Stále oblíbenější alternativa Internet Exploreru v novém cd/dvd
Nejpopulárnější alternativní webový prohlížeč se koncem října dočkal své další "velké" verze. Firefox je k dispozici ve druhé generaci. Co všechno se změnilo a co mohou uživatelé od nové verze prohlížeče očekávat?
Mozilla Firefox je v současnosti nejpoužívanějším alternativním webovým prohlížečem. Jeho první oficiální verze spatřila světlo světa na podzim roku 2004, následující verze 1.5 pak o rok později. Přestože další pokračování ságy rodu Firefoxů, prohlížeč označovaný jako 2.0, s kódovým označením Bon Echo, byl již nějakou dobu testován, oficiálního uvedení se dočkal 24. 10. 2006. Tedy bezmála dva roky po první verzi (Phoenix). Samotná idea prohlížeče je však ještě starší.
Když společnost Netscape definitivně prohrála konkurenční boj s Microsoftem a Internet Explorer se stal suverénně nejpoužívanějším webovým prohlížečem na světě, existovalo několik plánů pro další vývoj Netscape Navigatoru (Communicatoru). Nakonec to ale dopadlo tak, že jeho zdrojové kódy byly uvolněny pro veřejnost. Na základě tohoto v mnoha směrech průkopnického programu (a díky zmíněnému kroku jeho vlastníků) začal vývoj několika nových aplikací. Tou nejdůležitější byla sada nástrojů pro práci s internetem Mozilla Suite. Její pokračování s názvem SeaMonkey ostatně existuje dodnes.
Po nějaké době se nicméně ukázalo, že koncepce složitého a multifunkčního balíku aplikací není pro některé uživatele optimální. Mozilla Suite, tedy původně Netscape Communicator, byla současně prohlížečem, poštovním klientem, editorem webových stránek a dalšími nástroji. Naproti tomu Internet Explorer je pouze a jedině prohlížečem. Díky tomu je jednodušší, snáze pochopitelný a hlavně rychlejší. Na základě tohoto poznatku tedy vznikl nejprve projekt Phoenix. Jeho účelem bylo vyvinout prohlížeč odvozený z Mozilla Suite, ale bez ostatních nástrojů. Autoři tím sledovali hlavně zrychlení práce s webem, snížení systémových nároků aplikace a zmenšení její velikosti.
Díky konfliktu s registrovanou obchodní značkou výrobce systémů BIOS byl prohlížeč Phoenix následně přejmenován na Firebird a nakonec na Firefox (pro změnu díky kolizi s názvem databáze). Základem prohlížeče je renderovací jádro Gecko, jež se stará o samotné zobrazování webových stránek. Firefox samotný pak představuje především uživatelské rozhraní a podsystémy pro správu jednotlivých funkcí, potřebných pro hladké surfování: procházením v panelech počínaje a různými bezpečnostními funkcemi konče.
Nová verze
Firefox 2.0 vyšel na konci října a je k dispozici na mnoha místech. Oficiálním zdrojem je v ČR web www.czilla.cz. Prohlížeč existuje ve verzích pro OS Windows, GNU/Linux a Mac OS X. Díky své otevřenosti však bude rychle k dispozici i pro mnoho jiných prostředí a platforem, ostatně stejně jako další produkty z rodiny Mozilla.
Příjemnou věcí, která byla u produktů Mozilla poměrně dlouho zvláštností a teprve odnedávna se s ní můžeme setkat u mnoha jiných softwarových děl, je to, že aplikace existuje ve dvou verzích: s instalátorem a bez něj. Zatímco v prvním případě na uživatele čeká běžný instalační proces, ve druhém stačí rozbalit stažený archiv a spustit aplikaci. Ta pak funguje zcela plnohodnotně a může být spuštěna například z přenosného média. Nicméně většina uživatelů dá pravděpodobně přednost klasickému instalátoru.
Firefox 2.0 může být nainstalován s tím, že zůstává zachováno nastavení z předchozích verzí prohlížeče. S procesem nejsou žádné problémy, ale může se stát, že nová verze v případě upgradu nepodporuje stávající doplňky nebo motivy vzhledu. Stejné to ovšem bylo u všech předchozích generací aplikace.
První dojem
Pokud byste od Firefoxu, pyšnícího se označením verze 2.0, očekávali nějakou revoluci, budete s největší pravděpodobnosti zklamáni. Zdá se, že pro autory byla dostatečnou revolucí v oblasti prohlížečů již verze 1.0 a další edice jsou pouze pilováním detailů a pokračováním v nastoleném směru. Firefox je na první pohled prakticky totožný se staršími verzemi. Jak si ukážeme dále, rozdíly jsou spíše kosmetického charakteru.
Co se oproti verzím 1.5 subjektivně zlepšilo, je start prohlížeče, který je nyní rychlejší. V otázkách výkonu jakéhokoliv softwaru hodně záleží na dané konfiguraci a OS, nicméně jak ve Windows XP, tak v SuSE Linux Enterprise Desktop jsme zaznamenali lepší reakce prohlížeče, než na jaké jsme byli zvyklí, a to při zachování nainstalovaných doplňků. Co se týče stability aplikace, Firefox je již od své první oficiální verze spolehlivým softwarem, k pádům aplikace dochází jak ve Windows, tak v GNU/Linux jen výjimečně. Pokud vůbec, tak především v MS Windows, a to hlavně vlivem ne vždy korektní spolupráce s jinými programy, případně s doplňky. První dojem, který tedy můžeme z Firefoxu 2.0 získat, je následující: ačkoli program nepřináší takové uživatelské změny, jaké bychom od verze 2.0 intuitivně očekávali, rozhodně v ničem nezklamal a posun ve výkonnosti, respektive uživatelských reakcích je zřejmý a míří správným směrem.
Nové funkce
Začněme těmi méně početnými, tedy již zmiňovaným UI. Nový Firefox nabízí mírně odlišný výchozí motiv vzhledu, tedy implicitní skin, jež je v něm nainstalován po prvním spuštění. Hodnocení vzhledu je sice vysoce individuální záležitostí, nicméně většině uživatelů by se Firefox 2.0 snad mohl líbit. Otázka motivu je pochopitelně irelevantní pro uživatele, kteří ve svém prohlížeči používají nějaké jiné.
Procházení v panelech jedna z funkcí, díky které Firefox před lety značně předběhl své konkurenty bylo ve verzi 2.0 vylepšeno přibližně o tolik, o kolik stihla průkopnický Firefox během několika posledních verzí předběhnout konkurenční Opera. Každý panel nyní obsahuje vlastní uzavírací ikonu, jež zkracuje cestu, kterou musí urazit šipka myši, než panel uzavřete. Je to sice maličkost, ale potěší. Ouška panelů je možné přesouvat pomocí metody drag&drop a lze tak měnit jejich pořadí. To je na první pohled zbytečná funkce, která ale má smysl v případě, kdy máte trvale otevřeno větší množství stránek, nebo pokud pracujete se stejnými relacemi v prohlížeči. Práce s panely se nyní také zdá o něco svižnější, nicméně se může jednat jen o pouhý subjektivní dojem, závislý na proměnlivých faktorech.
Již od předchozích verzí obsahuje Firefox panel pro přímé zaslání požadavku vyhledávači. Verze 2.0 disponuje šesti přednastavenými vyhledávači, přičemž jako primární je nastaven Google (vedle něj zde ještě najdeme Seznam, Centrum, Jyxo, obchody Mall a Slunečnici). Nejzásadnější změnou je ovšem integrace "našeptávače". Při zadávání klíčového slova do vyhledávání se pod panelem zobrazují možné nabídky hledání tedy slova, jež mají první písmena shodná s již napsanými. Pokud je zobrazeno slovo, které skutečně hledáte, lze ho vybrat pomocí tlačítek se šipkami, případně ukazatelem myši, a potvrdit. Funkce může vyhledávání urychlit, v některých případech působí rušivě.
Zásadní přestavbou prošla v novém Firefoxu čtečka RSS kanálů. Starší verze prohlížeče nabízely plnohodnotnou čtečku, která byla v modernějších nahrazena (podle některých názorů) velmi elegantní metodou "aktivních záložek". Ve verzi 2.0 se autoři pokoušeli vyrovnat se způsobem, jak s RSS kanály pracuje nový Internet Explorer 7. Při klepnutí na ikonu RSS kanálu má nyní uživatel možnost výběru, jakou čtečku chce pro daný kanál použít. Funkce aktivních záložek zůstala ve Firefoxu pochopitelně zachována, nicméně zvolený kanál je možné předat libovolné čtecí aplikaci a dokonce i webovému agregátoru. Ty jsou již standardně předvoleny, nicméně jako vše ve Firefoxu je možné je dále rozšiřovat. Prohlížeč umí zobrazit náhledy zvolených kanálů, takže uživatel se má možnost podívat, jak kanál vypadá, ještě než si jej přihlásí k odběru nebo zařadí mezi aktuální záložky v prohlížeči. Právě tento náhled velmi výrazně asociuje podobnost s Internet Explorerem a je škoda, že Firefox s ním neumí pracovat ještě o něco lépe, respektive využívat ho jako plnohodnotnou čtečku.
Přes značné rozšíření možností v oblasti RSS se práce se samotnými kanály paradoxně zjednodušila. Chování po klepnutí na ikonku je logičtější; a pokud by někomu neustálé zobrazování náhledu na kanál vadilo, dá se místo něj snadno nakonfigurovat jednotná akce. Velkým plusem je rovněž možnost spolupráce s externími aplikacemi. Nicméně všechny tyto funkce bylo možné pomocí doplňku přidat již do starších verzí Firefoxu.
Bezpečnost a kontrola
Firefox 2.0 obsahuje podporu detekce a vyloučení podvodných webových stránek, phishingu. Aplikace umí rozpoznat závadnou stránku, tedy takovou, která se pokouší získat přístupové údaje k různým službám, a pak je podvodně využít. Pro zablokování formulářů na takové stránce a varování uživatele je ale nutné mít databázi vadných stránek. Pokud tedy s Firefoxem narazíte na stránku s phishingem, která ještě nebyla rozpoznána, je potřeba ji nahlásit pomocí integrované funkce. Tuto službu, jak alespoň vyplývá z jejího popisu, provozuje Google. Stejně tak je možné vývojářům nahlásit stránku, která se ve Firefoxu nezobrazuje korektním způsobem. Tato metoda slouží ke zlepšování kompatibility prohlížeče.
Abyste se nepřeklepli ani ve formulářích, obsahuje Firefox nově kontrolu pravopisu. Tato možnost je u verze 2.0 rovněž novinkou a není ještě zcela dokonalá. Nicméně myšlenka kontroly překlepů přímo ve formulářích je velmi zajímavá, otázkou však bude možnost její kolize s již existujícími nástroji v inteligentních formulářích na některých serverech.
Kompatibilita
Do nové verze Firefoxu bylo zapracováno velké množství vylepšení, avšak rozdíl mezi zde použitým renderovacím jádrem a Geckem z verze 1.5 je pouze v řádu setin (1.8 vs. 1.81). Při zobrazování nejběžnějších webů jsme neobjevili mezi starší a novější verzí žádný rozdíl. Co se týče kompatibility, Firefox stále ještě nesplňuje test Acid 2. To ovšem neznamená, že 2.0 není plnohodnotný a v běžné praxi plně použitelný prohlížeč pro běžnou práci.
S kompatibilitou webů souvisí také kompatibilita doplňků a motivů. Firefox dokáže zkontrolovat, zda jsou instalované doplňky s novou verzí použitelné. Ty, které není možné spustit, zakáže a pokusí se najít jejich aktualizované verze. Nicméně přinejmenším prozatím je potřeba na funkce některých doplňků zapomenout. Podobně jako u dřívějších verzí ale jejich vývojáři nejspíše brzy přijdou s kompatibilní aktualizací.
Závěr
Firefox 2.0 je výkonný, vyzrálý prohlížeč. Menší uživatelský rozdíl mezi současnou verzí a verzí 1.5 není rozhodující. Podstatné změny najdete "pod kapotou", malé množství cukrátek pro oči jen ulehčí přechod uživatelů na novou generaci prohlížeče. Pokud používáte starší verzi Firefoxu, určitě si prohlížeč aktualizujte na 2.0. Pokud pracujete s Internet Explorerem ve starší verzi, pak je pro vás nový Firefox vynikající alternativou. A pro fanoušky současné verze IE 7.0 pak může být velmi dobrým a bezpečným doplňkem jejich stávajícího prohlížeče. V nejbližší době se ve Firefoxu jistě objeví nedostatky a vady, jako v každém jiném softwaru, ale vzhledem k integrovanému systému aktualizací se patrně není potřeba obávat, že by zůstaly dlouho neopraveny. Firefox 2.0 rozhodně stojí za povšimnutí.