Máte dojem, že drahé sportovní náramky vám dobře změří počet spálených kalorií při cvičení v posilovně? Špatně. Ani žádný z dalších sedmi modelů náramků od různých firem však neuspěl, popisuje studie prestižní School of Medicine na Stanfordově univerzitě.
Studie však odhalila i dobré zprávy. Zařízení poměrně přesně měřila tepovou frekvenci srdce, dokonce tak dobře, že by data mohla být užitečná i pro kardiologa, který by z nich mohl vypozorovat některé možné srdeční vady typu arytmie, popisuje Anna Shcherbinaová, spoluautorka studie.
Testovaná zařízení byla Apple Watch, Basis Peak, FitBit Surge, Microsoft Band, Mio Alpha 2, PulseOn a Samsung Gear S2. Ve studii pomáhalo na 60 dobrovolníků, kteří s náramky chodili, běhali a seděli.
Zároveň s fitness náramky dostali dobrovolníci zdravotnické přístroje známé velmi vysokou přesností. Data sesbíraná z komerčních fitness náramků se následně porovnala s informacemi ze zdravotnických přístrojů. Co se týče měření srdečního tepu, mediánová odchylka se pohybuje kolem 5 %, což je velmi slušný výsledek.
Měření spálených kalorií se však pohybovala s chybovostí od 27 % u FitBitu po neuvěřitelných 93 % u PulseOn.
„To není zrovna užitečné,“ říká Shcherbinaová. „Lidé využívají tato zařízení k důležitým rozhodnutím o dietě a cvičení. Měli by však mít dobré informace i o tom, jak spolehlivě ta zařízení pracují.“ Podle výzkumníků by zařízení s mírou chybovosti pod 10 % byla výrazně lepší koupí pro spotřebitele.
Nositelná zařízení prochází obzvláště v zahraničí masivní reklamní kampaní, své fanoušky si ale našly i u nás. Ačkoli tepová frekvence je důležitým měřítkem a pro některé může být i tím nejdůležitějším, mnoho jiných je přímo obsesivně fixováno na spalování kalorií.
K měření přesnosti nositelných zařízení výzkumníci dobrovolníkům dali masku, která sbírá a měří vydechovaný oxid uhličitý, tedy metoda, která je považována za „zlatý standard“ pro laboratorní testy, vysvětluje Shcherbianová.
K odhadu množství spálených kalorií využívá zařízení množství akcelerometrických dat, které měří pohyb a porovnává je s daty vloženými uživatelem, zahrnující věk, váhu, pohlaví a další faktory. Pomocí proprietárního algoritmu následně zařízení tato data zkombinují a odhadnout, kolik kalorií bylo během dané doby spáleno. Měření srdečního tepu je méně komplexní, takže ve skutečnosti nejsou výsledky fitness náramků až tak překvapivé.
Testování vědců probíhalo nezávisle, s žádným vkladem od výrobců zařízení, dodává Shcherbina. Studie, která bude po této následovat, se zaměří na novější zařízení a testování mimo laboratorní podmínky v běžném prostředí světa.
Studii publikoval magazín Journal of Personalized Medicine. Hlavním výzkumníkem byl Eaun Ashley, profesor medicíny na Stanfordu. Spoluautoři zahrnují Heidi Saliburyovou, Jeffreyho Christla, Trevora Hastieho, Matthewa Wheelera a Shcherbinaovou, doktorandka biomedicínské informatiky.