Evropští výrobci polovodičů apelují na větší podporu a změnu zákonů

European Semiconductor Industry Association (ESIA, Evropská asociace polovodičového průmyslu) vyzvala Evropskou unii, aby urychlila finanční podporu, vypracovala revidovaný balíček „Chips Act 2.0“ a jmenovala zvláštního vyslance, který by se zasazoval o polovodičový sektor. 

Ve svém prohlášení organizace zdůraznila potřebu pravidel, která upřednostňují konkurenceschopnost a umožňují tomuto odvětví další expanzi a investice v Evropě.

„Přijetí (současného) Evropského aktu o čipech bylo základním stavebním kamenem,“ uvedla ESIA v prohlášení. „Jeho implementace a další rozvoj budou rozhodující pro úspěch EU v globálním závodu o vedoucí postavení v oblasti technologií. Aby nedošlo ke ztrátě tempa, ESIA apeluje na okamžité prosazení ,Chips Act 2.0‘.“

ESIA zastupuje významné výrobce čipů, jako jsou Infineon, STMicroelectronics a NXP, a také špičkového výrobce zařízení ASML a výzkumné instituce, jako jsou imec, Fraunhofer a CEA-Leti.

Výzvy současného aktu o čipech

Stávající evropský zákon o čipech, který vstoupil v platnost v roce 2023, si klade za cíl zajistit Evropě do roku 2030 20 % světového trhu s polovodiči. Dosažení tohoto cíle však bude podle ESIA vyžadovat urychlení schvalovacího procesu pro „první výrobní zařízení svého druhu“. 

Manish Rawat, analytik společnosti TechInsights, zdůraznil, že jakýkoli nový zákon o čipech by měl upřednostnit zefektivnění procesů podpory, aby se urychlilo její schvalování a vyplácení. Zjednodušení byrokratických postupů a stanovení jasných lhůt pro rozhodování o financování by mohlo pomoci minimalizovat zpoždění projektů.

„Za druhé by se zákon měl zaměřit na investice do oblastí, kde má Evropa konkurenční výhodu, jako jsou pokročilá polovodičová zařízení a výkonové polovodiče. Soustředěním zdrojů do těchto oblastí může EU optimalizovat investice a posílit své postavení na trhu,“ míní Rawat.

Posílení partnerství veřejného a soukromého sektoru a stimulace rozvoje místního dodavatelského řetězce jsou dle něho rovněž zásadními kroky ke snížení závislosti na vnějších zdrojích. „V neposlední řadě by měl ,Chips Act 2.0‘ zahrnovat mechanismy pro flexibilitu a přizpůsobivost, aby bylo možné rychle reagovat na změny v průmyslu i geopolitické změny, a zajistit tak, aby strategie EU zůstala relevantní a účinná v měnícím se prostředí.“

Překonání vývozních omezení

Významnou výzvou byla obchodní omezení uvalená na společnosti, jako je ASML, týkající se vývozu do Číny. ESIA vyzývá ke konstruktivnějšímu přístupu a prosazuje pobídky namísto protekcionismu.

„Omezením prodeje vyspělých zařízení pro výrobu polovodičů riskují evropské společnosti ztrátu značných zdrojů příjmů, což by mohlo oslabit pozici Evropy jako lídra v tomto technologicky vyspělém odvětví,“ domnívá se Rawat. „Menší velikost trhu by navíc mohla vést ke zpomalení investic do výzkumu a vývoje, což by v konečném důsledku brzdilo inovace v rámci evropského polovodičového ekosystému.“

Tato omezení by navíc mohla vyvolat odvetná opatření ze strany dotčených zemí, což by mohlo narušit globální dodavatelské řetězce a zvýšit provozní náklady evropských společností.

„Pro zmírnění těchto rizik by EU mohla zvážit zavedení cílených omezení, která by umožnila prodej určitých technologií a zároveň ochránila nejcitlivější pokroky,“ uvádí Rawat. „Další přístup by mohl zahrnovat přechod od čistě restriktivních opatření k pobídkám pro vývoj bezpečných technologií, které lze vyvážet.“