Empire Earth III

Svět patří nám!

Kdysi dávno na světlo světa vykoukl vyzyvatel Age of Empires nazvaný Empire Earth. Herní princip měl stejný, ovšem všechno bylo provedeno ve větším měřítku. Od rozlehlosti map až po obrovský rozsah období. EE se stalo synonymem pro megalomanii a hráči byl přijat vcelku dobře. Pak přišel díl druhý, který onu laťku megalomanie posunul o další kus výše, čímž ze hry vznikla, pro normálního hráče, sterilitou prorostlá nudná záležitost.

Dnes se však na trh dostává třetí pokračování, ve kterém se autoři snaží onu sterilnost odstranit, ale zároveň zachovat věrnost své hardcore komunitě. Jak se jim to daří, se vám teď pokusíme blíže popsat.

Základním stavebním kamenem je kampaň trefně pojmenovaná World Domination. Název přesně vystihuje, co se bude po dobu hraní odehrávat. Objeví se před vámi vskutku pěkně ztvárněná zeměkoule rozdělená do jednotlivých částí. Vaším úkolem je zvolit si jednu z možných stran a celou planetu si podrobit.

„Bombardér s atomovou bombou kroužící nad vaším hradem je velice úsměvný pohled, ale zároveň to znamená velký průšvih.“

Oproti minulému dílu vás zde však čekají strany pouze tři – západ zaměřený na technologii a těžké stroje, východ charakteristický svou velkou mobilitou spojenou s partizánským způsobem boje a dálný východ sázející na obrovské množství jednotek. S každou stranou se tedy mění váš způsob hry, proto si velmi bedlivě vyberte, co je vám bližší, zda vojáci zákeřně útočící na nepřátele, masivní armáda zaplavující nepřátelské základny či těžké válečné stroje zadupávající budovy do země.

Samotné hraní je v „planetárním“ módu tahové. Vyrobíte si armády či špehy, jednoduše rozdáte rozkazy a „táhnete“. Vaše příkazy jsou automaticky provedeny a vy se můžete rozhodovat, kterým směrem budete vaši nadvládu nad světem směřovat. Každá z dobitých kolonií produkuje jakousi surovinu, použitelnou pro nákupy v tomto módu. Ovšem surovinu pouze jednoho druhu. Za ně si pak kupujete armády, nebo zkoumáte nové technologie. Velmi důležité je také rozhodnutí, zda jít do války, či se pokojně usadit a přejít do další éry. Každý tah vás totiž posune také dopředu v době a pokud s ní nebudete držet krok, tak zpláčete nad výdělkem. Bombardér s atomovou bombou kroužící nad vaším hradem je velice úsměvný pohled, ale zároveň to znamená velký průšvih.

Ovládnutí jednotlivé kolonie je v drtivé většině případů otázkou boje. Hra vás vrhne do mapy, kde je třeba jednoduše vymýtit všechny nepřátelské jednotky. Občas se během hraní objeví i jiná možnost, jak onu kolonii získat, jako třeba podlomení náboženství zničením chrámů. Nicméně sázka na boj je jednoduší a stejně každou misi vyřeší právě řeč zbraní. Vzhledem k tomu, že se v hratelnosti od doby prvního EE téměř nic nezměnilo, musíme konstatovat, že vás ničím nepřekvapí a při dobývání své páté kolonie na vlastní kůži pocítíte jak chutná stereotyp. Princip misí je totožný a nečekejte, že vás hra zkusí motivovat nějakými animacemi, protože svět je vám maximálně otevřený a hrou se netáhne ani náznak příběhu. Naštěstí se jednotlivé útoky dají řešit také automaticky, ovšem princip, jakým tato volba konstruuje jednotlivé boje, je nám záhadou a vypadá velice podivně.

Když jsme se zmiňovali o krásně vyvedené planetě, je na čase zmínit se také trochu o grafickém zpracování. To, až by to málo kdo čekal, je hodně malebné. V tom špatném slova smyslu. Nepřátelé zářivých barev budou mít se zdejším zpracováním vážné problémy, které neřeší ani postup v době, který by se měl stávat zásadně šedivějším. Grafický engine se může pyšnit zahrnutím i shader modelu 3 a zvládá tak vykreslovat vcelku pěkné scenérie ovšem za cenu vyloženě krvavých nároků. To byl také důvod proč autoři hned vzápětí po vydání uvolnili patch, který hru odlaďuje a optimalizuje. Ovšem ani s ním se hra nehýbe tak dobře jako třeba Age of Empires III.

Opustíte-li z jakéhokoliv důvodu World Domination, čeká vás samozřejmě skirmish a multiplayer. Právě díky jednotlivým zjednodušením nabývá hra na dynamičnosti a tři odlišné strany dávají hře ždibec rozdílnosti. Nečekejte však odlišnost stran á la Starcraft, nicméně i změny drobnějšího rázu jsou pokrokem proti minulému dílu.

Celkově hra působí vskutku rozporuplným dojmem. Na jednu stranu staví velká zjednodušení proti minulosti, na druhou velmi klasiké herní principy a s tím spojenou stereotypnost. Nevyhnuly se jí ani chybky. Jsou spíše kosmetického rázu, ale voják, který rozbíjí dům a stojí od něj tak daleko, že by na něj ani nedoplivl, či jednotky klouzající po mapě, kdykoliv jsou v nějaké skluzu, vám rozhodně již tak rozporuplný dojem nezlepší.

Staromilci tak dostanou do rukou hratelnost stejnou jako když vyšlo první EE obalenou dnešní grafikou a sympatickým pokusem v podobě World Domination. Radost však udělá tak maximálně lidem, kteří ještě s žádnou strategií neměli tu čest, ovšem pokud jste hráli Age of Empires III či World in Conflict, tak ruce pryč, pokřižujte se a raději znovu dohrajte jednu z nich. EEIII nedokáže udržet krok ani s jednou a vlastně ani s jinými dnešními strategiemi, proto se velmi dobře rozhodněte, zda do ní investujete svou tisícovku.

Hodnocení: 5,0
Žánr: realtime strategie
Výrobce: Mad Doc Software
Vydavatel: Vivendi Games
Distributor pro ČR: CD Projekt Czech
Lokalizace: kompletní
Cena: 999 Kč
Multiplayer: ano
Internet: www.empireearth.com