Eizo HD2442W

1. 12. 2008

Sdílet

Pod stroměčkem musí tento displej udělat radost skutečně každému. Jde o nástupce úspěšného modelu HD2441W, kte...


Pod stroměčkem musí tento displej udělat radost skutečně každému. Jde o nástupce úspěšného modelu HD2441W, který si poměrně rychle našel místo na stolech filmových fanoušků a vyznavačů multimediální zábavy a byl rovněž pracovní volbou střihače filmu Tobruk. Nástupce HD2442W nabídne poprvé u monitoru Eizo dálkový ovladač pro nastavení displeje. Ten lze samozřejmě konfigurovat i „tváří v tvář“ – klasická tlačítka ovšem nehledejte, na jejich místě je dotykový slider. Oproti předcházejícímu modelu nenaleznete z hlediska obrazového výkonu na první pohled až tak markantní posun, nicméně i zde došlo k několika vylepšením. Došlo ke snížení input lagu a použití 14bitového zpracování barev přineslo při přehrávání Blu-ray nebo DVD nosičů vynikající obraz, což je jasně patrné především při zobrazení tmavých scén a rychlých přechodů. Nepřekvapilo proto, že při testech se šedoškálou si displej vedl precizně a z naší strany si zaslouží jenom uznání. Dobrou práci odvádí i mapování obrazových bodů 1 : 1, což je ovšem nutné pro dosažení kvalitního zobrazení videomateriálu, kdy je například nativní rozlišení displeje vyšší než HD standard 1 080, jako je tomu i HD2442W – v tomto případě konkrétně 1 920 × 1 200 bodů. Zde pak přichází na řadu chytré přiřazování pixelů tak, aby nedošlo k deformaci obrazu – a to Eizo dokáže perfektně. Na HDMI vstupech (1.3) si displej poradí s 24/50/60 snímky za sekundu a frekvencemi 48 Hz, 50 Hz a 60 Hz. Samozřejmě jako zdroj signálu můžete použít i videokamery, konzoly i set-top-box. I když Eizo podává stále velice dobrý výkon pro hraní, skalní „pařani“ nejsou typickou cílovou skupinou, byť HD2441W nabízí i pro ně řadu zajímavých funkcí jako dynamické zesvětlování tmavých míst, ve kterých by se mohl skrývat váš virtuální protivník. Příjemná je i možnost nastavení zobrazení otevřených oken s různými parametry. Nicméně jde spíše o chytré využití již zabudovaných vylepšení pro sledování filmového obrazu, hlavně dynamických zesilovačů kontrastu a obrysů.

Hewlett-Packard LP2475w



Pokud hledáte monitor, který vyhoví zvýšeným požadavkům na pracovní displej, je LP2475w modelem, který nesmíte opomenout. HP zvolilo pro osazení tohoto displeje S-IPS panel, který nabízí velice kvalitní reprodukci barev, vynikající pozorovací úhly a dobrou homogenitu. HP má snad ovšem úchylku v tom, že ať se díváte na téměř jakýkoliv displej, vždy se jim podaří dosáhnout v pravém dolním rohu lehké nekonzistentnosti a průměrná tovární kalibrace je snad už tradicí, takže cesta k dokonalému obrazu vede přes vlastní nastavení. Pokud ale máte napjatý rozpočet a potřebujete pracovat s barvami, dokáže tento displej uspokojit řadu vašich požadavků. V barevném prostoru s gamma hodnotou 2,2 si totiž nelze na displej v čemkoli stěžovat. V rámci testů jsme s displejem zabrousili i směrem k hodnotám gamma 1,8 (mimo možnosti displeje, je potřeba pracovat s LUT grafické karty), kde již dochází k bandingu a degradaci šedého gradientu. Zmiňujeme to jen proto, pokud byste displej chtěli používat pro skutečně náročnou grafiku. Běžný uživatel nemá šanci se k této hodnotě vůbec dostat. Vzhledem k parametrům S-IPS technologie není překvapením ani nižší odezva displeje a v průměru vyšší input lag – ovšem pokud se zrovna nechystáte na World Cyber Games, nemusíte se tím vůbec zatěžovat. Výhodou proti protivníkům bude to, že je uvidíte i ve velmi tmavých scénách. Jedinou výraznější slabinou tohoto displeje je tak interpolace. Excelentní jsou ovšem možnosti připojení tohoto monitoru. Ve vybavení nalezneme kromě HDMI rozhraní a dvojice DVI-I konektorů i nový DisplayPort, doplněné o vstupy komponentního a kompozitního videa, konektor S-Video a SPDIF. USB hub s jedním uplinkem a čtveřicí USB portů je doplněn na levé straně panelu další USB dvojicí. Displej je vybaven i pivotem.

Samsung T240HD



Začněme nejdříve špatnou zprávou – Samsung T240HD je osazen TN panelem. Ten sice s použitím všech triků dělá, co se dá, ale technologické limity se prostě nedají překročit. A proč vlastně jsme jej zahrnuli do tipů pro nákup? Jde totiž o jedno z dobrých řešení s integrovaným TV tunerem, a tak svému uživateli poslouží i jako televizní přijímač. Cílová skupina je zde vcelku jasná – rychlá odezva displeje i průměrný input lag ho řadí mezi ideální kandidáty na stůl hráčů a studentů. Pokud nepotřebujete pracovat s barvami, lze některé nepěknosti, které se displeji podaří při testování, prominout. Hlavní je velmi slušná práce elektroniky se šedoškálou v případě tmavých scén při přehrávání filmů z DVD a sledování televizního signálu. Obecně si displej vede velice zdatně u signálu z DVI vstupu a dynamický kontrast patří mezi TN displeji k těm nejlepším. Spokojenost samozřejmě klesá u divx filmů v nižším rozlišení, kde se nepříznivě promítá již komprese samotného zdroje obrazu. Při hraní počítačových her nemůžeme displeji subjektivně vytknout kromě přesnosti barev nic, ale to je klasický neduh TN technologií a navíc nelze říci, že by šlo o markantní posun tak, aby si to většina uživatelů vůbec uvědomila.
Ale pojďme k hlavním odlišnostem hybridu – tedy k televiznímu tuneru. Primární naladění proběhlo vcelku svižně a přesně. Jelikož v místě testování se nenachází nic menšího než vysílač Praha-Žižkov se svými vykrývači, považujeme za nepěkné, pokud přístroj vyžaduje připojení antény, aby se naladily televizní programy. T240HD v tomto ohledu nezklamal a i bez antény byl interpolovaný obraz televizního vysíláni pěkný (tedy na tu hrůzu, co nám pouštějí do vzduchu). Oproti klasickým televizím je patrné, že by si filtry digitálního příjmu zasloužily trochu více péče, ale míra artefaktů patří u tohoto displeje ve své kategorii k těm lepším. Bohatá výbava porty je v tomto případě samozřejmostí, horší je to už s možností displej polohovat. Jde to v rozsahu ±25° a bohužel zde chybí jakákoliv možnost výškové úpravy. I přesto je Samsung T240HD velice zajímavým obojživelníkem s vynikajícím poměrem výkon/cena. 8 0727/Pir o