EU versus Microsoft, boj pokračuje

Prvního března poslala Evropská komise Microsoftu stížnost, ve které ho obvinila, že nedostál své povinnosti poskytnout veřejnosti „rozumně a nediskriminujícím způsobem“ potřebné technické informace, které mají vývojářům jiných společností sloužit k lepšímu propojení a součinnosti jejich programů s operačními systémy Windows. Tuto povinnost EU uložila společnosti v roce 2004 po intenzivním protimonopolním zkoumání aktivit Microsoftu.

Konkrétně zpráva EK říká, že softwarový gigant si za uložené poskytování programové dokumentace účtuje přemrštěné sumy mající efektivně odradit co nejvíce potenciálních zájemců. Ti přitom tato data potřebují, aby jejich programy mohly s Windows fungovat co nejlépe. Aby toho nebylo málo, tak informace nabízené společností označila zpráva jako zastaralé a rozhodně nehodné ceny, za kterou jsou poskytovány.

Komisař Neelie Kroes řekl, že Microsoft souhlasil s tím, že inovativnost dat má být hlavním kritériem při určování jejich ceny. Hlavní právník společnosti však ve čtvrtečním telefonickém interview uvedl, že oni na něco takového rozhodně nepřistoupili, inovativnost má - podle něj - být jen jedním ze tří kritérií při počítání výsledné ceny. Na žádosti novinářů stran konkrétních cen reagoval mluvčí MS tak, že je to příliš složité, než aby to mohli novinářům dát a že nejde o jednoduchý ceník.

Evropský výbor pro součinnost systémů (ECIS - European Committee for Interoperable Systems) obvinil Microsoft z matení novinářů. Jde o to, že MS citoval studii vypracovanou poradenskou firmou Price Waterhouse Coopers (PWC), která označuje ceny požadované společností za předávaná data jako o 30% nižší, než je tržní průměr. ECIS to označila za hrubě překrucující srovnání, protože studie dává naroveň propojovací údaje MS (jejichž poskytování bylo MS uloženo na základě zákona) s mnohem cennějšími tržně poskytovanými daty jako je kód programů, dokumentace a práva k další redistribuci software.

EK odhaduje, že pokud by všichni prodejci software měli zaplatit tyto licenční poplatky, dosáhlo by to výše 35% čistého zisku celého odvětví. MS kontroval, že pokud by byly tyto poplatky zaplaceny, zisk MS by byl kolem 30 miliónů dolarů, tedy takřka pakatel. A na to opět druhá strana, že propočty společnosti jsou nereálné a že MS nedokáže doložit, jak k nim vlastně dospěl.

Microsoft má čtyři týdny na odpověď komisi, poté bude každý den pokutován až do výše tří milionů euro. Než MS odpoví, komice zhodnotí, nakolik jsou Microsoftem poskytnuté informace skutečně hodnotné a zda odpovídají danému nařízení o zajištění propojitelnosti. Konkurence i ECIS říkají, že poskytované informace vlastně nemusí být nijak zvlášť inovativní a lze snadno identifikovat, co má být poskytnuto a co ne. Pokud tyto potřebné údaje poskytnuty nejsou, nemohou výrobci své programy s všudypřítomnými Windows dostatečně propojit.

Mluvčí EK ve středu řekl, že pokračující porušování antimonopolních zákonů Microsoftem je bezprecedentní a dále že během padesátileté existence evropských zákonů proti monopolním praktikám je to poprvé, co nějaká společnost tak sveřepě porušuje antimonopolní rozhodnutí EU. Ve vyjádření se přímo uvádí, že i vztah Microsoftu k jiným protimonopolním autoritám je obdobný a že firma prostě není zvyklá se podřizovat jejich rozhodnutím.

Grafika: www.apani.com, i74.photobucket.com