HARDWARE
Mám videokartu Matrox Millenium II, 4 MB RAM. Většina her s D3D
akcelerací zatuhne asi po 2 sekundách. Při spuštění bez D3D se
karta chová normálně.
Domnívám se, že hra neumí využít D3D, a pokud ano, očekává
nějakou jinou verzi akcelerátoru, než jaká je kartou
prezentována. Pak musí dojít k zaseknutí. Doporučuji hry
spouštět bez D3D.
Můj motherboard PA-1000 je osazen 64 MB RAM. Když však přidám
další paměť, BIOS ji pozná, ale jakýkoliv jiný systém (DOS,
Windows 95, Windows NT) se zastaví na 64 MB.
Pro 16bitový operační systém jakým je DOS je 64 MB maximální
možná paměť, kterou je schopen adresovat. Tuto horní hranici
nelze překročit a paměť nad ní nebude DOSem využitelná. Systémy
Windows 95 a Windows NT by paměť měly poznat. Pokud se tak
nestane, jedná se pravděpodobně o ne zcela kompatibilní blok
paměti. Windows používají odlišný test paměti než BIOS, a pokud
ji bezpečně nenajdou, paměť pro ně neexistuje. V takovýchto
případech bych doporučil obrátit se na odborný servis.
Lze připojit monitor HITACHI HM-4420 ke grafické kartě VGA
Matrox Mystique 64 bit 4 MB SRAM PCI?
Uvedený typ monitoru sice neznám, ale domnívám se, že lze,
protože každý monitor a každá karta umí standard VGA. Další
režimy závisejí jak na možnostech karty, tak na možnostech
monitoru. Daný režim musejí umět obě zařízení, aby bylo možné
jej použít.
Po instalaci šuplíku na "výměnný" HDD s rozhraním IDE a při
následném vložení jakéhokoliv IDE disku nejsem schopen
nabootovat systém ze svého SCSI disku z titulu striktní priority
bootování v pořadí FDD-IDE-SCSI (resp. PCI). Nelze tuto prioritu
změnit (v BIOSu to nelze), popřípadě nějak obejít, aby se můj
IDE HDD nahlásil až jako další disk za mým SCSI? (Počítač HP
Netserver E30, Phoenix BIOS ver. 4.05.B)
Tento problém obávám se bude těžko řešitelný. Priority BIOSu
nelze obejít, ale spíše bych se zaměřil na to, zda opravdu nejde
změnit pořadí bootování v BIOSu. Jelikož se jedná o počítač
Hewlett Packard a ještě k tomu Netserver, nebude to vůbec
jednoduché a laikovi se může zdát toto nemožné. Avšak je-li
možnost pořadí bootování v BIOSu uvedena, musí jít změnit. Je
ale možné, že se to nedělá v samotném BIOSu, nýbrž externím
prográmkem (manažerem BIOSu), který se spouští nabootováním z
diskety nebo z běžícího DOSu. Tato disketa (diskety) bývá
umístěna uvnitř počítače, protože je součástí BIOSu. Obecně lze
říci, že počítače HP jsou uživatelsky "velmi nepřátelské",
chápeme-li uživatele ve smyslu domácího kutila. Filosofie HP
však odpovídá použití těchto počítačů jako vysoce výkonných a
hlavně velmi stabilních serverů. Viděl jsem server, který sice
vlivem chybného zásahu (přidání paměti bez následné aktualizace
BIOSu) spadl, ale ještě předtím dokázal uložit předchozí obsah
BIOSu do jiné části CMOS, odkud se podařilo tento zrestaurovat
právě pomocí speciálních utilitek "uzavřených" na disketě
uvnitř. Pak se pomocí těchto utilitek "opravilo" nastavení,
které způsobilo jeho pád.
Můj problém se týká PNP manažeru pro Soundblaster SB32 PNP. Vše
fungovalo normálně, až do restartu počítače. Namísto hlášky 40F4
PNP Devices configurated... se objeví hláška ERROR: Bad resource
data check sum... Problém přetrvával i na jiném PC. Podle testu
je SB v pořádku. Nepomohla ani reinstalace. Bez tohoto manažeru
nejde SB ani pod DOSem, ani pod Windows 95.
Problém bude v paměti (EEPROM) přímo na kartě Soundblasteru. Tam
jsou totiž uloženy konfigurační údaje, které tam zapisuje buď
PNP manager, nebo instalační (konfigurační) program
Sounblasteru. Problém je v tom, že data zapsaná v paměti
nevykazují správný kontrolní součet. To může být způsobeno její
vadou nebo nedokončeným zápisem nových dat při předchozí
instalaci. Doporučuji spustit počítač pouze v DOSu a zkusit
nainstalovat SoundBlaster znovu. Některý instalační software
obsahuje samostatný program na vlastní zápis dat do EEPROM a
umožňuje nahrát několik konfigurací. Zkusil bych tedy nahrát
takto nějakou konfiguraci, čímž by mělo dojít k novému zavedení
dat včetně správného kontrolního součtu. Potom bych začal s
vlastní instalací v pořadí DOS, Windows.
Chtěl bych si koupit starší počítač, na kterém bych spouštěl DOS
6.22, NC, Windows 3.11, Word, Paintbrush. Jaké minimální
požadavky na hardware mají tyto programy? Stačí 286, 1 MB RAM,
50 MB HDD? Na rychlosti mi nezáleží, ať se Windows spouští třeba
hodinu.
Budou-li se Windows spouštět třeba hodinu, může být tento čas
nutný také na překreslení obrazovky po jakékoliv akci např. ve
Wordu, o Paintbrushi nemluvě. Přitom člověk začíná být u
počítače nervózní, čeká-li na nějakou akci opakovaně více než 5
vteřin! Technicky stačí PC 286 pro Windows 3.1. Windows 3.11 už
vyžadují alespoň PC 386 se 4 MB RAM. Windows spolu s Wordem
zaberou asi 60 MB. Možná byste to na 50MB disk nacpal, ale co by
vám zbylo na vlastní práci? Navíc v počítačích platí daleko
nejvíce pořekadlo "s jídlem roste chuť". Přijdou požadavky na
další software, vyšší (ale pomalejší a náročnější) verze
programů, možná i hry... Obecně bych tedy každému kdo kupuje
počítač poradil, aby si koupil takový stroj, který lze snadno
upgradovat, a přitom nelitoval peněz na monitor (ten upgradovat
nelze). Disky lze dokoupit později, paměť také, ale videokartu
je lepší zvolit ihned kvalitní (s akcelerátorem). Uvážíme-li, že
nové počítače jsou za 2 roky "staré" a za další 2 roky již téměř
nepoužitelné, vychází po reálné úvaze nákup nějaké starší 486-ky
s minimálně 500MB HDD a 8MB RAM jako rozumný kompromis na
nenáročnou práci v MS Office (bez větší grafiky).
SOFTWARE
K čemu slouží soubor pagefile.sys ? Je často obrovský (20-40 MB)
a vyskytuje se jak na Windows 95, tak i na Windows NT 4.0 WS. Je
možné jej smazat?
Tento soubor je součástí operačního systému Windows NT, který
jej používá jako virtuální paměť. Nastavení jeho velikosti a
umístění se provádí v ovládacích panelech v záložce Systém.
Pagefile je vhodné uložit na jiný disk (partition), nežli je
samotný operační systém (pokud existuje více partitions).
Zrychlí se tak práce systému, protože Windows NT (má-li slušný
řadič) více využijí paralelní přístup k diskům. Z výše uvedeného
jednoznačně vyplývá, že pagefile nesmí být smazán. Je-li systém
Windows NT v chodu, sám to ani nedovolí, z jiného OS samozřejmě
smazání nelze zabránit. To ale zase není tak velká tragédie,
protože při startu si systém vytvoří pagefile znovu. Platí však
jedno doporučení: Systém je tím rychlejší, čím kompaktnější je
soubor pagefile.sys . Je-li "rozstrkaný" po celém disku, odezva
systému se rapidně zhoršuje, zvláště u grafických aplikací.
Mám problém, který se může zdát nepodstatný, ale neuvěřitelně
komplikuje práci. Pracuji s jedním zdravotnickým programem (pro
DOS), který spouštím na Windows 95. Tento program používá
klávesové zkratky jako CTRL-Delete, CTRL-Insert, CTRL-S, apod.
Bohužel program na některé kombinace nereaguje. Na čistém DOSu
program pracuje správně. Je zajímavé, že po spuštění dvojím
kliknutím na ikonu zkratky nefungují nikdy. Když ale použiji na
spuštění svoji zkratku (CTRL-Alt-D), někdy (asi ve 20 %) zkratky
fungují.
Problém je způsoben operačním systémem Windows 95, který používá
svoje kombinace kláves pro globální operace nad všemi
aplikacemi. Donutit pak systém, aby kombinaci nepoužíval sám a
předal ji programu, je takřka nemožné. Ve Windows 3.x existovalo
řešení jak toto provést. Jednak bylo možné spustit tuto aplikaci
ve výhradním režimu, a navíc zakázat některé globální kombinace
kláves. Ve Windows 95 je možné manipulovat s horkými klávesami,
avšak výhradní režim zde neexistuje. Nastavení hledejte ve
vlastnostech zástupce, který se odkazuje na DOS aplikaci. V
záložce Různé jsou zaškrtány všechny horké klávesy Windows. Tyto
je třeba odznačit, a je také vhodné nedovolit systému Windows
žádnou jinou spolupráci s touto aplikací. K tomu doporučuji
projít všechny položky zástupce s "otazníčkem na myši" a
eliminovat "tuto spolupráci" na nejmenší možnou míru.
Stoprocentní úspěch nezaručuji, ale každopádně by se mohla
zvýšit úspěšnost při startu přes vaši horkou klávesu. Ještě je
tu jedna naprosto spolehlivá varianta -- spouštět aplikaci s
nastavením vlastní DOS konfigurace, což ovšem vyžaduje restart
Windows 95 a následně nemožnost využití jejich výhod až do
uzavření aplikace a nového restartu.
Po nainstalování Internet Exploreru 4.0 mi zmizela položka
Vysypat koš ze záložky Zvuky (ovládací panel). Jak tam tuto
položku opět vrátit? Je možné odstranit z menu Start položku
Oblíbené bez toho, aby se to odstranilo v IE 4.0?
Zmizení položky "Vysypat koš" je nevídané a její vrácení zpět by
se mohlo podařit zásahem do registru. Zkuste sekci
HKEY_CURRENT_USERAppEventsEventLabels . Zde je seznam všech
akcí a také položka Empty Recycle Bin s totožným obsahem. Pokud
chybí, stačí ji tam opět dopsat, resp. dodělat pomocí Edit-New.
Očekávám však, že tato položka zde bude. Proto bude třeba
zkontrolovat ještě registr
HKEY_CURRENT_USERAppEventsSchemesAppsExplorerEmptyRecycleBin
.Current a .Default . V nich už je uložena konkrétní cesta k wav
souboru spolu s jeho jménem. Pokud celá tato část chybí, je
možné ji tam opět dopsat.
Položka Oblíbené v Nabídce Start není nic jiného než grafická
interpretace stejnojmenného adresáře a jeho obsahu. Sama o sobě
odstranit nejde. Mohla by ale jít odstranit pomocí systémové
politiky a příslušné šablony pro Internet Explorer. Nevylučuji
však, že by tento adresář "zmizel" i v Internet Exploreru.
Jak mám nainstalovat Windows 3.11 tak, aby se mi při startu
nadále spouštěl systém Windows 95? Při instalaci Windows 3.11
došlo k přepsání autoexec.bat a config.sys (sekce s údaji
Windows 95 se posunuly na konec) a při startu se pak Windows
3.11 spouštěla skoro jako Windows 95 a všechny operace poté
následující přerušila. Po spuštění win.com (z adresáře pro
Windows 95) z DOSu se Windows 95 spustila v nouzovém režimu.
Windows 95 mám na disku C: a Windows 3.11 jsem instaloval na
disk D: . Stačí přehodit údaje v autoexec.bat a config.sys ?
První věta dotazu je velice zajímavá a ukazuje, že tazatel
vlastně neví co chce, obávám se dokonce, že neví ani co to je
operační systém. Takže od začátku a historicky. Nejprve vznikl
operační systém DOS. Pro pořádek, operační systém se vyznačuje
třemi atributy:
1. Umožňuje organizaci souborů na nějakém druhu zařízení
pro hromadné uložení dat
2. poskytuje nástroje pro ovládání prostoru na tomto zařízení
3. umožňuje uživateli vybrat, natáhnout a spustit program.
DOS vznikl jako jednouživatelský a jednoúlohový systém, což
znamená, že systém nedisponuje nástroji na rozpoznání uživatele
a ochranou jeho dat před jinými uživateli a že v jednom okamžiku
může běžet pouze jedna úloha (rezidentní programy jsou jedinou
možností, jak toto obejít, ale mohou provádět pouze omezené
operace). Proto vzniklo operační prostředí Windows 3.x, které ke
své činnosti nutně potřebuje DOS. Windows 3.x totiž splňují
pouze třetí atribut OS, první dva body za něj dělá DOS. Windows
přinesla podstatné zlepšení práce, protože nabídla víceúlohové
(stále však jednouživatelské) prostředí. To znamená, že může v
jednom časovém okamžiku běžet více aplikací. V systému běží
reálně jenom jedna (ostatní stojí), ale prostředky počítače jsou
cyklicky předávány jednotlivým aplikacím, takže naoko pracují
všechny současně. Teprve Windows 95 jsou operačním systémem
splňujícím všechny výše uvedené atributy. Přinesly
víceuživatelský režim, který však neumožňuje důslednou ochranu
dat jednotlivých uživatelů, jenom se tak tváří. Teprve Windows
NT na partition NTFS toto umějí. Tyto systémy DOS ke své práci
vůbec nepotřebují, nicméně z důvodů zpětné kompatibility je
emulují. Tato emulace však není 100% DOS, a proto mají určité
staré dosovské aplikace se svým během problémy, některé nelze
spustit vůbec.
Teď zpět k dotazu. Pokud si tazatel chce zkusit, jaký je rozdíl
mezi Windows 3.11 a Windows 95, musí postupovat následovně.
Jelikož svým počínáním zbortil celý systém, bude jej muset
instalovat znovu od začátku. Nejprve by měl začít instalací
DOSu, po které by mělo dojít ke smazání všech Windows adresářů
včetně ostatních Windows aplikací. Na disku by měly zůstat jenom
dosovské programy a data, vše v nějakých adresářích (nikoli v
kořenovém adresáři). Poté by měl instalovat ihned Windows 95,
aby si ušetřil práci. To proto, že tento systém se prodával ve
dvou variantách -- jako upgrade Windows 3.x a jako čistá Windows
95. První varianta dovoluje spustit "minulou verzi DOSu", druhá
nikoli. Má-li uživatel druhou variantu, je ztracen, protože vždy
bude mít pouze jeden operační systém. Má-li variantu druhou a
instalace proběhne úspěšně, bude mu při startu systému po
stisknutí klávesy F8 (ve vhodný okamžik) nabídnuto startovací
menu, kde bude nabídnuta Minulá verze DOS . Tuto spustí a na ni
může nyní instalovat Windows 3.11, avšak do naprosto odlišného
adresáře než leží Windows 95! Jedině takto bude na počítači
možné spustit Windows 95 (automaticky po startu) nebo Windows
3.11 nad DOSem (po stisknutí F8 a patřičné volbě). Teprve poté
lze instalovat Windows aplikace, a to do každého systému
samostatně (aplikace mohou být na disku pouze jednou, ale
příslušný setup nebo install musí být spuštěn pro každý systém
zvlášť). Osobně si myslím, že jeden operační systém na počítači
stačí (pokud zrovna nejde o testovací nebo výzkumné účely).
Přesto jsem považoval za nutné věnovat tazatelově otázce
takovouto pozornost a využít ji k podání informací o zmíněných
operačních systémech, resp. operačním prostředí.
Při tisku z programu T602 na tiskárně Canon BJC 240 se mi vždy
vytisknou na začátku stránky papíru nějaké hieroglyfy. Tiskárna
HP Deskjet 450 mého kamaráda tiskne správně. Použil jsem stejné
nastavení jako on, ale u mě to nefungovalo.
Jde buď o špatné nastavení typu tiskárny, nebo downloadu.
Tiskárny Canon BJC se vyznačují tím, že se nastavení téměř všech
jejich parametrů děje pomocí download, a to nejlépe při startu
počítače. Vypnutím tiskárny pak tato vše zapomene a download se
musí provést po jejím zapnutí znovu. Tisk z T602 má zase jiné
specifické atributy, a je tedy nutné sladit tyto dvě záležitosti
ke spokojenosti uživatele. Jak postupovat? Nejprve připojte
tiskárnu a nainstalujte její DOS ovládání (nikoliv ovladače).
Pomocí tohoto ovládání nastavte znakovou sadu (nejlépe Latin2) a
hlavně -- emulaci EPSON. Ovládání (možná už při instalaci)
upraví autoexec.bat (doporučuji se podívat a upravit pořadí).
Cílem této úpravy je natáhnout do tiskárny její nastavení. K
tomu je ještě zapotřebí nastavit tiskárnu na automatické
zapnutí, ale ruční vypnutí. Po restartu počítače je tedy
tiskárna nastavena a je možné provést kontrolní tisk českého
textu z DOSu (např. textového souboru vzniklého v Nortonu)
pomocí příkazu type. Je-li tisk v pořádku, je možné spustit T602
(s nastavením standardního kódování Latin2). Tam je nutné zvolit
odpovídající typ tiskárny a zakázat download češtiny, pokud se
vůbec nabídne. Po nastavení je možné vytisknout testovací
stránku (nějaký text) a tato by měla být správně. Pokud ne, bude
problém v ovladači z T602 a bude třeba zkoušet nějaký EPSON
kompatibilní. Pokud nechcete mít tiskárnu stále zapnutou, musíte
z autoexecu vypreparovat tu část, která tiskárnu inicializuje, a
uložit ji jako samostatnou dávku. Tu pak musíte spouštět ručně
před tiskem (po zapnutí tiskárny), nebo volat ze spouštěcí dávky
T602.
Pomocí programu Wintrasher Pro jsem si chtěl změnit startovací
logo Windows 95. Browser změněné okno zobrazil, ale systém po
restartu neukázal logo žádné. Zkoušel jsem různé formáty a
velikosti obrázku, ale bezvýsledně. Program dokáže vrátit
předchozí nastavení, ale není to úplně to původní. Chci se
zeptat, který soubor obsahuje startovací logo Windows 95.
Ostatní loga jsem našel, ale toto nikoliv.
Startovací logo Windows 3.x a 95 je ukryto ve vlastním zaváděcím
souboru win.com. Proto jej nelze normálně nalézt a nelze jej
také jednoduše měnit. Existují však programy, které přesně vědí
kam mají zasáhnout do win.com , aby se zobrazil uživatelem žádaný
obrázek. Ten má však omezení -- celý win.com nesmí být větší než
64 KB, protože *.com programy nesmějí přesáhnout tuto velikost
(spouštějí se v jediném segmentu paměti). Jak se verze Windows
liší, mění se i konkrétní "složení" souboru win.com . To je
závislé i na rozlišení obrazovky. Upraví-li program jinou verzi
než tu, kterou očekává, stává se pak, že obrázek buď není vůbec
vidět, nebo se zobrazuje pouze jeho část, nebo také není možné
Windows nastartovat a počítač se zakousne. Proto před každou
takovouto úpravou je vhodné win.com zazálohovat, aby bylo možné
vrátit se k funkční verzi.
Po nastartování minulé verze DOS se zavedou veškeré ovladače a
vše chodí normálně. Po restartu počítače již nenaběhne systém
(ani se nenapíše Startují se Windows 95...). Po překopírování
systémových souborů ze spouštěcí diskety opět vše funguje.
Problém je ve špatné práci boot manageru Windows 95, resp. v
nabourání systémových souborů. Systém Windows 95 používá při
bootování stejné soubory jako DOS a odlišení provádí koncovkami.
Aktivní soubory mají vždy koncovku "správnou", tj. bat , sys ,
com , atd. Soubory druhého (momentálně nepracujícího) systému
mají koncovky dos nebo w40 , podle toho, zda "spí" DOS nebo
Windows 95. Dojde-li k nabourání bootování, je to vždy problém
ožehavý a jeho napravení může být dosti náročné, někdy se musí
sáhnout až k nové instalaci. Doporučil bych udělat následující
"oživovací" opatření. Nastartujte systém v režimu MS DOS a pak
ze systémové diskety DOS obnovte systémové soubory příkazem SYS
A: C: . Poté vložte spouštěcí disketu Windows 95, nabootujte a
stejným způsobem přeneste systém na c:. SYS z Windows 95 už ví,
že má stávající soubory překlopit na *.dos , a tím dojde k
úplnému obnovení systémových souborů a hlavně k tomu, že se tyto
soubory umístí ve správném pořadí na disku (u souborů IO.SYS a
MSDOS.SYS to totiž není jedno). Pak už by mělo bootování obou
systémů fungovat bezchybně. Dojde-li ke zborcení nebo nebude-li
to fungovat, bude třeba disk zformátovat a nainstalovat DOS a
Windows 95 podle návodu uveřejněného výše, nebo nadále používat
startovací disketu.
Zajímalo by mě, jestli se dá libovolné PC identifikovat pomocí
jednoznačného čísla. Vím, že některé značkové počítače mají v
CMOS uložen kód, který je u daného výrobce jednoznačný. Podobně
např. síťové karty mají jedinečnou adresu. Je něco podobného i u
PC? S tím souvisí i dotaz, proč některé programy přestanou
fungovat např. po výměně motherboardu za jiný téhož typu? (Jedná
se konkrétně o Jízdní řád ČD IDOS).
Identifikační (výrobní) číslo je obsaženo v každém BIOSu a v
každé síťové kartě. Ostatní komponenty mohou mít číslo takto
zakomponované v paměti (většinou EEPROM), ale není to povinnost.
Číslo BIOSu si dokáží přečíst některé programy, a tak se chrání
proti nelegálnímu kopírování. Pokud jste vyměnil motherboard (a
s ním i BIOS), musíte program nainstalovat znovu. Pokud to
instalační média již nedovolí, obraťte se na výrobce nebo
dodavatele programu, který by vám měl na základě dokladu o
výměně motherboardu umožnit zdarma nainstalovat program znovu.
Máte-li k dispozici Internet, můžete jízdní řád vlaků i autobusů
prohlížet na adrese http://infos.eunet.cz/cgi-bin/gbus1.pl v
podobě konkrétních dotazů na spojení z místa A do místa B .
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU