EU se málo věnuje kyberbezpečnosti, tvrdí experti

Přestože by se mohlo zdát, že téma kybernetické bezpečnosti má v Evropské komisi vysokou prioritu, zvýšení rozpočtu pro příštích sedm let o pouhých 14 procent tomu příliš nenasvědčuje. Takto alespoň situaci hodnotí představitelé některých předních bezpečnostních firem.

Pro období mezi roky 2007 a 2013 Komise kybernetickému výzkumu přidělila 350 miliónů eur. Na navazující období 2013 – 2020 však k této částce přidala pouhých 50 miliónů eur.

Rik Ferguson, ředitel bezpečnostního výzkumu a komunikace ve společnosti TrendMicro, označil 14% navýšení výdajů za nicotné. Komerční bezpečnostní průmysl již podle něj sdílí své zdroje s neziskovými organizacemi a úřady konečně považují počítačovou kriminalitu za reálnou hrozbu. Je tedy na čase, aby se tento pokrok projevil i na množství investovaných prostředků.

Celkových 400 miliónů eur určených pro kyberbezpečnost poputuje do zhruba dvou desítek konkrétních projektů. Patří mezi ně například Syssec, který si klade za cíl přijít na způsob, jak spolehlivě předpovídat hrozby a zranitelnosti, Nessos určený pro vytvoření architektur a návrhů bezpečných sítí, SecureChange, který testuje nové části softwarů kvůli zranitelnostem, nebo Tclouds, na jehož základě má vzniknout skutečně spolehlivý cloud.

V rozpočtu se myslí také na zabezpečení dat, což je úkol projektu Ecrypt II sdružujícího 32 výzkumných ústavů, univerzit a soukromých společností. Výsledkem spolupráce má být vznik lepších nástrojů a robustnějších algoritmů pro digitální podpisy.

Ve své zprávě Evropská komise uvádí, že v jediném okamžiku se internetem šíří asi 150 tisíc různých malwarů, které každý den nakazí více než 1 milión uživatelů. Antivirová společnost McAfee má pak ve své databázi dokonce přes 75 miliónů unikátních škodlivých kódů, nehledě na botnety, které jsou zodpovědné za třetinu všech emailových zpráv posílaných každý den. Podle odhadů způsobí kybernetický zločin ročně škody ve výši asi 750 miliard eur.