Průměrný obyvatel Prahy, tím spíše je-li z generace mileniálů, prožije velkou část svého dne online. Konstantní dostupnost na sociálních sítích, mobilu a pracovním či soukromém mailu naše okolí víceméně očekává a podobně i my spoléháme na to, že si většinu záležitostí v běžném životě už vyřídíme online – od bankovnictví, přes nakupování až po zdravotní péči.
Jinými slovy, důvěra v to, že data budou pro nás permanentně dostupná, je nám blízká podobně jako to, že se střídají roční období. Množství dat přitom neustále roste.
„Pro představu, velikost digitálního vesmíru se každé dva roky nejméně zdvojnásobí. To znamená více než padesátinásobný nárůst dat během poslední dekády,“ říká Martin Štětka, Senior Regional Manager pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko ve společnosti Veeam Software.
Přístup k informacím už tak dávno není jen základním lidským právem, ale stal se naší výsostnou potřebou. Bez nich totiž jen stěží uděláme správná rozhodnutí. Jejich dostupnost však zdaleka není tak samozřejmá, jak se zdá, a není přitom nutné se dívat až do vzdálené Afriky, kvůli níž organizace UNESCO vyhlásila před třemi lety 28. září Mezinárodním dnem pro všeobecný přístup k informacím.
Ani Česko, jehož státní správa neustále mluví o digitalizaci, totiž nemůže zaručit plnou dostupnost dat. Například přístup k internetu z domova si podle loňské statistiky Eurostatu užívá jen 82 procent tuzemských domácností. Naproti tomu v Británii to je 93 procent, v Dánsku a Švédsku ještě o procento více a v Lucembursku a Nizozemsku dokonce 97.
Kromě toho se Česká republika umístila až na 18. místě z 28 zemí ve vyspělosti digitální ekonomiky podle Indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI), jenž měří Evropská komise.
Index je složen z údajů v pěti oblastech – konektivita, lidský kapitál, využívání internetu, integrace digitálních technologií a digitální veřejné služby. Mnohem víc práce je nutné udělat třeba v otázce služeb elektronické veřejné správy (digitalizace), kde ČR v počtu uživatelů těchto služeb skončila s 15 procenty na 26. místě, přičemž průměr EU je 34 procent.
Naopak dobré výsledky dosáhlo Česko v případě integrace digitálních technologií ze strany podniků, což je klíčový faktor pro růst digitální ekonomiky. Podle DESI své zboží prodává online už více než čtvrtina malých a středních podniků, a téměř polovina z nich své služby nabízí i zákazníkům v zahraničí, což naznačuje nejen příležitost pro růst místních podniků v případě, že jsou schopny poskytnout digitální služby, ale do jisté míry také zaručuje šanci se udržet na trhu, pokud firma naplní očekávání stále připojených zákazníků.
„Byznys si totiž dobře uvědomuje, že data jsou hnací silou nových technologií i obchodních příležitostí. Informace o tom, kdo, kdy, jak, kde a proč využívá produkty včetně neustálé dostupnosti, jsou klíčem k porozumění zákazníků a jejich preferencí, čímž zvyšují optimalizaci strategií prodejních kanálů. Organizacím pak data umožňují zefektivnit jejich operace a těm, kdo mají rozhodovací pravomoc, zase předvídat budoucí trendy a využít je pro svůj byznys,“ uvádí Martin Štětka.
S tím, jak roste význam dat pro každý aspekt našeho digitálního života, je však podle experta zapotřebí řešení, které dokáže mnohem víc než jen zajistit jejich dostupnost.
„Podnik, který chce uspět na silně konkurenčních trzích, musí přehodnotit své dosavadní pojetí dat. Největší výzvou je přitom důkladné uchopení dat v celém jejich rozsahu, které organizace vlastní. Data musí být schopna nejen splnit očekávání mobilního a neustále připojeného světa, ale také umět v reálném čase předvídat potřeby zákazníků a podle toho uspokojit jejich poptávku.
Pro firmy to znamená nutnost zaujmout nový přístup k řízení dat, a to takový, s jehož pomocí dokážou inteligentně řídit svá data, a dělat tak lepší a na datech založená rozhodnutí. Teprve pak mohou firmy využívat všech výhod inteligentního řízení dat spojených s jejich „hyper-dostupností“ při konstantním připojení. Budou moci automaticky předvídat potřeby a naplnit požadavky napříč různými infrastrukturami, ať už jsou fyzické, virtuální nebo cloudové, a to při zachování právních, etických i bezpečnostních norem,“ dodává Martin Štětka.
-
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU