Fotografie klasická,nebo digitální? - Proč ne obojí!

1. 12. 1999

Sdílet

Ne, tento článek nebude o schizofrenii, která na trhu fotoaparátů panuje, otom, že je nejvýhodnější vlastnit dvě kamery jednu digitální a jednu klasickou kinofilmovou, ale o tom, jak se...
Ne, tento článek nebude o schizofrenii, která na trhu fotoaparátů panuje, o
tom, že je nejvýhodnější vlastnit dvě kamery jednu digitální a jednu klasickou
kinofilmovou, ale o tom, jak se tuto schizofrenii snaží překonat Kodak, při
zachování všech výhod kinofilmu a digitálního zpracování obrazu.

Výhody digitální fotografie jsou zřejmé po získání snímku máte možnost jej
okamžitě poslat k zveřejnění, ať již v masmédiích, na soukromé WWW stránce,
nebo ji můžete elektronicky odeslat svým přátelům. Existuje možnost fotografii
jednoduše upravovat za pomoci grafického softwaru, ukládat, a dále
bezkonkurenční výhoda tu samou fotografii v té samé kvalitě zobrazit třeba
tisíckrát. Nevýhody jsou již méně zřetelné digitální fotografie v přijatelné
kvalitě musí obsahovat alespoň 1 milion obrazových bodů, v lepším případě 2
miliony, a to v True Color kvalitě zabere i za využití komprimačních metod
mnoho paměti, kterou však fotoaparáty v cenové hladině do 30 000 Kč neoplývají
(viz článek "Tak mnoho megabytů, tak málo místa"), a tak po nasnímání několika
snímků máte dofotografováno. Dalším problémem je ona komprese většinou se
používá ztrátové komprese formátu JPEG, která uspoří mnoho místa, avšak za cenu
ztráty informace. Oba problémy jsou velmi jednoduše technologicky řešitelné
zvýšením kapacity záznamových zařízení v digitálních přístrojích.
Klasická fotografie má výhodu v prakticky neomezené zásobě záznamového média,
kinofilmu, kterého si můžete s sebou vzít libovolné množství a který je k
dostání prakticky kdekoliv na světě. Další výhodou je větší odolnost a tím i
větší možnost využití klasických fotoaparátů v extrémních podmínkách.

Prolínání dvou světů
Jak tedy spojit tyto dva světy? S řešením, které není převratné svou novotou
jako spíše svou razancí a jednoduchostí, přišel nedávno Kodak. Pro nasnímání
snímků použijete svoji klasickou kameru, snímky zašlete k vyvolání a budete-li
si přát, minilab vám obrázky naskenuje v megapixelové kvalitě, konkrétně v
rozlišení 1 536 x 1 024 bodů, a umístí na CD-ROM Kodak Picture CD, nebo na
webovskou stránku na Internetu, odkud si je můžete stáhnout na svůj počítač.
Samozřejmě že to není zadarmo za Kodak Picture CD si musíte připlatit 10 USD za
každý kinofilm, za upload fotografií na Internet zaplatíte něco kolem 5 USD
plus několik centů za stažení fotografie v megapixelové kvalitě na svůj počítač
za oněch pět dolarů máte přístup jen k náhledům. Pro srovnání dodávám, že
vyvolání filmu a fotografií v kvalitním minilabu stojí v USA 10 USD. Picture CD
je dodáváno s grafickým softwarem na úpravu obrázků. Kodak předpokládá, že za
první rok vydělá na Picture CD 100 milionů USD, přičemž 60 % z toho připadne
Intelu, který se na vývoji Picture CD podílel. Kodak nabízí upload na Internet
ve spojení s největším americkým poskytovatelem připojení na Internet, America
Online (AOL), přičemž bude opět dostávat 40 % z poplatků zákazníků. Pokud
uvážíme, že AOL má 17 milionů zákazníků, a i kdyby každý z nich jen jednou
využil této služby, je to pro Kodak i pro AOL obrovský obchod. K tomu
poznamenává Barry Schuler, prezident AOL Interactive Services: "Časem se může
ukázat, že to byla stejně skvělá myšlenka jako e-mail."
Na trhu však není jen Kodak a AOL, i jiné firmy začaly nabízet podobné produkty
za méně peněz nebo dokonce "zadarmo". Například Seattle FilmWorks provádí
upload na Internet zadarmo, pokud si u nich necháte vyvolat fotografie. Jiné
minilaby nabízejí foto CD-ROM od firmy Fuji, obdobu PictureCD, o 30 % levněji
než Kodak, ovšem bez grafického softwaru, který Kodak na každé své PictureCD
přidává. Do půl roku lze předpokládat pokles cen o dalších několik desítek
procent.

Budoucnost
Analytici předpokládají, že celosvětový prodej filmů bude růst do roku 2003 o
1%, a pak začne pomalu klesat. Kodak byl a stále je firmou, která je svou
produkcí orientovaná hlavně na kinofilmovou fotografii, má méně zkušeností s
digitálním světem než mnohé firmy ze světa spotřební elektroniky ať už se Kodak
svým potencionálním zákazníkům snaží namluvit cokoli jiného. Řeč čísel je
jasná. V USA má firma Sony 52% zastoupení na trhu digitálních fotoaparátů,
Kodak pouhých 17 %.
O tom, že digitální fotografie postupem času vytlačí "klasickou" fotografii na
okraj zájmu, nemůže být sporu. Otázkou je, jak rychle se to stane. Mezi lidmi
jsou desítky milionů klasických fotoaparátů, a pokud se povede Kodaku a
ostatním firmám dostat nabídku digitalizovaných fotografiích do každého
"klasického" minilabu (což je velmi pravděpodobné), může to zbrzdit trend
nástupu digitálních fotoaparátů o mnoho let. A to by bylo koneckonců jedině
dobře dnešní digitální fotoaparáty mají mnoho much, které je nutno vychytat.9
0707/BAM o

Další zdroje informací:
www.kodak.com
www.intel.com
www.fuji.com
www.aol.com
www.mysticcolorlab.com