EU chce urychlit rozvoj mobilní televize

Jestliže některé věci praktikované Evropskou unií jsou spíše k smíchu a stojí daňové poplatníky spoustu peněz, zejména tzv. „společná zemědělská politika“, pak jiné činnosti jsou chvályhodné. Jde hlavně o činy Evropské komise směřující ke sjednocení mnoha postupů a standardů ve všech členských zemích.

DVB-H (digital video broadcasting - handheld) je šíření digitálního televizního a video signálu určeného pro přenosné či malé přijímače jako mobilní telefony, PDA osobní organizér i počítače vybavené patřičnou technikou. V Japonsku i Koreji jsou podobné systémy již realitou, v Evropě se teprve začíná.

Naštěstí základní dohoda o standardech provozování DVB-H je již uzavřena, nyní jde o praktickou realizaci. Evropští mobilní operátoři hledají jak nové možnosti konkrétně využít, tedy s co nejméně náklady dostat k zákazníkům mobilní televizi. Už samotné fyzické řešení se různí, může být buď vystavena síť pozemních vysílačů, respektive dovybaveny současné vysílače. Druhou variantou jsou orbitální satelity, které by mohly pokrývat území mnoha států EU a možná i dál, jejich pokrytí by dosáhlo takřka kamkoli, jak do zapadlých vísek, tak na vrcholky hor.

Problém je, že nyní musí operátoři žádat o licenci zvlášť v každém členském státě. To by vedlo ke zdlouhavým řízením, průtahům a dost možná k neefektivnímu budování pozemních sítí, zatímco snahou EK je jednotný systém pro celou Evropu, nejlépe založený na satelitním vysílání.

Nejlepší by samozřejmě bylo vše zařídit na celoevropské úrovni rovnou, to ale naneštěstí stále nejde, a tak EK navrhuje zřídit komisi, ve které budou zástupci její a telekomunikačních regulačních úřadů jednotlivých států. Zřízená komise by měla zhodnotit návrhy jednotlivých operátorů s přihlédnutím k situaci v celé EU, vybraní zájemci by pak byli autorizování jednotlivými členskými státy pro působení na jejích území.

Podporu satelitnímu řešení DVB-H již vyjádřilo několik evropských mobilních operátorů, například Vodafone. Vedle přenosu televize by technologie mohla sloužit i šíření jiných dat. Kromě problému s pokrytím by satelit vyřešil i současný nedostatek volných frekvencí v evropském éteru. Společnost Alcatel-Lucent například navrhuje, aby se pro DVB-H využilo relativně volné S-pásmo běžné pro satelitní vysílání a do kterého patří frekvence od 2 GHz do 4 GHz (hranice mezi UHF a SHF je 3 GHz). Pokud by se šířil DVB-H signál pozemně, muselo by se sáhnout do již tak dost přeplněného UHF, které je využívání hlavně pro běžné televizní vysílání.