Jednotlivci usvědčení z různých trestných činů souvisejících s nezákonnými průniky do počítačů by měly být v kterémkoli členském státě EU odsouzeni minimálně ke dvěma letům vězení. Komise pro lidská práva schválila harmonizaci zákonů proti hackování. Kromě samotných průniků do počítačových systémů by mohlo být trestné i vlastnictví nebo distribuce nástrojů určených k průnikům.
Ještě přísnější trest – minimálně pět let vězení – by měl hrozit organizátorům a účastníkům hromadných útoků pomocí botnetů, DDoS nebo v případech, kdy způsobí finanční ztráty. Komise zjevně posuzuje hacktivismus přísněji než průnik do cizího systému.
„Jedná se o závažné protizákonné útoky a některé z nich dokonce řídí nezákonné organizace,“ řekla německá poslankyně a zpravodajka komise Monika Hohlmeierová. „Finanční škody způsobené společnosti nebo soukromými i veřejnými subjekty, se pohybují kolem několika miliard eur ročně. Výrobce automobilů nemůže prodat vozidlo, které není vybaveno bezpečnostními pásy. A pokud by to udělal, bude odpovědny za všechny případné škody. Stejná pravidla musí platit i ve virtuálním světě,“ vysvětlila Hohlmeierová.
Návrh se týká nezákonného hackování, hacktivismu a šíření nástrojů na počítačové útoky, odcizení účtů jednotlivců nebo průmyslové špionáže. Mnoho členských států již podobně přísná pravidla zavedlo. „Strandardizace definic průniku do počítače nebo odcizení dat a harmonizace trestů vysílá hackerům jasný signál. Hackeři se již nebudou moci spoléhat na špatnou mezistátní koordinaci a unikat díky ní trestu,“ konstatoval Andrew Miller, generální ředitel společnosti Corero Network Security, která se zaměřuje na zabezpečení počítačů a sítí. Nelíbí se mu ale definice některých hackovacích nástrojů.
Komise pro lidská práva by chtěla dosáhnout shody různých stran v Evropském parlamentu do léta tohoto roku.