EUnet fúzoval s americkým Qwestem

Ve světě evropského Internetu se objevilo nové jméno - Qwest.
Jeden z nejvýznamnějších severoamerických telekomunikačních
operátorů totiž před několika týdny fúzoval s evropskou komerční
sítí EUnet International. Je zatím předčasné psát o tom, co
tento krok přinese místnímu uživateli, a za jak dlouho pocítíme
změny u nás. Za zmínku ale určitě stojí pár informací o vizi
firmy Qwest, s níž se mohli evropští novináři seznámit na
tiskové konferenci, která se u příležitosti této transakce v
objemu zhruba 150 milionů dolarů konala v Mnichově.

Asi málokdo uvěří, že na počátku této rychle expandující
firmy bylo podnikání s nejrůznějším zbožím v nevyužitých
skladech jedné železniční společnosti. Právě od ní pak
zakladatelé Qwestu získali práva na výstavbu sítí podél
kolejových těles. Budovaná síť Qwest Macro Capacity, založená na
optických vláknech, je dnes jednou z nejmodernějších datových
sítí na světě vůbec. Průchodnost je na evropské poměry
neuvěřitelná - 2 terabity za sekundu - a podle slov výkonného
ředitele Qwestu, pana Reynalda Ortize, je schopna přenést během
20 sekund z východního na západní pobřeží USA data v objemu
odpovídajícím kompletní knihovně Kongresu Spojených států.

Za zmínku určitě stojí metoda, jakou je tato síť
budována. Několik souprav, které se nepřetržitě pohybují po
železniční síti, pokládá dva tubusy, z nichž jeden obsahuje
vlastní kabelové těleso a druhý zůstává prázdný. Qwest si tak
nechává v záloze další rozsáhlou a naprosto volnou
infrastrukturou, která se dá v budoucnosti využít pro nejnovější
technologie. Vlastní síť tvoří svazek 48 optických vláken s
možností rozšíření. Každé vlákno přenáší současně 8 oken WDM
(wawe division multiplexing); každé z oken pracuje s šířkou
pásma 10 gigabitů za sekundu. Obousměrná síť využívá přepínanou
architekturu okruhů SONET a přináší také větší úroveň
bezpečnosti i spolehlivosti díky schopnostem bezprostředního
přesměrování v případě neočekávané poruchy či přerušení
optického vlákna.

Po úplném dokončení, které je plánováno na polovinu roku
1999, bude síť Qwestu měřit 16 000 mil a spojí 125 velkých měst
ve Spojených státech. Přibližně 1 400 mil dlouhá větev bude
zasahovat do Mexika. Pro skutečně globální využití sítě, a
především pro evropské uživatele má mimořádný význam také
přítomnost Qwestu ve třech transatlantických podmořských
kabelech.

Zajímavá je otázka, co vlastně obě firmy tímto spojením
získají? EUnet si uvědomuje, že budoucnost využití Internetu
závisí na možnostech přenášet velká množství dat a obrazů při
současném zachování rychlosti a kvality. Možnosti podstatnějšího
rozšíření stávající infrastruktury se po jednáních s řadou
evropských operátorů ukázaly jako téměř nemožné, a tak přišlo
to, co jednou přijít muselo.

Qwestu šlo především o expanzi a Reynold Ortiz se svými plány v
Evropě nijak netajil. "Evropský trh datových sítí je pro nás
velice perspektivní. EUnet má velké zkušenosti, zná lokální
evropské trhy i místní problematiku. Ve spojení s ním se chceme
v Evropě co nejrychleji etablovat a stát se jedním z
rozhodujících hráčů na poli telekomunikací, přenosu dat a
Internetu."

Je dost dobře možné, že vzhledem k postupné liberalizaci
evropského telekomunikačního trhu se časem se společností Qwest
setkáme i v roli telefonního operátora. Faktem ale zůstává, že
náš starý kontinent, rozdrobený nejrůznějšími lokálními zájmy,
rozdíly mezi ekonomikami jednotlivých zemí i řadou nesmyslných
politických opon, se může stát i pro zkušený Qwest daleko těžším
oříškem než velká země za oceánem.