Elektronické komunikace: ohlédnutí za rokem 2005

1. 1. 2006

Sdílet

Přehled hlavních událostí, které hýbaly telekomunikačním trhem za uplynulý rok V oblasti elektronických komun...


Přehled hlavních událostí, které hýbaly telekomunikačním trhem za uplynulý rok


V oblasti elektronických komunikací přinesl rok 2005 celou řadu významných, ba přímo přelomových událostí. Asi největší změny se odehrály v legislativě, dále pak ve vlastnictví tuzemských pevných i mobilních operátorů. Pozadu ovšem nezůstalo ani uvádění nových technologií a služeb.
hlédnutí za telekomunikačním trhem v roce 2005 asi není možné začít jinak než konstatováním, že tento trh k 30. 4. 2005 zanikl a místo něj se zrodil trh nový, tentokráte označovaný jako "trh elektronických komunikací". Důvodem bylo nabytí účinnosti nového zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, a to k 1. 5. 2005. Měli jsme jej mít už o rok dříve, v okamžiku našeho vstupu do EU ale vše se jaksi zpozdilo.

Co přinesl nový zákon

Nový zákon č. 127/2005 Sb. implementoval do našeho právního řádu nový evropský regulační rámec, týkající se nejen telekomunikací, ale také sféry médií, alespoň v podobě rozhlasového a televizního vysílání. Proto také onen terminologický posun od "telekomunikací" k "elektronickým komunikacím".
Jenže s novým zákonem k nám nepřišla jen nová terminologie, ale také nová "pravidla hry", týkající se prakticky všeho. A tak se například všechny dosavadní individuální a generální licence začaly měnit na individuální a všeobecná oprávnění. Jenže největší změny nás asi teprve čekají. To proto, že regulátor má povinnost nejprve provést zevrubnou analýzu tzv. dílčích trhů (tedy jednotlivých zajímavých oblastí celého trhu elektronických komunikací) a pak rozhodnout, zda mají či nemají být nějak regulovány. Dokončení analýz relevantních trhů má nastat do 1. 2. 2006, takže hodnotit je budeme moci zase až za rok, v ohlédnutí za rokem 2006.

Předsmrtná křeč

Ovšem ještě než nový zákon nabyl k 1. 5. 2005 účinnosti, došlo na naší (tehdy ještě) telekomunikační scéně k celé sérii významných změn. Regulátor, tedy Český telekomunikační úřad, stačil ještě na poslední chvíli, a hlavně ještě podle "starých pravidel hry" (podle původního zákona č. 151/2000 Sb.) vydat za jediný den tolik rozhodnutí, kolik jich předtím nevydal snad ani za celý rok. Těchto pět rozhodnutí (a jeden dodatek) ještě stihlo významně ovlivnit dění na naší telekomunikační scéně.

Konec internetu zdarma?

Z negativních dopadů "regulační smršti", která nás potkala těsně před účinností nového zákona, je vhodné zmínit například drastické snížení terminačních poplatků za vytáčený přístup k internetu (tzv. dial-up). Podle všech ekonomických propočtů to mělo znamenat definitivní konec modelu "internet zdarma", kdy uživatel platí jen za provolané minuty (a internetový provider se živí právě z terminačních poplatků, které dostává od Telecomu).
I přes hlasité protesty některých providerů však model "internet zdarma" v roce 2005 nezahynul. Ale moc životních sil už nemá.

Konec ADSL přes propojení

Dalším z negativních dopadů bylo rozhodnutí regulátora o tom, že při propojení ADSL je nutné platit Telecomu poplatek ve výši 158 Kč za využití tzv. nadhovorového pásma. Všechny nabídky alternativních operátorů, založené na ADSL propojení, to rázem zbavilo konkurenceschopnosti a ještě důsledněji vehnalo alternativní operátory a internetové providery do rukou Českého Telecomu a přeprodeje jeho velkoobchodních služeb. Jedním z důsledků je pak značná unifikace všech ADSL služeb na infrastruktuře Českého Telecomu.
Ještě že se začíná slibně rozvíjet alespoň zpřístupnění místní smyčky (LLU, Local Loop Unbundling) a skrze něj i alternativní možnosti ADSL. I tak ale má Český Telecom stále výrazně dominantní postavení na trhu xDSL v ČR kolem 80 procent a dále jej upevňuje. To je podstatně více než je průměr celé EU, kde podíl tzv. inkumbenta naopak klesá s tím, jak roste konkurence na trhu.

Kritika od EU

Za roční zpoždění nového zákona nás EU pochopitelně nepochválila. Naopak v roce 2005 zahájila vůči ČR hned několik tzv. infringement procedures za nedodržení závazků plynoucích z členství v Unii při přebírání jejího acquis. Kromě průtahů se samotným zákonem jsme tak museli vysvětlovat například to, proč u nás nebyla ještě zavedena přenositelnost čísel v mobilních sítích. Nebo proč ještě nemáme telefonní seznamy účastníků všech operátorů, včetně těch mobilních.
Když koncem roku 2005 vydala organizace ECTA (Evropská asociace kompetitivních komunikací) hodnocení toho, jak dobře jsou příslušné národní trhy regulovány v jednotlivých členských zemích EU, skončili jsme nevalně čtvrtí od konce.

Otevření pásma 5 GHz

Mezi regulačními změnami, které přinesl rok 2005, se však našly i některé pozitivní věci. Například vydání nové generální licence (vlastně už "všeobecného oprávnění") pro pásmo 2,4 GHz a nově také pro pásmo 5 GHz. Právě v těchto dvou bezlicenčních pásmech jsou totiž používány oblíbené bezdrátové technologie jako Wi-Fi či WiMAX. A tak zejména otevření pásma 5 GHz i pro venkovní přenosy hodně pomůže rozvoji bezdrátového internetu. Však také ihned začal doslova závod operátorů a providerů o to, kdo jako první nově zpřístupněné frekvence v tomto pásmu obsadí. Stále totiž platí pravidlo, že v případě vzájemného rušení má přednost ten, kdo začal vysílat jako první (a nově příchozí, který jeho vysílání ruší, musí přestat).

Nástup internetové telefonie

Rok 2005, spíše jeho druhá polovina, se nesl v duchu výrazného nástupu internetové telefonie. Troufnu si prohlásit, že šlo o "rok, kdy internetová telefonie zvítězila" ve svém boji o místo na slunci a hlavně na trhu elektronických komunikací.
Po dřívějších prvních pokusech, které stále ještě nedosáhly potřebné vyzrálosti a "masovosti", se internetová telefonie konečně stala běžnou komoditou. Začala ji nabízet řada středních, menších až úplně malých providerů. Služby jako VOIPEX, ha-loo, 802.cz, Fayn, TelefoNet a další se začaly vzájemně předhánět ve svém boji o zákazníka.
Objevily se nabídky bez měsíčních paušálů jen za minutové hovorné, nebo naopak nabídky jen za paušál bez minutového hovorného, a to po celý den. K něčemu takovému se Český Telecom neodhodlal ani v roce 2005. Sám nabídl volání za paušál jen mimo špičku.

3G, alias UMTS

Když už jsme u "nástupů" během roku 2005, nelze nezmínit ani naše mobilní operátory. Dva z nich, Eurotel a T-Mobile, totiž ještě v loňském roce spustili své mobilní sítě třetí generace, alias UMTS. Zajímavé ale je, že přitom zvolili dosti odlišné přístupy.
T-Mobile si odpustil snahy o hledání nějakých "killer aplikací" (přelomových 3G služeb, které by nalákaly zákazníky) a zaměřil se na poskytování co nejrychlejšího přístupu k internetu. Vybral si k tomu méně rozšířenou technologii UMTS-TDD, kterou nasadil nejprve v Praze a teprve v roce 2006 ji bude rozšiřovat i do dalších částí ČR.

Eurotel naopak vsadil na klasické řešení

jak v oblasti technologií (UMTS-FDD, resp. WCDMA), tak i v oblasti služeb, a nabízí například videohovory, TV do mobilu a další služby. I on ale začal jen v Praze, další rozšiřování dostupnosti chystá až pro rok 2006.
Digitální vysílání
Rok 2005 byl také rokem, kdy bylo u nás spuštěno digitální vysílání. Pravda, experimenty s digitálním vysíláním běžely již od roku 2000, ale řádnému vysílání stále bránila absence zákonné úpravy. Ta neexistuje dodnes a na poslední chvíli byla dokonce vyňata z již připraveného zákona o elektronických komunikacích. Ani do konce roku 2005 se poslanci nedokázali shodnout na tom, jak by nová právní úprava digitálního vysílání měla vypadat.
A tak 21. 10. 2005 začala vysílat (řádným, nikoli experimentálním způsobem) jen jedna ze tří sítí pozemních digitálních vysílačů, provozovaná společností České radiokomunikace. Vlastně už jen "Radiokomunikace".
Nicméně nejpozději do roku 2012 by i u nás mělo skončit veškeré analogové vysílání a pokračovat by už mělo jen vysílání digitální. Právě tak totiž rozhodli v Bruselu.

Akvizice a konsolidace

Rok 2005 se také nesl ve znamení malých i velkých akvizic. Jednu z nich jsme vlastně již zmínili: České radiokomunikace koupila společnost JTR Management a později přejmenovala na "Radiokomunikace".
Zdaleka největší akvizicí roku 2005 však byl (do)prodej státního podílu v Českém Telecomu ve výši 51,1 procent. Ve výběrovém řízení nakonec nabídla nejvíce španělská Telefónica, která také majoritu v Českém Telecomu následně získala a v průběhu roku 2005 se v něm také skutečně "ujala vlády". Ovšem s žádnými zásadnějšími změnami jeho fungování ještě v roce 2005 nepřišla. Možná v roce 2006.
Další velkou akvizicí byl prodej našeho nejmladšího mobilního operátora jménem Oskar do rukou britského giganta Vodafone. I zde však byl rok 2005 spíše ve znamení "přebírání vlády" a zásadnější změny nás asi čekají teprve v roce následujícím. To by se už také měla změnit "přechodná" značka Oskar/Vodafone na definitivní Vodafone.
Jak to ale bude v případě Eurotelu, který společně s Českým Telecomem získali Španělé, nebylo v roce 2005 ještě jasné zůstane Eurotelem, nebo se přejmenuje na MoviStar? Nebo třeba na O2 (který Španělé mezitím také koupili)?
Konečně nakupovat se v roce 2005 vydala i společnost GTS, přesněji její mateřská GTS Central Europe. Těsně před koncem roku 2004 přikoupila k původnímu GTS Czech tuzemský Aliatel, jejich spojením vznikla nová GTS Novera. A v závěru roku 2005 si GTS CE plácla s dánským TDC na prodej Contactelu. Také ten by měl být integrován do GTS Novery.

Autor článku