Mžik je jednotkou odpovídající 1/705,600,000 sekundy, je tedy větší než nanoseknuda, ale mnohem menší než mikrosekunda, a vývojářům by měl pomáhat především se synchronizací video efektů. Podle odborníků nebude mít většího významu, ale mohl by najít uplatnění například v oblasti virtuální reality.
Mžik je definován v programovacím jazyku C++, využívaném právě ke tvorbě video efektů pro film, televizi, ale i další média, a programátorům tak nová jednotka dává příležitost snadno změřit čas mezi jednotlivými rámy (frame) bez využití zlomků a ve finále snížit chybovost efektů, např. v podobě sekající se grafiky.
„Jestliže se pracuje s jinými než celými čísly, do počítačových kalkulací to může vnést chyby. A jestliže se tyto chyby časem nahromadí, může to způsobit nepřesnosti, kterých už si člověk všimne,“ vysvětluje Matt Hammond z BBC.
Mžik může významně pomoci například tvůrcům virtuální reality a umocnit uživatelskou zkušenost z ní.
„V odborné literatuře můžete narazit na pojmy jako pohroužení a zúčastnění. Pohroužení se je pocit vašeho zapojení se, který pociťujete při hraní počítačové hry. Zúčastnění je pak dojem vašeho mozku, že se skutečně nacházíte v daném prostředí. Přitom zúčastnění je velice snadné narušit. Je tak možné, že pevně stanovené časové úseky můžou vývojařům umožnit být flexibilnější při řešení problémů s reakčními časy a také v tom, aby se ujistili, že jejich video obsah zůstane synchronní,“ přidal pro BBC komentář k možnému pozitivnímu využití mžiku nejmenovaný vědec z Oxfordské univerzity.
Pro zajímavost připomeňme, že mžik není první jednotkou času ustavenou velkou korporací. Švýcarská hodinářská společnost Swatch v roce 1998 představila svou koncepci „internetového času“ (Internet time), dle které den rozdělila na 1000 tzv. beatů, kdy jeden odpovídal jedné minutě a 26,4 vteřinám.
Swatch Beaty, respektive Internetový čas, nezávislý na geografické poloze, měl smazat pojetí časových pásem, nicméně se neujal.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU