DVD-ROM Hitachi GD-2000 a STB DVD Theater

1. 5. 1998

Sdílet

DVD kit pod 10 tisíc? Jako úplně první vybavení pro novou technologii DVD k nám do TestCentra dorazila souprava...


DVD kit pod 10 tisíc?


Jako úplně první vybavení pro novou technologii DVD k nám do
TestCentra dorazila souprava od firmy H&J, která se skládá z
DVD-ROM mechaniky Hitachi GD-2000 a MPEG dekodéru STB DVD
Theater. Tato sada má jedinečnou výhodu v ceně, která v době
uzávěrky klesla těsně pod 10 000 Kč bez DPH. Bohužel, tato
příznivá cena je vykoupena řadou nevýhod.
Možnosti DVD byly v PC WORLDu probírány předem už několikrát,
stačí je tedy stručně připomenout. V datové oblasti může
jednovrstvý a jednostranný DVD-ROM disk pojmout zhruba 4,5 GB
dat. Dvoustranný pak přibližně 9 GB. Zatím se ještě nepoužívají
dvouvrstvá média, jejichž kapacita by měla dosáhnout velmi
sympatických 17 GB. Druhou významnou oblastí jsou filmy, ostatně
původní význam DVD byl Digital Video Disk. Na DVD se vejde
celovečerní film ve formátu MPEG-2 v kvalitě odpovídající
běžnému domácímu videu, který je možno přehrávat ve správně
vybaveném PC či ve speciálním přehrávači. Kromě toho může být
film ozvučen zvukovými stopami v různých jazycích, z nichž si
lze vybírat, případně zvolit některé z velké řady titulků. Světu
počítačů se filmové DVD blíží díky menu a dialogům pro
přehrávané sekvence či pasáže filmu. V praxi se ukázalo velmi
příjemné to, že film klasicky přehrávaný od začátku běží
nepřerušovaně a přitom může být z úvodního menu puštěn až od
oblíbené pasáže uprostřed. Na stejném principu se dá udělat
interaktivní film, kde si divák vybere dějovou linii nebo
zakončení podle aktuální nálady. Nejnetradičnější možností je
výběr úhlu kamery, film však samozřejmě musí být více kamerami
natočen.
DVD-ROM mechanika
Teď se už raději vraťme ke konkrétní sestavě. Jednotka DVD-ROM
od Hitachi se liší od běžné ATAPI CD-ROM pouze jednou LED diodou
navíc. Tato dioda označená DVD ukazuje, že jednotka rozpoznala
vložené DVD médium, při běžných CD zůstává zhasnuta. Čelní panel
dále obsahuje zdířku pro sluchátka, ovladač hlasitosti a
tlačítko pro vysunutí, nikoliv ovládání přehrávání audia.
Instalace je stejně jednoduchá jako u ATAPI CD-ROM jednotek. To
znamená, že Windows ji samy rozpoznají a přímo používají, pro
DOS (i Windows 3.1) je nutno přidat do souboru CONFIG.SYS dodaný
ovladač. V praxi ze vůbec nepotvrdily fámy, že DVD-ROM mechaniky
mají problémy se čtením vypálených CD-R nebo CD-RW médií.
Naopak, všechna vypálená i lisovaná CD v nejrůznějších datových,
audio i mixovaných formátech byla interpretována zcela správně,
stejně jako přepisovatelná CD-RW. Samozřejmě v pořádku bylo i
čtení DVD medií, jen jsme neměli možnost ověřit zacházení s
dvouvrstvými disky. Podle výrobce ovšem dvouvrstvá DVD zvládne.
Trochu nepraktická jsou oboustranná média, která je nutno
otáčet, neboť jednotka má jen jednu čtecí hlavu.
Z výkonnostních parametrů je bezproblémová přenosová rychlost.
GD-2000 pracuje jako dvourychlostní DVD-ROM a naměřená rychlost
2,71 MB/s se blíží udávaným 2,76 MB/s. CD-ROM čte osmi až
20násobnou rychlostí, prakticky pro málo obsazená CD platí
rychlost 1,5 MB/s, tedy asi 10násobná. Průměrná reálná rychlost
velkých souborů z celého disku je 2,1 MB/s, což odpovídá 14× CD.
Méně přívětivá je přístupová doba, uváděno je 130 ms pro CD-ROM
a 210 ms pro DVD-ROM. Podle našich měření je přístupová doba pod
DOSem asi 220 ms, pod Windows 95 přibližně 175 ms. Praktické
důsledky však může velmi příznivě změnit použití cache, která je
ve Windows automaticky zapnuta.
MPEG dekodér
Zatímco DVD mechanice nelze téměř nic vytknout, dekodér je
slabinou tohoto kitu. Zaráží především nedostatečná výkonnost a
velmi problematická kompatibilita. DVD Theater firmy STB je
PCI-karta postavená na čipu od IBM a vybavená velkým množstvím
konektorů. Ke grafické kartě se připojuje přes jeden ze tří
feature konektorů, standardní VMI, LPB nebo AMC pro ATI. MPC3
konektor pro audio kablík od DVD má vedle sebe ještě stejně
provedený linkový výstup. Pro připojení vně počítače kartě
slouží 4 zdířky, 2 pro zvuk a 2 pro video. Zvukový výstup je buď
klasický 3,5 mm stereojack nebo digitální S/PDIF. Ti, kteří
nechtějí jen sledovat obraz na monitoru PC, si mohou jiné
zařízení připojit přes S-Video či kompozitní videocinch.
Softwarová instalace do Windows 95 je velmi jednoduchá, na
dodaném CD jsou ovladače, o které požádají Windows po rozpoznání
nové karty, i ovládací program STB Digital Theater. V manuálu je
vložen leták s návodem na korektní doinstalování s některými
kartami.
Samotná instalace vskutku není problémem, potíže však činí
spolupráce s mnoha grafickými adaptéry. Dodavatelem je
doporučována karta STB Velocity 128 s čipem nVidia Riva 128.
Druhou spolehlivě fungující kartou byla ATI Xpert@Work AGP
založená na ATI 3D Rage Pro. Přestože software dovoluje
nastavení pro rozšířené čipsety S3, s žádným se nám DVD Theater
nepovedlo rozchodit. Velmi nepříjemný je na celé záležitosti
fakt, že ani dodavatel ani výrobce nemá k dispozici přehled
spolupracujících nebo nekompatibilních karet, jen tu jednu
doporučenou. V případě, že si grafika s dekodérem porozumí, lze
se těšit ze všech vymožeností DVD. Přehrávač zvládá snadné
přepínání jazyků, úhlů kamery, různé zobrazení širokoúhlých
filmů, ovládání menu, přeskakování úseků nebo rychlé či
zpomalené přehrávání. Zvláště v režimu celé obrazovky potěší, že
plné možnosti mají nejen samostatné ovládací prvky, ale i
kontextové menu na pravém tlačítku myši. Jedinou drobnou
nevýhodou je poměrně pomalá nejvyšší rychlost rychlého
"převíjení".
Zcela zásadním způsobem kazí dojem kvalita dekodéru. U některých
náročnějších filmů prostě dekódování obrazu nestíhá a film se
občas zasekne či zasekává. Protože zvuk je dekódován přednostně
a je plynulý, často se rozeběhne synchronizace a zvuk je poté
třeba o půl sekundy napřed, po velké změně scény i o víc. Nevadí
to sice vždy, ale záběr na mluvícího herce není přirozený. Navíc
tak přichází vniveč práce, kterou si dali herci a ruchaři s
přesným namluvením a ozvučením filmu. Bohužel, zrovna takovým
"náročným" filmem je český Kolja. Ovšem záběry rockového
koncertu z jiného ukázkového DVD, ač nevypadaly méně kvalitně,
byly synchronizovány zcela přesně. Na plynulost přehrávání
přitom nemá vliv použité hardwarové vybavení. Výsledky jsou
stejné u Pentia 120 se 16 MB RAM jako u Pentia II na 333 MHz s
64 MB. Doporučené minimum pro dekodér je 200 MHz Penium MMX.
Závěrem
O kvalitě DVD-ROM mechaniky není pochyby, trochu horší
přístupová doba neznepříjemňuje běžné používání. MPEG dekodér má
stále co dohánět. Obraz samotný je dobrý, ale občasné cukání a
případné předbíhání zvuku při sledování ruší. Také se asi hned
nedočkají ti, kteří se těší na další možnosti DVD. Film Kolja je
na DVD jen v češtině a bez titulků. Některé ukázky na vzorovém
DVD byly dvojjazyčné a možnosti více kamer demonstrovaly záběry
z jedoucího vlaku v sekvenci na DVD od Toshiby. Tyto nové
možnosti vyžadují i jiný přístup k tvorbě filmu, ale i třeba
centrální dabování a titulkování. Hlavní překážkou rozšíření DVD
u nás však asi bude náplň. Zatímco počítačové využití je zcela
jednoznačné a velká kapacita "cédéčka" se prostě někdy hodí, z
filmů je na DVD k dispozici pouze Svěrákův Kolja.



DVD-ROM Hitachi GD-2000
DVD-ROM mechanika: 2x DVD, 20x CD
Přenosová rychlost: DVD 2,7 MB/s, CD 2,1 MB/s
Přístupová doba: DVD 210 ms, CD 130 ms
Cena DVD-ROM: 6 127 Kč (bez DPH)

STB DVD Theater DVD
MPEG dekodér: video výstup cinch kompozitní, S-Video
Audio výstup: stereo jack, digitální S/PDIF cinch
Cena STB DVD Theater: 3 800 Kč (bez DPH)

Hodnocení
+ cena
+ bezproblémová spolupráce se všemi formáty
- horší přístupová doba
- přehrávání některých filmů není plynulé
- zvuk a obraz často nejsou zcela synchronní

Zapůjčil: H&J Computers, Staré nám. 8, Praha 6