Několik manažerů jisté nadnárodní banky vyhodil zaměstnavatel z práce, protože v rozporu s drakonickými pravidly BYOD nenahlásili do 24 hodin ztrátu svých telefonů. V jiné firmě, advokátní kanceláři, zase šéfové IT pokaždé věděli, když jeden z jejich právníků šel namísto práce hrát golf, protože to odhalil všímavý software pro správu BYOD.
Kolik zaměstnanců si reálně v důsledku BYOD spálilo prsty, se lze jen dohadovat – podniky totiž nemají ve zvyku se těmito příběhy chlubit. Mezi spolupracovníky však už koluje dost historek, aby to vyvolávalo vůči trendu BYOD určitý odpor. A nelze kvůli tomu popřít i určité zpomalení firemních pokusů zavádět formální zásady BYOD. Dokonce i v Evropě se ukazuje, že BYOD svým způsobem stagnuje.
BYOD nepředstavuje technický problém, je to spíše otázka důvěry mezi příslušnou společností a jejími pracovníky. Pokud bychom chtěli použít nějaké klišé, tak BYOD je místo, kde vznikají problémy.
Existují dva hlavní důvody, proč pracovníci nemají rádi BYOD, a oba souvisejí se soukromím. Jde o zjišťování polohy (zejména prostřednictvím GPS) a sledování seznamu aplikací.
Zaměstnanci zkrátka nechtějí, aby jejich šéfové nepřetržitě znali jejich polohu ani nechtějí, aby lidé z oddělení IT věděli, jaké aplikace používají a jaké weby navštěvují.
Určitě nechcete, aby vás v kavárně jakoby náhodou potkal soucitný kolega, který se bude domnívat, že máte rakovinu, protože se před ním někdo zmínil, že ve svém iPhonu máte aplikaci související s touto nemocí.
Dodavatelé technologií a techničtí nadšenci přicházejí se způsoby, jak v zařízení oddělit podnikové a soukromé aplikace i data. To však předpokládá, že se zaměstnanci budou cítit v bezpečí díky nerozluštitelným zkratkám a obskurnímu technickému žargonu, ale ono to nepomáhá.
Žijeme ve věku konspirací, ve kterých se kšeftuje s našimi osobními údaji. Přiznejme si to, personální oddělení a oddělení IT předstírají, že jsou přátelé pravcovníků, ale ve skutečnosti jsou to spojenci korporace.
BYOD vede k vyhoření
Na BYOD ale míří také další zbraně. Podle mnohých informací to vypadá, že neustále dostupná pracovní síla obvykle skončí se syndromem vyhoření. BYOD v podstatě způsobí nepřetržitou dostupnost, včetně víkendů a dovolené, a to může vést k nahromadění stresu, uvádí průzkum společnosti TEKsystems mezi více než 300 IT profesionály.
Dalším problémem BYOD je uživatelská zkušenost, nebo spíše její nedostatek. Když IT oddělení zavádí správu a kontrolu zabezpečení v rámci BYOD, začíná snadnost použití, která je s konzumerizací IT spojená, trpět.
Opět platí, že se dodavatelé technologií intenzivně snaží přinést nápady, jak zabezpečením a správou nezatěžovat koncové uživatele, což ale přináší větší složitost pro backend.
„Technologie sice již existuje, ale dochází k celkovému nárůstu složitosti,“ říká David Schofield z konzultační firmy Network Sourcing Advisors, která se zaměřuje na mobilní technologie a radí společnostem v oblasti zásad pro podnikem vlastněná zařízení i pro BYOD.
A existuje i další problém: Když zaměstnanci musejí používat své osobní mobilní telefony pro hovory související s pracovní náplní, vyžadují legislativní normy mnohých států, aby zaměstnavatel tuto situaci řešil odpovídající finanční kompenzací. Například v USA to představuje první závazné pravidlo pro BYOD, takže tamější systém práva se pustil do již tak kalných vod BYOD.
Není pochyb o tom, že BYOD je v relativně složité situaci. I přes zpomalení přijetí formálních zásad pro BYOD existují přesvědčivé důkazy o vzestupu tzv. stínového BYOD, kdy zaměstnanci skrytě používají svá osobní zařízení pro pracovní účely.
Riziko úniku podnikových dat z těchto utajených zařízení ale nikdy nebylo vyšší. Šéfové IT nechtějí prosazovat formální zásady BYOD silou, ale možná nebudou mít na výběr.
Tento příspěvek vyšel v Computerworldu 2/2015
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU