Hluboké učení je také součástí BCI čipů – čipů mozek-počítač – které představují úplně nový způsob komunikace člověka se strojem. Umožňují totiž částečně navrátit cit do končetin lidem s poškozením míchy a do budoucna teoreticky umožnit snazší komunikaci člověka s počítači pomocí vlastního mozku.
Vše je prozatím experimentální, ale první pokusy jsou velice slibné. Na tomto poli je aktivní třeba také excentrický miliardář Elon Musk, který BCI čipy firmy Neuralink testoval na prasatech, a velmi úspěšně.
Tento až sci-fi výzkum dosáhl v posledních letech takových pokroků, aby šlo začít reálně uvažovat o jeho případném využití ve zdravotnictví; právě tam jsou totiž inovace využitelné nejlépe. Čipy, které by mohly pomoct lidem s poškozením mozku a páteře by mohly vylepšit život stovkám tisíc lidí.
Ovládání invalidního vozíku pomocí vlastní hlavy se zdá v současnosti zdá až příliš divoké, nicméně z teoretického hlediska víme, že něco takového možné je – i když praxe ještě pár (desítek?) let potrvá.
V základu existují dva hlavní typy BCI čipů: Invazivní a neinvazivní. Neinvazivní BCI jsou pouhé snímače připevněné na hlavu, která měří aktivitu mozku a data převádí do počítače. Invazivní BCI jsou to, co si většina z nás při představě „mozkového čipu“ vybaví: Tedy procesor reálně umístěný v lebce – a to, co reálně testuje Neuralink.
BCI čipy zatím nejsou ani zdaleka dokonalé – trefí se přibližně v 60 až 80 % případů, což je relativně málo. Problém je jak v technologii samotné, tak v uživatelích, kteří nemají s BCI čipy žádné zkušenosti; konec konců, nikdo z nás nemá.
Technologie je pořád relativně na začátku, ale budoucnost je slibná: Cestu povedou startupy a vlivné AI firmy.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU