ERP v Česku: Od plenek ke smokingu

Moderní podnikové systémy nebyly vždy takovou samozřejmostí, jako je tomu dnes. Dříve je měly na starosti mainframy, ovšem zpracovávání agendy na mainframech fungovalo ve velké míře prostřednictvím lidské síly, která přinesla papíry, a další, která přepsala údaje na děrné štítky nebo na děrnou pásku. Pak data zpracovával počítač, ze kterého posléze vypadl opět stoh papírů, a tím i práce pro lidi, kteří jej odnesli zpět do firmy.
Oblíbený bonmot následujících let zněl: „Přenos dat v kabele byl nahrazen přenosem dat kabelem. V čem tedy spočívá pokrok, když šlo stále o kabelový přenos…?“
Od 90. let se však už na našem trhu začaly prosazovat PC, které sálové giganty pochopitelně postupně vytlačovaly. O ERP v dnešním slova smyslu se však ještě nedalo mluvit. Nové firmy čerpaly inspiraci od provozovatelů mainframových výpočetních center. Řešení pro různé podnikové agendy na PC byla vytvořena v DOS a nad souborovou databází. A přestože programátoři té doby už dobře chápali výhody, které by přinášela provázanost, šlo zatím stále o jednotlivé oddělené moduly. Nicméně tyto moduly už brzy dokázaly alespoň vzájemně sdílet data.

Fenomén jménem PC
Osobní počítače měly větší potenciál, než by se v době, kdy začínaly, zdálo. Netrvalo dlouho a tito IT pomocníci se natrvalo usadili ve všech kancelářích a zcela změnili pohled na řešení jakékoli agendy. Nastal konec přenášení stohů papírů, sály s počítačovými obry se definitivně zavřely. S daty se začalo pracovat „on-line“ jak při jejich zadávání, tak při využívání výstupů.
Vskutku revoluční změna má kořeny na samotném počátku 90. let, přičemž je zajímavé, že na rozdíl od hardwaru, vývoj softwaru nebyl revolucí, ale evolucí, i když poměrně rychlou.
Také způsob práce s počítači byl evoluční. Nejprve pracoval každý uživatel samostatně na svém PC, od 90. let začínalo jejich propojování kabelem – v rámci jednotlivých oddělení, posléze firem. Data byla zpočátku také ještě přenášena lidmi, jen štosy papíru nahradily diskety – princip byl stejný, médium jiné.
V průběhu 90. let však již nic nemohlo zastavit postupující propojování počítačů do sítí. V té době byl rozšířen síťový operační systém Nowell, ale i Microsoft se již hodně snažil najít své místo na slunci. Objevily se sítě peer-to-peer, jako například LANn-tastic. Zaváděním lokálních sítí LAN tak začala řada logických kroků v propojování PC, které skončilo jedinou globální sítí – internetem.

Změna myšlení i změna technologie
Vytvoření sítí umožnilo dokonalou provázanost dat, a to už nejen na lokální úrovni jedné firmy. Od toho okamžiku začali vývojáři myslet i pracovat jiným způsobem. Veškerá data byla sdílená a výstupy na sebe musely automaticky navazovat, což by ještě o několik málo let dříve nebylo myslitelné. Například jestliže se ve skladu objevilo nové zboží, informace o něm se on-line přenášela do účetnictví. Tím se mimo jiné velmi rychle odstranily mnohé bolesti, které do té doby způsoboval lidský faktor.
Na druhé straně vznikaly nové problémy, které se uživatelé teprve museli učit řešit. Například fakt, že k datům mělo přístup příliš mnoho lidí, kteří je zpočátku mohli bez problémů přepisovat či mazat. Situace si však velmi rychle vyžádala opatření, která tomu zamezila.
V té době také přestaly stačit souborové databáze a začaly se rozšiřovat databáze relační, tedy typu klient-server využívající jazyk SQL. Ty se vlastně začaly prosazovat již od druhé poloviny 90. let. Šlo však o řešení dražší, proto si je zpočátku nechávaly instalovat pouze banky a podobné typy firem, vyznačující se jak dostatkem financí, tak nutností zpracovávat neustále obrovské množství dat.
ERP se rychle stávaly komplexnějšími a komplexnějšími, což se projevilo i ve způsobu jejich programování. Současně se trh se systémy začal profilovat, takže na jedné straně byly nabízeny čím dál sofistikovanější ERP a na druhé straně dokonalé systémy „Best of Breed“, specializující se na pokrytí potřeb konkrétních oblastí.
Koncem 90. let se začalo objevovat také CRM. Z počátku se na ně pohlíželo jen jako na jeden z modulů ERP. Později však získalo určité „výsostné postavení“, neboť si zákazníci uvědomili, že právě tento modul je klíčový pro efektivitu obchodu, zatímco ostatní části systému jsou jeho samozřejmou součástí.
V devadesátých letech bylo také ještě poměrně častým jevem, že firmy využívaly jen fragmenty ERP – například účetnictví, sklady či mzdy – a v mnoha případech každý od jiného dodavatele. V krátké době se však situace změnila a firmy si začaly pořizovat komplexní řešení od jediného dodavatele. Pochopitelně s přihlédnutím k tomu, na kterou oblast se dodavatel specializoval.

ERP a jeho lidé
Do IT přicházelo od začátku 90. let až neuvěřitelné množství lidí. Ukázalo se, že v Česku existuje opravdu úctyhodné množství nadšenců a fandů do počítačů. Koncem 80. let si tito lidé pořídili první počítače – Commodor, Atari, ZX Spectrum a podobné – a na nich se mnoho naučili. Školy pro IT v té době téměř neexistovaly, ale lidé studovali z nejrůznějších časopisů a příruček, které vytvořily osobnosti, jako Daniel Dočekal, Rudolf Pecinovský či Ladislav Zajíček a další.
Organizovaly se kurzy programování. Z nadšenců se postupně stávali profíci a z některých také majitelé IT firem, které v té době vyrůstaly jako houby po dešti. Do soukromých společností také přecházeli lidé z výpočetních středisek, jako byly Kancelářské stroje či PVT. V šíření počítačů se velmi angažovala také některá zemědělská družstva, která měla v té době větší možnosti než státní podniky. Další „porodnicí“ pro IT lidi byly také organizace jako Svazarm. Tak se v té době velmi spontánně, ale přitom logicky tvořil český svět informačních technologií.
Současně s růstem českých IT firem se na náš trh začaly dostávat i firmy zahraniční a konkurenční boj se zostřoval. Jako jedny z prvních ERP k nám přišly produkty společností SAP,  Navision a dalších. Velké firmy, privatizované v té době zahraničním kapitálem, si obvykle pořizovaly zejména SAP.
Nicméně české organizace zpravidla preferovaly domácí dodavatele, jako byly například Benefit a Diatryma se softwarem Diamac či Pragodata. Jednou z firem, které vznikly v raných 90. letech, byla i LCS, dnešní Asseco Solutions. Celkem jich mohlo být přes tisíc. V té době bylo paradoxně na 300 zákazníků 100 dodavatelů, což se dnes zdá už naprosto nepředstavitelné.

Autor je generálním ředitelem firmy Asseco Solutuions ČR