E-knihy a Češi si zatím do oka nepadli

6. 4. 2011

Sdílet

 Autor:
Klasické knihy jsou oblíbené, ale čtečky si zatím cestu k širšímu okruhu českých zákazníků nenašly.

Pětina internetových uživatelů uvažuje o jejich pořízení v horizontu jednoho roku. Největší potenciál má v elektronické podobě odborná literatura. Mladí ke čtení upřednostňují multifunkční tablet. Tématem e-books se zabývá výzkumná studie, kterou realizovala společnost MediaResearch u příležitosti akce březen-měsíc knihy. Výzkum probíhal v polovině měsíce března a dotázáno bylo 977 respondentů z internetového NetPanelu.

Přes postupující medializaci volného času zůstává čtení knih oblíbenou aktivitou, jíž holduje polovina internetové populace alespoň jednou do týdne. Výzkum prokazuje, že čtení je doménou vzdělanějších lidí – nejvíce čtou vysokoškoláci a lidé s maturitou. Častěji se knihám věnují také ženy.

Graf 1


11 % uživatelů internetu už nějakou e-knihu má – jedná se hlavně o muže, vysokoškoláky a silné čtenáře, pokud tak můžeme nazvat lidi, kteří čtou téměř denně. Ti rovněž deklarují největší počet již pořízených knih. Muži a lidé s univerzitním diplomem mají zároveň nejvstřícnější postoj k pořizování elektronických knih – zhruba třetina sice žádné nemá, ale uvažuje o tom, že si je začne pořizovat.


Značné rezervy má však česká internetová populace v čtecích zařízeních, s jejichž pomocí se elektronické knihy mohou stát mobilním společníkem. Většina respondentů, kteří kdy četli e-knihy, uvádí, že knihy četli nebo čtou na stolních počítačích či v noteboocích. Zkušenosti s čtečkami má jen minimum z nich. Vlastní čtečku pak mají jen 3 % uživatelů, 4 % deklarují vlastní tablet. 18 % respondentů však plánuje pořízení čtečky v horizontu jednoho roku a 15 % uvažuje v podobném duchu o tabletu. Oba typy zařízení zajímají více muže a starší respondenty (45+). Generace 15-24 výrazně upřednostňuje multifunkční tablety.

bitcoin_skoleni

Graf 2


Přenosná čtecí zařízení jdou ruku v ruce s hlavní předností elektronických knih – mobilitou knihovny. Přesto by však valná většina respondentů klasikou knihovnu za elektronický archiv nevyměnila. Spíše přichází v úvahu kombinace klasické a virtuální knihovny, z nichž každá by posloužila jinému účelu. V tom případě by bylo místo v policích vyhrazeno obsahově či esteticky cennějším knihám, knihám s citovou hodnotou a do čteček by si lidé stahovali knihy konzumnějšího charakteru či odbornou literaturu. Požitek ze čtení skutečné knihy podle respondentů elektronická čtečka nahradí jen stěží.