik klenotů v čele s tituly Elite a Frontier, pokud se ohlédneme jen pár let zpátky, určitě můžeme vzpomenout na skvělého, trochu akčněji pojatého Freelancera. A právě ve stylu této hry se zhlédli autoři ze studia Ascaron, které má na svědomí například úspěšné akční RPG Sacred nebo řadu obchodních a námořních strategií, jako je třeba Patrician či Port Royale.
Darkstar One je vesmírný simulátor s důrazem na akční boje, ovšem obsahuje i prvky ekonomické strategie, RPG a adventury. Hlavní hrdina, pilot po dokončení výcviku, získává od přítele svého zesnulého otce unikátní loď Darkstar One, založenou na tajemné mimozemské technologii. Což je fakt, který neslouží jen k zaplácnutí jednoho odstavce příběhu, ale důležitý element ovlivňující hratelnost. Ale k tomu se dostaneme později. Příběh se točí jednak kolem pátrání po příčinách smrti hrdinova otce a samozřejmě po jeho vrahovi, ale jak už to podobných hrdinských eposech bývá i kolem záchrany celé galaxie před hrozbou tajemných tvorů z jiné dimenze (nebo odkud vlastně).
Podobně jako ve hře Freelancer, se kterou má DSO opravdu dost společného, navštívíte na svých cestách mnoho planetárních systémů a soustav, zde rozdělených do několika sektorů. Herní vesmír obývá několik různých ras, přičemž nejde jen o anonymní obchodníky, mechaniky a piloty, ale i o důležité postavy, se kterými můžete promluvit a posunout se tak v příběhu dále. Dějová linie je sice obvykle doménou adventur či RPG, ale i zde funguje jako spolehlivý prostředek udržující pozornost hráče. Pokud se však nechcete striktně držet příběhu, nic vás nenutí. Vesmír je plný svobody a vy si ji můžete vychutnávat plnými doušky. Dost často jste totiž postaveni před nějaký rámcový úkol (např. získat dostatek peněz na pořízení silnějšího hyperprostorového pohonu, který vám pomůže dosáhnout dalšího důležitého systému) a je jen na vás, co do jeho splnění budete dělat, respektive jak si vyděláte galaktické chechtáky.
Klasickou možností je obchod. Vydělávat se dá i doprovodem obchodních konvojů, ničením konkrétních lodí na zakázku, hledáním ztracených kontejnerů, patrolováním ve vyznačeném prostoru a dalšími vcelku klasickými činnostmi. Nechybí ovšem ani speciální mise, jako třeba fotografování pro vesmírný kalendář, čas od času kápnete i na propracovanější zadání. Zatímco běžné mise jsou částečně náhodně generované a je jich v podstatě nekonečné množství, propracovanější úkoly jsou vlastně klasickými "vedlejšími questy" a dost často se při jejich plnění zapojíte do větší akce, jako je třeba ochrana křižníku nebo koordinovaný útok na pirátskou základnu. Odměnou pak je nejen pěkný peníz, ale často i klíč k novým planetárním systémům, které pro vás byly do té doby nepřístupné. Živit se ovšem můžete i likvidací pirátů, jelikož za každý zářez na vašich laserových dělech získáte automaticky odměnu. A dojde i na těžbu minerálů z asteroidů a další radosti vesmírného dobrodruha. Některé způsoby výdělku jsou zábavnější, jiné méně. Hlavní výtkou k této části hry budiž fakt, že lze v jednu chvíli absolvovat jen jednu misi z terminálu a té se nelze nijak zbavit, dokud ji nesplníte což znamená, že pokud si vezmete úkol, jenž je nad vaše síly, nemůžete až do jeho splnění plnit žádné jiné zakázky. Mise stejného typu si jsou navíc navzájem dost podobné a časem leckoho přestane bavit plnit stále stejná zadání.
Bývá zvykem, že v podobných hrách obvykle vystřídáte spoustu lodí, od slabých a téměř neozbrojených plavidel až po obrovské kolosy s palebnou silou menší armády. V Darkstar One je to trochu jinak. Od začátku do konce budete sedět ve stejném kokpitu, nicméně stále se rozšiřujících možností se stejně dočkáte. Loď založená částečně na jakési biotechnologii se totiž dokáže sama upgradovat, pokud absorbujete mimozemský artefakt. Ty jsou roztroušeny po celé galaxii, obvykle uprostřed těžařských asteroidů; jejich pozice se vám naštěstí sama zapíše do hvězdné mapy ve chvíli, kdy o daném planetárním systému získáte informace. Při každém navýšení levelu lodě si můžete vybrat, jakou ze tří částí (příď, křídla, záď) budete upgradovat. Takové vylepšení s sebou samozřejmě nese různé výhody, jako je třeba vyšší zbraňová či energetická úroveň, větší počet pozic pro palubní kanóny, lepší manévrovací schopnosti či větší výdrž lodě. S každým level-upem navíc můžete vylepšit i plazmovou technologii, ať už posílením ničivého účinku zbraně či třeba vylepšením štítu.
Kromě tohoto "růstu" vaší unikátní lodě samozřejmě můžete kupovat celou řadu klasických doplňků. Až vám to atributy lodě a stav vašeho konta dovolí, zakoupíte silnější kanóny, vrhače raket, lepší generátor, vychytanější počítač pro řízení nákladních droidů, lepší akcelerátor, palubní počítač pro automatické přistávání... Možností je spousta, i když vybavení možná nedosahuje šíře a bohatosti obdobných her. Což ale nevadí, jelikož se v záplavě údajů a různých upgradů neztratíte. Grafické zpracování je skvělé. Vesmír je pestrý, barevný a uvěřitelný, dobře vypadají i různé lodě, ať už ty pirátské, které vždy uvidíte jen na pár vteřin ve svém zaměřovači, nebo majestátní křižníky či mamutí obchodní stanice a výzkumné komplexy. Dobré jsou i animace hlavního hrdiny a dalších postav, kterými se pokocháte ve filmových mezihrách, dokreslují-cích dějovou linii. Atmosféru podtrhuje i kvalitní, i když ne vyloženě výjimečný soundtrack.
Darkstar One je příjemnou záležitostí. Díky třem stupňům obtíž-nosti si zahrají i začátečníci a hra je vůbec celkově přístupná nenáročná. Zklamaní asi budou hardcoroví hráči, kterým bude herní princip a ekonomický systém DSO připadat možná až příliš jednoduchý, časem i stereotypní. Pro všechny ostatní se ale jedná o příjemné vesmírné dobrodružství. Navíc za slušnou cenu.

Levně koupit, draho prodat

Ideální je samozřejmě nakupovat vždy to, co se v daném planetárním systému vyrábí, a prodávat tyto komodity tam, kde trpí jejich nedostatkem. Na planetě zasvěcené zemědělství asi nebudete prodávat potraviny a zvířata a nakupovat stroje a léky, ale spíše naopak. Ekonomický model je sice hodně jednoduchý a ostřílení vesmírní kupci, vytrénovaní třeba tituly X2 či X3: Reunion, nad ním možná s pohoršením ohrnou nos, ale věřte, že v jednoduchosti může být síla. Navíc na některých planetách (respektive na obchodních stanicích, které jsou hlavním místem všech důležitých událostí na povrch planet se vůbec nepodíváte) jsou určité artikly zakázány. Třeba drogy, androidi nebo videohry (což je ovšem otřesné). Můžete se je ale pokusit do daného systému propašovat, což je pochopitelně riskantní, jelikož vás může odhalit místní policie. Pokud ale máte kliku, vyděláte slušné peníze.

Reservoir Dogs

Obyčejná ochranka zahodí pistoli hned, policisty musíte přemluvit tím, že své rukojmí trochu majznete po kebuli.
Ústřední příběh Reservoir Dogs se drží filmové předlohy, nicméně přidává spoustu momentů, které odkrývají věci, jež jsme ve snímku vidět nemohli. Hra je rozdělena do patnácti kapitol, které postupně nabírají na délce i na obtížnosti a děj je odkrýván i díky mnoha příběhovým videím.
Většina herních částí je na první pohled v podstatě klasická third-person akce. Hlavní hrdinové se v ní střídají, takže si poměrně krvavé přestřelky vychutnáte s různými postavami. Ovládaná postava může běhat, přikrčit se, udělat kotrmelec a samozřejmě střílet. Pokud se navíc naplní speciální ukazatel, můžete si vychutnat tzv. bullet festival, při kterém můžete ve zpomaleném módu pohodlně kosit nepřátele. K dispozici jsou klasické zbraně různé pistole včetně kousků s tlumičem, brokovnice, samopal, odstřelovací puška... Občas se vám dostane do ruky i nějaký ten granát, ať už slzný, kouřový či třeba oblíbený flashbang. Je fajn, že hra není vyloženě střílečka, ve které unesete tuny zbraní; ne, ne, tady můžete mít jen pistoli (případně dvojici těchto zbraní pro palbu obouruč) a jednu těžší zbraň, kterou si může hrdina hodit na záda, pokud jí zrovna nedrží v ruce. Vedle klasické střelby "od boku" lze s každou zbraní i pečlivěji zamířit (se sniperkou pak můžete použít i dalekohled) nebo dokonce automaticky zaměřit soupeře. To je však leckdy na pendrek, jelikož soupeři se dobře kryjí a automatické zaměření vás navede na střed trupu, který obvykle odkrytý není. Strážní, policisté i speciální zásahovka tedy klasičtí nepřátelé, kteří vám budou ztrpčovat celé hraní se relativně solidně kryjí tu za nábytkem, onde za sloupem, ti nejzbabělejší strážci pořádku neváhají použít ani velký neprůstřelný štít, nad kterým jim jen lehce vykukuje hlava. Ale trefit se do ní dá, že ano...
Celé to ale není jen o bezhlavé (doslova) střelbě. Jste totiž gangsteři, na to nezapomínejte a jako zločinci se tudíž nemusíte štítit takových triků, jako je třeba braní rukojmích. Trochu ve stylu Hitmana si pak nebohého prodavače, uklízečku, opraváře, náhodného chodce nebo kohokoliv jiného čapnete a použijete jako živý štít. A nejen to s rukojmím můžete nutit strážce pořádku, aby odložili zbraně. Obyčejná ochranka zahodí pistoli hned, policisty musíte přemluvit tím, že své rukojmí trochu majznete po kebuli. Zpacifikované nepřátele (ale i civilisty, kterým trochu pohrozíte) pak můžete pomocí příkazů poslat na správné místo a neutralizovat je. Stejně tak můžete třeba skrz mříže vyhrožovat nějakému civilistovi, nasměrovat ho k ovládání dveří a nechat si otevřít. Nebo je možné takhle otevřít sejf či zakódované dveře...
Jako ve správné gangsterce dojde i na automobilové honičky. Jsou hodně svižné a poměrně přímočaré, i když jsou zpestřeny různým zadáním musíte odvézt zraněného pana Oranžového do úkrytu dříve, než zemře, budete se snažit dosáhnout cíle a nezpomalit tak, aby vám spoutaný policista vyskočil z kufru... A samozřejmě při tom budete prchat před policií, která neváhá nasadit ani vrtulníky.
Asi největší slabinou celé hry je technické zpracování. Grafika je odfláknutá a nezajímavá, animace nedokonalé. Vyloženě pozitivní je naštěstí alespoň soundtrack s atmosférickou hudbou a hodně dobré je i namluvení jednotlivých postav. Vlastně vůbec vše, co souvisí s filmovou předlohou, je fajn i příběhová videa nebo třeba citáty jednotlivých hrdinů. I když Reservoir Dogs nejsou žádnou bombou, zvlášť pro fanoušky Quentina Tarantina (ovšem nejen pro ně) jsou solidním kouskem, hlavně díky filmové atmosféře. Zamrzí ovšem dost krátká herní doba.

El Matador

Našemu hrdinovi nečiní problémy střílet třeba ze dvou pistolí naráz nebo zpomalit čas a kosit nepřátele i z krkolomných pozic.
Hráč se zhostí role tajného agenta organizace DEA, bojující proti narkomafii. Impulzem pro jeho akci je brutální útok na ústředí DEA v Kolumbii, při kterém jsou všichni místní agenti zabiti... Za incidentem pravděpodobně stojí nový drogový gang La Veledora, který se snaží odstranit vše, co mu stojí v cestě. Hlavní hrdina Victor Corbet krycím jménem El Matador je společně s několika svými kolegy nasazen do speciální mise, jejímž cílem je odstranění bose La Veledory a zničení celého kartelu.
Chlapíci z Plastic Reality Technologies se rozhodli vytvořit áčkovou střílečku, a nutno říci, že se jim to více méně povedlo. Je fakt, že ve hře nenajdeme příliš mnoho novátorských prvků, nicméně i dobře okopírované nápady mohou přispět ke hratelnosti. Co na tom, že si během hraní asi několikrát řeknete, že tohle či támhleto jsme již viděli třeba v noir akci Max Payne či ve střílečce z prostředí tropických ostrovů Far Cry.
El Matador je titul nabitý akcí, přičemž v některých větších přestřelkách nebudete sami, ale pomohou vám počítačem řízení spolubojovníci, obvykle z řad elitních bezpečnostních složek. Jejich umělá inteligence a tedy i chování ve hře je více méně průměrné, takže od nich nelze očekávat nějakou převratnou koordinaci s vašimi akcemi. Victor Corbet je militantně založený superagent, jako vystřižený z akčního filmu. Našemu hrdinovi nečiní problémy střílet třeba ze dvou pistolí naráz nebo po vzoru již zmíněné hry Max Payne zpomalit čas a kosit nepřátele i z krkolomných pozic. K likvidaci nepřátel má poměrně klasický arzenál, ve kterém kromě lehkých palných zbraní nechybí ani odstřelovací puška, granáty či větší kalibry. Je ovšem bohužel pravda, že někteří nepřátelé snesou mnohem více olova, než by bylo zdrávo, což místy dojem ze hry docela kazí.
Při hraní zavítáte do mnoha různých lokací, jako jsou třeba opuštěné doky, průmyslové haly, plantáže koky či na první pohled malebné prostředí. Jednotlivé herní úrovně jsou přitom zasazeny do kontextu skutečných míst, takže si užijete třeba San José, Cartagenu či Buenaventuru. Grafické zpracování je hodně dobré, autoři si vyhráli s různými technologiemi stínování, osvětlení a efektů, potěší i animace obličeje a další detaily. Nicméně při vysokém nastavení rozlišení a detailů se hra v některých fázích zpomaluje; engine zkrátka nestíhá.
El Matador se až na pár frustrujících momentů hraje dobře, a to je hlavní. Autoři se soustředili jen na hru pro jednoho hráče multiplayerový režim ve hře vůbec nenajdete. To se projevilo i na pěkném designu celé hry a uvěřitelnosti jednotlivých lokací. El Matador není sice akční hrou roku, ale patří mezi ty kvalitní kousky. Všem fandům akční zábavy ho můžeme s klidným svědomím doporučit. A rozhodně to neříkáme jen proto, že se jedná o dílko českých vývojářů.

I když je ve hrách nejčastěji zpracovávaným konfliktem druhá světová válka, docela je v kurzu i aktuální hrozba globálního terorismu a napjatá situace na mnoha místech světa.

Joint Task Force

Moderní konflikt popisuje i nová realtimová strategie, v některých aspektech připomínající titul Act of War. Hlavní roli samozřejmě hrají speciálně vycvičení vojáci a moderní technika, přičemž důraz je kladen na bojové akce jako takové. To znamená, že tato strategie neobsahuje klasický model těžba surovin výstavba základny verbování jednotek. Vojáky a bojovou techniku zde prostě objednáváte, respektive kupujete za peníze, které se vám sypou za plnění dílčích úkolů mise a za další úspěchy. Veledůležitá je také publicita v médiích. Jelikož v herním světě nejste jen vy a nepřítel, ale také civilisté a zástupci médií, je potřeba postupovat opatrně. Operace s těžkou technikou na ulici plné civilistů vám příliš popularity nepřinese, pokud ale naopak zlikvidujete opěrný bod nepřátel jen s několika členy speciálních jednotek, budete v televizi za hvězdu. To je poměrně zajímavý prvek, který dodává hře alespoň trochu originální náboj.
Příjemné je, že můžete své jednotky převádět z mise do mise, z některých začátečníků se tak díky získávání zkušeností stanou během kampaně skuteční hrdinové. Grafické zpracování je hodně dobré, Joint Task Force využívá všechny možné efekty a kvalitní je i fyzikální engine, který oceníte zejména při sledování bortících se budov. Ovládání je víceméně průměrné; je trochu škoda, že hra neobsahuje některé pokročilé příkazy. Na druhou stranu lze válku kdykoliv přerušit, rozdat svým svěřencům příkazy a poté bojovou vřavu opět spustit. Nijak převratná není ani umělá inteligence; jak to u mnoha podobných her bývá, nepřítel vám bude zatápět hlavně svojí početní přesilou, nikoliv brilantním taktickým myšlením. Tedy pokud nezvolíte hru pro více hráčů, to je pak samozřejmě jiná.

Počítačových her z prostředí Divokého západu není mnoho a ty opravdu kvalitní by spočítal na prstech jedné ruky i hodně nešikovný dřevorubec.

Call of Juarez

Střílečka Call of Juarez sice není dokonalý a vyloženě "áčkový" titul, ale na hru za pár stovek jde o počin hodně kvalitní. Hráč se tu chopí střídavě ovládání poloindiána Billyho, který je falešně obviněn z vraždy svých rodičů, a reverenda Raye, prahnoucího po spravedlnosti. Valnou část hry Billy prchá před zákonem a reverend naopak narudlého chlapíka pronásleduje. Postupem hry se samozřejmě děj několikrát zajímavě posune, ale jak to celé dopadne, vám samozřejmě prozrazovat nebudeme.
Alfou a omegou hry je právě střídání dvou postav, respektive dvě poměrně odlišná pojetí. Při ovládání Billyho budete dost často hledat nejbezpečnější cestu kolem nepřátel, plížit se nebo různě poskakovat po bednách a jiných objektech. Ruku na srdce, je to tak trochu nuda, i když časem se zábavnost vylepší. Naopak jako řízný reverend si příliš taktiky neužijete, jelikož tenhle chlapík se řídí klasickou biblickou poučkou: "Ty do mě kamenem, já do tebe olovem". Kazatel je opravdu hrdi-na akční first-person střílečky, k čemuž mu dopomáhá i poměrně zajímavý arzenál palných zbraní.
Graficky je hra na dost slušné úrovni. Sice se nemůže tak úplně měřit se špičkovými tituly, ale i tak je vylepšený engine použitý už ve sci-fi střílečce Chrome slušným základem, díky němuž hra vypadá opravdu hezky. Call of Juarez je prostě solidní titul, zvláště vzhledem k příjemné ceně. A na své si přijdou i příznivci multiplayerových přestřelek, pro které autoři připravili hned několik herních režimů.

Pirates of the Caribbean byli poměrně úspěšným herním titulem; do značné míry samozřejmě proto, že těžil z licence oblíbeného stejnojmenného pirátského filmu s Johny Deppem v hlavní roli.

Age of Pirates: Caribbean Tales

Nový počin chlapců od Akelly je neoficiálním pokračováním této hry, i když již bez přímé licence. I tak ale její název vlajku s lebkou a zkříženými hnáty silně evokuje. Age of Pirates: Caribbean Tales je tak trochu žánrovým mixem, i když naprosto nejblíže má k RPG. Hráč si v úvodu vybere jednu ze dvou ústředních postav drsňáka Blaze Sharka nebo sličnou a útlou, ovšem neméně nebezpečnou Beatrice Shark. Příběh se částečně liší podle vaší volby, nicméně náplň hry je samozřejmě obdobná. Budete se plavit po moři a navštěvovat mnoho přístavů, které si můžete projít pěkně po svých. To samozřejmě nabízí mnoho příležitostí k zapředení hovoru, získání zajímavých informací nebo dokonce úkolu, který můžete splnit. Tyto mise jsou vlastně základem celé hry. Poměrně často se jedná o transport zboží, ale dojde třeba i na boj. Kromě pokecu se zajímavými lidmi hraje důležitou roli pochopitelně i obchodování. Mimo "soukromých" zakázek na vás ovšem čekají i mise zadané místními úřady. Záleží jen na vás, za kterou velmoc budete kopat, respektive potápět nepřátelské lodě.
Jako v každém RPG, i zde budete získávat zkušenosti a zlepšovat se tak v mnoha činnostech. Kromě individuálních dovedností ovšem postupným upgradem projde i vaše loď, případně flotila je totiž možné vedle své hlavní, mateřské lodi zakoupit ještě další plavidlo, naverbovat na něj posádku a užívat všech s tímto souvisejících výhod. Spoustu času pochopitelně strávíte na moři. Ať už se budete přímo pouštět do bojových misí, nebo se budete jen snažit obchodovat, boji se stejně nevyhnete. Námořní bitvy jsou jedním z nejlepších momentů hry, a to jak herním systémem, tak graficky. O ostatních částech hry se to už bohužel říci nedá a leckteré činnosti brzy upadají do stereotypu. Úplným propadákem hra ale rozhodně není a fanoušky pirátských dobrodružství může celkem slušně pobavit.

Specnaz: Project Wolf

Typickým hrdinou taktické akční hry je příslušník Rangers, S.W.A.T. či jiné elitní americké jednotky, ať už vojenské nebo policejní. V novém titulu se hráč ovšem zhostí role člena speciální ruské jednotky Specnaz.
Základní princip hry, a bohužel do značné míry i technické zpracování, je dost podobný letité legendě Delta Force. Čeká vás kolem tří desítek misí v různém prostředí jako Afghánistán, Uzbekistán či Jemen. Úkoly jsou dost jednotvárné, obvykle se skládají z několika částí a zadání bývá neoriginální: eliminovat odpor (= postřílet vše, co se hýbe), případně zničit nějaký objekt či získat důležité dokumenty. Víceméně pořád dokola totéž.
Již jsme naznačili, že Specnaz se dost podobá několik let staré hře. Grafika je hodně slabá, engine je ale neuvěřitelně náročný na hardware a hra se tak dost často trhá. Částečným řešením je samozřejmě hraní v nižším rozlišení a s nižšími detaily, ale pak už skutečně nerozeznáte nepřátelského vojáka od křoví. I když... někdy je rozdíl zanedbatelný i při maximálním nastavení grafiky. Herní krajina je přitom poměrně prázdná a nenápaditá; technické zpracování celkově je prostě slabé.
Herní mise můžete procházet buď jako osamocený střelec, nebo s týmem, který by vás měl poslouchat a plnit vaše rozkazy. Slovo "měl" je přitom na místě umělá inteligence vašich přátel je skutečně slabá. Příliš rozumu ale nepobrali ani nepřátelé. Pokud vedle sebe stojí třeba tři chlapíci a vy jednoho odprásknete odstřelovací puškou, další dva si z jeho skonu vůbec nic nedělají a chrabře stojí na místě, dokud je nepostihne stejný osud. Jistým zpestřením by mohla být možnost nasednout do vozidel a ovládat je. Ovšem podivné je, že vrtulník, džíp i všechno ostatní vydrží cokoliv a "vehikly" se tak stávají ultimátní zbraní.
Specnaz: Project Wolf se prostě nepovedl. V našem výčtu herních novinek ho vlastně uvádíme hlavně proto, že se jedná o dílko "bratov zo Slovenska", a také z toho důvodu, že postavit hráče do role ruského elitního vojáka je celkem originální nápad. Originální, ovšem zhusta nedotažený. Pozitivní může být snad jen nízká cena.