Několik univerzit vedené Washingtonskou univerzitou se spojilo v prozkoumávání nového jevu, který ukazuje sílu umělé inteligence aplikovanou pro účely úpravy snímků. Deepfake ve videích už je jev dobře známý a neustále se zlepšující, úprava satelitních snímků je ale stále ještě novinkou.
Pomocí satelitních snímků tří měst se povedlo vědcům, primárně replikací metod známý z úprav audia a videa, identifikovat možné způsoby detekce falešných satelitních snímků. Přidávají k tomu navíc důrazné varování před falsifikací geografických dat, které by mohly vést k budoucím problémům.
Nízká kvalita obrazu nebo deepfake?
Upravené satelitní snímky působí velice realisticky, a jejich tvorba není podle vědců o nic náročnější než tvorba deepfake videí. Na problém umělou inteligencí upravených satelitních snímků upozornila už v roce 2019 americká National Geospatial-Intelligence Agency, zaměřená na analýzu map a satelitních snímků pro Ministerstvo obrany USA. Mohou podle ní představovat reálné nebezpečí pro národní bezpečnost.
Ke studii satelitních snímků a jejich potenciálního falšování využi tým vědců vedenýdoktorandem Bo Zhao AI framework využívaný k manipulaci s video a audio soubory. Při aplikaci na satelitní snímky se algoritmus učí rozpoznávat konkrétní vzorce na fotografiích, a ty poté aplikuje při vytváření deepfake snímků.
Vědci v rámci experimentu vzali mapy a satelitní snímky tří měst, Tacomy, Seattlu a Pekingu a z těch vytvořila nové, „falešné“ město. Výsledek je až překvapivě věrohodný, a člověka by snadno zmátl. Trénované oko hned pozná, že je něco špatně, ale laik může nízkou kvalitu výsledku přisoudit zkrátka špatné kvalitě snímku; něčemu, co u satelitních fotografií není neobvyklé.
Falšování geografických dat může do budoucna představovat problém, výzkum na holistickém řešení už však probíhá. Jako silná zbraň by se mohl projevit fact-checking satelitních snímků fungující na podobném principu jako webové stránky bojující proti dezinformacím.