O tématu a osobních postřezích jsme hovořili s Martinem Petrovkou, ředitelem společnosti Complete CZ.
O době snižování výdajů firem se mluví též jako o příležitosti – opravdu nějakou vidíte?
Určitě ano. Myslím, že obecně mají větší šanci inovativní a skutečně efektivní řešení. Když je prostředků méně, více se řeší, za co je utratit. Když se podíváme do oblasti fyzického zabezpečení ICT, tak vidíme zájem o modulární řešení, která lze koupit v menší konfiguraci a postupně rozšiřovat – konkrétně o zabezpečené racky, které v určité situaci mohou dokonce nahradit celou serverovnu. Z hlediska procesů může být v rizikové době tlak na větší automatizaci procedur klasifikace a ochrany dat.
Čím je dnešní doba rizikovější než před dvěma lety?
Je jasné, že v situaci zvýšených tlaků a nejistoty zaměstnanci uvažují o možnostech obohacení či získání přízně konkurence na úkor stávajícího zaměstnavatele. Podle průzkumu Data Loss Barometer společnosti KPMG již v první polovině loňského roku rostl počet úniků dat způsobených zaměstnanci meziročně o více než 50 %. To žel platí dvojnásob ve státní správě – zde je nárůst incidentů podle KPMG ještě vyšší. Nic na tom nezmění průzkumem zjištěný fakt, že se hlásí stále menší počet úniků dat – přes uvedený růst incidentů jejich medializace poklesla o 30 %. Problémy je však lepší řešit preventivně než pak „tutlat“.
Podobná data najdeme i ve studii European Identity and Access Management od KPMG a Everettu. Tři čtvrtiny firem si uvědomují, že by měly pozornost a investice v této oblasti spíše zvýšit, ovšem čtvrtina jich provedla v roce 2009 až padesátiprocentní škrty v rozpočtech, dalších 13 % dokonce ještě více a celá polovina firem omezila jejich rozsah. Neméně alarmující je, že téměř polovina neví, jak správně měřit, nebo dokonce vůbec neměří své náklady spojené se službami řízení přístupu.
Je podle vás problémem nedostatek diskuze o možnostech zabezpečení?
Hovoří se o tom stále. Rovněž je pravdou, že v této oblasti organizace různého druhu plošně šetří, a to často bez předchozí analýzy možných dopadů a nastavení úsporných, ale funkčních postupů. Jinde zase řeší pouze nebezpečí zvenku a zálohovaná data jsou uvnitř organizace dostupná řadě lidí. Tato oblast se dá přirovnat k boji s korupcí. Metody jsou známé, je jich celá řada, ale klíčové je některé z nich zavést takovým způsobem, aby je bylo možné prosadit a ohlídat.
Jak je podle vás možné tento stav řešit?
Důležité je, aby si bezpečnost ohlídali sami majitelé či vrcholoví manažeři firem. K tomu potřebují spolehlivé spojence vevnitř či vně organizace. Vedle adekvátní personální a bezpečnostní politiky organizace, se jeví jako klíčové automatizované systémy prosazující potřebné procesy a případné restrikce a dále fyzické zabezpečení technologií, dat i jejich záloh, např. datovým sejfem či zabezpečeným rackem.