Augusta Ada Kingová (za svobodna Gordonová), hraběnka z Lovelace, se narodila 10. prosince roku 1815 jako jediné legitimní dítě George Gordona Byrona a jeho manželky Anne Isabelle Milbankové. Svého otce však nikdy pořádně nepoznala, divoké manželství se rozpadlo osm měsíců po jejím narození.
Její matka měla k výchově svérázný přístup a už odmalička ji vedla k matematice a hudbě, protože se bála, aby neskončila jako její otec, jehož identitu před Adou tajila. Svérázný přístup k výchově se projevoval například v tom, že matka Adu nutila ležet několik hodin bez jediného pohybu, což mělo posílit její sebeovládání. Ada se svou matkou příliš času nestrávila, starala se o ni převážně babička (Byronova matka) a domácí učitelé.
Nejoblíbenějším předmětem mladé Ady byl zeměpis, aritmetiku studovala pouze proto, aby udělala radost matce. Když ta se o tom doslechla, vyhodila její tehdejší učitelku a všechny její zeměpisné lekce nahradila matematikou.
Adini příbuzní se dlouho obávali, že je její výchova příliš přísná a dokonce i Lord Byron, který se doslechl o tom, jak se jeho bývalá žena k dceři chová, a že s ní netráví téměř žádný čas, poslal bývalé ženě dopis, ve kterém apeloval na to, aby se jejich dítěti více věnovala, ta na to však nehleděla.
V roce 1829 Ada onemocněla záhadnou, možná psychosomatickou nemocí, která ji téměř na tři roky upoutala na lůžko. Během tohoto období studovala se svými domácími učiteli a brzy se stala uznávanou matematičkou, hudebnicí a lingvistkou.
Babbagův analytický stroj
V roce 1833 se Ada díky své mentorce Mary Sommervillové seznámila s Charlesem Babbagem, s mužem, který vymyslel (avšak nikdy nedokončil) první počítač o velikosti malé lokomotivy. Součástí jeho analytického stroje, byla paměť i CPU a nebýt nedostatku peněz a neochoty vlády tento odvážný projekt dále sponzorovat, mohla by nastat doba počítačů o celých sto let dříve. Jen místo elektroniky by byly použity mechanické díly.
Babbage se stal Adiným mentorem a svou svěřenkyni nazýval „zaklínačkou čísel“. Pozorováním Babbageho při práci a kladením otázek se Ada brzy stala na jeho vynálezy expertkou. Babbage v analytickém stroji viděl pouze čísla, Ada oproti tomu přišla na to, že by takové zařízení mohlo například skládat hudbu.
Později byla Ada požádána, aby z přeložila článek o Babbegovu analytickém stroji, který původně napsal italský inženýr Luigi Frederico Menabrea. Babbage se jí zeptal, proč článek o jeho práci nenapsala sama, a navrhl jí, že by mohla ten Menabreův doplnit vlastními poznámkami. To také provedla.
Nakonec bylo poznámek třikrát více než původního textu. Popsala v nich, jak by mohl být vytvořen pro analytický stroj kód, který by kromě čísel zvládal i písmena. Také vymyslela metodu, díky které by mohlo zařízení opakovat sérii instrukcí, tedy smyčku, kterou počítače používají dodnes. Tím si získala pověst prvního programátora.
Ve svých devatenácti letech se Ada provdala za Williama Kinga a o tři roky později se stala hraběnkou z Lovelace, později se stala známou, trochu chybně, jako Ada Lovelaceová. S manželem vychovala tři děti.
Ke konci svého života začala Ada pít alkohol a vymýšlet matematická schémata na výhru v hazardních hrách. Všechna její schémata však selhala a její rodina se dostala do finančních potíží. V době své smrti měla dluh ve výši dvou tisíc liber. Vypěstovala si závislost na prášcích proti bolesti, které dostávala na rakovinu dělohy, která se jí nakonec stala 25. listopadu roku 1852 osudnou. Na vlastní žádost byla pohřbena vedle svého otce v Byronově rodinné hrobce.
Babbagův analytický stroj zůstal pouze vizí a Adiny zásluhy byly zapomenuty, alespoň do roku 1940, kdy inspirovaly práci Alana Turinga. Přispění Ady k pokroku počítačové vědy nebylo objeveno až do padesátých let minulého století, kdy její poznámky publikoval B. Y. Bowden.
V roce 1979 byl na její počest vyvinut počítačový jazyk ADA, založený na Pascalu.
Markéta Gajdošová
Autorka se zajímá o teorii IT i všech příbuzných oborů. Zaměřuje se na nejnovější technologie a snaží se je také využívat.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU