Finský soud označil DVD DRM jako „neúčinné“ a nepovažuje ho za ochranu

V pátek místní finský soud zamítl žalobu proti dvěma mužům odviněným z porušování autorských práv tím, že šířili kód k prolomení protikopírovací ochrany DVD disků. Kód a příslušný program umožňují dekódovat DVD chráněných pomocí CSS (content scrambling system), což je druh DRM (digital rights management) mající chránit před nelegálním kopírováním obsahu.

V roce 2005 přijalo Finsko zákon, který vyžaduje direktiva Evropské unie z roku 2001 zabývající se ochranou autorských práv. Ta zakazuje šíření či vytváření nástrojů obcházejících či přímo prolamujících technologie mající chránit autorská práva tvůrců či distributorů, ovšem jen ty „plnící ochrannou funkci“.

Na protest proti tomu vytvořila řada osob, mezi nimi i jeden z obžalovaných Mikko Rauhala, záměrně prolamující programy a informovala o tom jak obejít CSS na internetu. Později v roce 2006 se Rauhala dobrovolně přihlásil společně se sedmi dalšími aktivisty finské policii. Tím vším chtěli upozornit na to, že direktiva dle nich porušuje právo na svobodu projevu. Rauhala k tomu řekl, že policie zřejmě věděla, co dělají a že se chystají přihlásit a že se k nim policisté chovali zdvořile a bez obstrukcí zapsali jejich doznání.

Rauhala společně s dalším aktivistou byli obvinění v únoru tohoto roku, ale v pátek 25.5. soud zamítl celý případ s tím, že CSS je „neúčinné“ a že „neplní ochrannou funkci“ tak, jak požaduje zákon.

Soud si vyslechl názory dvou technických expertů. Jednoho povolala žaloba a druhého obhajoba, oba však shodně řekli, že CSS jakožto ochrana proti kopírování je prakticky k ničemu, protože lidé si mohou díky široké nabídce dekódovacích programů snadno obsah DVD zkopírovat. CSS bylo rozbito pár let po svém vzniku třemi hackery, mezi nimiž byl i šestnáctiletý Nor.

Řada zemí Evropské unie použila stejnou formulaci i ve svých zákonech odvozených ze zmíněné direktivy, proto je toto rozhodnutí finského soudu tak důležité. Ačkoli není jeho závěr pro soudy v jiných zemích závazný, lze předpokládat, že mnohé se tímto precedentem budou řídit i ve svém rozhodování. Samozřejmě podobné žaloby se dost možná budou objevovat i nadále, ale je dost pravděpodobné, že alespoň v zemích EU se bude v budoucnu posuzovat, nakolik je překonaná ochrana skutečně efektivní a plní svou ochrannou funkci. Takové případy lze očekávat zejména v souvislosti s budoucím šířením HD DVD a Blu-ray filmů.

Rozhodnutí prvoinstančního finského soudu však není definitivní, žalobkyně se může odvolat, nechala si lhůtu na rozmyšlenou. Je dost pravděpodobné, že případ pokračovat nebude, není to rozhodně něco, na čem by si státní žalobce mohl vybudovat kariéru a veřejnost je rozhodně na straně obžalovaných.