je určena pro uživatele či administrátory s již existující znalostí libovolného
klonu UNIXu. Pokud se chcete s UNIXem seznámit, doporučuji MacOS X, linuxovou
distribuci Mandrake, či SuSE. Jste-li však začínající uživatel, ale máte hodně
volného času, odhodlání a pevné nervy, tak se na vás prvotní tvrzení nemusí
nutně vztahovat. A co vlastně Debian je?
Debian je free neboli Open Source operační systém. Není závislý na konkrétním
jádře. V současné době je distribuován s jádrem Linux a v testovací verzi s
jádrem Hurd. Pro jeho pochopení si nejprve připomeneme, co znamená zkratka GNU.
Akronym GNU znamená "GNU\s not UNIX". Jde o rozsáhlý projekt, který vytváří
volně šiřitelný software na profesionální úrovni. Založil ho Richard Stallman v
roce 1984, a do vínku mu dal licenci GPL (GNU Public Licence). GPL patří do
kategorie tzv. copyleftů, licencí, které mimo jiné zaručují volné šíření děl,
včetně následných změn. Například kernel Linux je šířen pod GPL, a proto neváže
uživatele k jednomu dodavateli aplikací, či operačního systému.
Debian GNU/Linux 3.0 je distribuce od linuxové/GNU komunity pro komunitu a jeho
chápání záleží na cílech a znalostech administrátora, jenž ho instaluje. Verze
3.0 je k dispozici pro 11 architektur. Samozřejmostí je Intel x86 a jeho klony,
popřípadě 64bitová verze. Mezi podporované procesory patří PowerPC (m.j.
Apple), Alpha, ARM i IBM S/390. Vždy jsou tři verze. První "stable" obsahuje
osvědčené verze balíků. Druhá "testing" obsahuje poslední verze, které jsou k
dispozici pro testování. Pokud se daná verze balíku osvědčí, je přesunuta do
stabilní distribuce. Poslední verze Debianu je "unstable" a je převážně
využívána vývojáři. Instalovat lze ze sedmi cd-romů či ze sítě. Vzhledem k
tomu, že administrátor zná hardware, na který Debian instaluje, neměl by mít
žádné větší problémy s jeho podporou. Po bootu vše probíhá v textovém režimu,
což je nesporná výhoda. Ne vždy je po ruce krásný, nový monitor. Až na barevné
GIU instalátor nabídne veškeré potřebné funkce, jako je rozčlenění disku,
základní nastavení démonů nebo vytvoření uživatelských účtů. Nástroj pro správu
vybíraných balíčků je velice elegantní a promyšlený. Nejprve je mu však nutno
přijít na kloub, poté se z něj stává mocný a flexibilní pomocník. Motorová pila
je také výborný nástroj, je však bezpodmínečně nutné se ji nejprve naučit
bezpečně ovládat pokud si nechcete podříznout vaši binární větev, přečtěte si
před použitím správce balíčků několikařádkovou nápovědu. Při vhodném nastavení
umožňuje správa balíčků přenechat aktualizaci systému na něm samotném a pouze
zpovzdálí pozorovat, popřípadě se do věci v pravý čas vložit. Na výběru balíčků
je znát, že se nejedná o komerční distribuci. Já i můj kolega jsme nalezli
veškerý software, na který jsme si za posledních několik let zvykli. Kvalitu
balíčkovacího systému jsem ocenil, když jsem v základní distribuci nenalezl
program "mplayer". Do konfiguračního souboru stačilo přidat deb
http:/mplayer.nmeos.net stable/; deb http://marillat.free.fr/ stable main a
spustit příkaz "apt-get install mplayer". Software se sám stáhnul, nainstaloval
a nastavil. Distribuce Libranet navazuje na Debian a pro svůj balík nabízí
komerční podporu. Na rozdíl od vanilla instalace Debianu, Libranet zahrnuje
nejnovější stabilní verze všech balíků.
Debian GNU/Linux 3.0 stable obsahuje časem osvědčené balíky, je vysoce
flexibilní a nezávislý na hardwarové platformě. Dává svobodu, současně však
nabízí možnosti, jak automatizovat administraci. Jako každý dobrý nástroj však
předpokládá znalosti a vyžaduje osvojení.
Odkazy: http://www.debian.cz/, http://www.gnu.cz, http://www.libranet.com/
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU