Čas od času se objeví na Internetu či v odborných časopisech články či diskuse týkající se stále populárního tématu týkajícího otázky, zda je lepší pro elektronickou poštu používat protokol IMAP nebo POP3. Pokud snad nevíte, o čem právě hovoříme, pak vězte, že pod zkratkami IMAP a POP3 se skrývají protokoly používané pro přístup k elektronické poště prostřednictvím klientů elektronické pošty, jako je kupříkladu Outlook, Thunderbird či podobná aplikace integrovaná v operačním systému Android.
Úvod
Obecně panuje shoda na tom, že vhodnější je používání modernějšího protokolu IMAP a že používání zastaralého standardu POP3 by mělo být za každou cenu potlačeno.
Nic však není tak jednoznačné. Možná právě tomuto trendu navzdory se vám v tomto článku pokusíme uvést minimálně dva velmi dobré důvody, proč zůstat u protokolu POP3, popřípadě proč se k němu případně vrátit.
Základy protokolů IMAP a POP3
U protokolu IMAP (Internet Message Access Protocol) je naprosto klíčové, abyste si uvědomili, že vám umožňuje prohlížet složky elektronické pošty naprosto stejným způsobem na libovolném zařízení, protože se obsah schránky synchronizuje. Tuto synchronizaci zajišťuje centrální poštovní server. Pokud používáte u své poštovní schránky protokol IMAP, jsou složky pro přijatou, odeslanou poštu a popřípadě i další složky stejné, resp. mají stejný obsah, a to ať kontrolujete poštovní schránku ze svého mobilního telefonu, tabletu či počítače.
Oproti tomu protokol POP3 (Post Office Protocol) je navržen zejména pro stahování e-mailů ze serveru poskytovatele elektronické pošty do vašeho počítače. Operace, které provádíte, se pak nijak nesynchronizují se serverem, jako je tomu u protokolu IMAP. – jedná se skutečné o pouhé stažení e-mailu do počítače. V naprosté většině případů (ale ne ve všech) je protokol POP nakonfigurován tak, aby poštovní server, na kterém je e-mail uložen, byl z tohoto serveru po stažení do místního počítače smazán. Nicméně byste měli vědět, že je možné nastavit svůj program pro práci s elektronickou poštou i tak, aby na serveru e-maily ponechával.
Co se týče konfigurace programů pro práci s elektronickou poštou, je konfigurace v případě protokolu iMAP o něco jednodušší. Není tedy divu, že většina programů pro práci s elektronickou poštou vytváří standardně účty elektronické pošty, které využívají právě protokol IMAP.
U protokolu POP je však často nutné provádět konfiguraci ručně. Bohužel situaci zhoršuje i to, že poskytovatelé elektronické pošty, kteří upřednostňují protokol IMAP, často protokol POP3 vůbec nepodporují, nebo alespoň nikde neuvádí žádné podrobnější informace, jak si může uživatel nastavit v programu pro práci s elektronickou poštou svůj vlastní účet elektronické pošty tak, aby využíval protokol POP3.
A přitom to, co jsme dosud popisovali, se odehrává pouze na straně serveru. Protokol POP3 však musí podporovat i váš program pro práci s elektronickou poštou, což rozhodně není samozřejmé. Typickým příkladem programu, který nepodporuje POP3, je program pro práci s elektronickou poštou, který je k dispozici ve Windows 8.1 v novém rozhraní modern UI.