Hlavní navigace

Fotografie? Zásadně po internetu!

1. 6. 2004

Sdílet

Máte digitální fotoaparát? Skenujete diapozitivy? A už jste zkusili zadatfotografickou zakázku po internetu? My jsme tuto možnost prověřili a zde se dozvíte, jak to dopadlo! Bez nadsáz...
Máte digitální fotoaparát? Skenujete diapozitivy? A už jste zkusili zadat
fotografickou zakázku po internetu? My jsme tuto možnost prověřili a zde se
dozvíte, jak to dopadlo!

Bez nadsázky lze říci, že poslední desetiletí je možno díky masivnímu nástupu
digitálních technologií zařadit mezi nejzásadnější milníky v téměř dvousetleté
historii vývoje fotografie. Protože v současné době je digitální fotoaparát v
podstatě spotřebním zbožím, jeho využívání posílilo a dále rozšířilo širokou
základnu fotoamatérů, jejichž hlavním požadavkem a přáním je dostupný a
přiměřeně drahý servis v podobě pohodlné výroby fotografií z elektronických
podkladů. Absence "fyzického" média v podobě filmu a dostupnost internetu
přiblížily i tuzemské fotografické nadšence vizi zadávání fotografických
zakázek prostřednictvím elektronických objednávek z pohodlí domova či
kanceláře. Rozhodli jsme se prozkoumat, jaká je v této oblasti skutečná nabídka
a z čeho se zájemci o běžné fotografie pořízené "digitálem" mohou těšit.
Protože vody, do kterých se pouštíme, jsou dosti zrádné, rádi bychom
předestřeli důležitý předpoklad: jakákoliv následující hodnocení jsou vztažena
k ryze amatérským požadavkům a je pochopitelné, že náročným uživatelům či
profesionálům některé naše závěry zdaleka nemusí připadat relevantní.

Co a pro koho
Jak jsme již uvedli v předchozím odstavci, naším záměrem bylo zevrubně
prozkoumat možnosti, jež se nabízejí běžným fotoamatérům v oblasti pořizování
fotografií (teď myšleno v podobě fyzických "výstupů" na papíře) na základě
výhradně elektronických podkladů. Dlouhou dobu přežívala pověra, že pořízení
fotografií ve fotolabu je oproti procesu na základě klasického filmu dražší, a
proto se přechod na "digitál" nevyplatí. Prověřili jsme tedy, zdali při zadání
zakázky na běžný "spotřebitelský" formát, tedy zhruba u snímků o rozměrech 10 x
15 cm, je možno očekávat přijatelnou kvalitu za ceny odpovídající totožným
výstupům u zakázek na základě tradičních filmů, resp. nejrozšířenějších
kinofilmových materiálů.
Jedním z hlavních kritérií při výběru fotolabů pro srovnávání byla možnost
zadat zakázku bez osobní návštěvy, tedy přenosem souborů po internetu, a to bez
ohledu na to, zda je potřeba využít určitou klientskou aplikaci, či postačí
webové rozhraní obě uvedené možnosti budou nadále zmíněny a posouzeny. Protože
naším záměrem nebylo zhodnotit extrémní možnosti, nečekejte zde verdikt z
oblasti formátů nad normovanou "áčtyřku", ani hodnocení supersnímků s
rozlišením třeba 1 200 dpi, neboť tyto sféry dle našeho názoru nenáleží do
běžné spotřebitelské praxe. Na druhou stranu důležitým faktorem při hodnocení
byl čas vyhotovení zakázky či jeho vliv na výslednou cenu. Přestože
předpokládáme nijak výjimečně odborně připraveného zákazníka, pokud fotolab
nabídl možnost docílit lepší barevné kvality například uveřejněním barevného
profilu výstupního zařízení, ovšem s doprovodnou smysluplnou informací pro jeho
využití, je to považováno za výhodu. Neoddiskutovatelným faktem je pak možnost
vyzvednutí hotových snímků počet sběren či poboček, kde je možno zakázku
převzít, hraje významnou roli.

Cesta za lepšími snímky, aneb než odešlu zakázku

Formáty a ořezy
Klasický postup zadávání zakázek, jež jsou zhotovovány z tradičních materiálů,
má mnoho nesporných výhod, mezi něž patří především využívání zavedených
standardů. Prakticky všichni fotoamatéři dnes pracují s kinofilmem, jehož
rozměr je prostě jasný, a laboratoře mají své stroje pochopitelně plně
přizpůsobeny tomuto "formátu". Zdrojem pro digitální fotografii je však soubor,
a to je roztodivná struktura. Problémy nastávají nejen díky různému způsobu
reprezentace obrazových dat, ale také díky množství obrazových bodů, nastavené
velikosti apod.
Jedním z nejběžnějších formátů, s nímž pracuje drtivá většina aparátů a
laboratoří, je JPEG. Jde o způsob uložení obrazových dat, jenž využívá vlastní
kompresi (redukci nadbytečné informace) s cílem snížit velikost cílového
souboru. Důležité je, že kompresní postup je tzv. ztrátový, takže pokud jednou
vytvoříte JPEG soubor s určitým poměrem komprese (lze to regulovat), návrat k
původnímu, velkému souboru s plnohodnotným obsahem není možný. Důležité je, že
JPEG má své "redukční" postupy dobře propracovány, takže u fotografií menších
formátů nemusí být snížení kvality patrné.
Jiným poměrně populárním a dostupným formátem je TIFF, jehož hlavní výhodou je
kompletní, neztrátové ukládání obrazových dat. Výsledkem jsou pochopitelně
větší soubory, avšak také vyšší kvalita při pořizování zvětšenin. Pokud váš
aparát toto umí (též lze využít jako prostředníka formát RAW), je vaše volba
při snaze o kvalitní zvětšeniny jasná.
Volba formátu nebývá tak závažným problémem, jako nastavení velikosti snímku a
jeho rozlišení. Protože velikost fotografického papíru je standardizována, je
typickým problémem na normovaný rozměr "napasovat" fotografie, jež jsou typicky
ve zdrojových souborech každá jiná. Jednou ze "zákeřností" je nepsaná úmluva,
že políčko filmu má strany v poměru 2 : 3 (u kinofilmu 24 x 36 mm), čemuž
odpovídají i poměry stran běžně vyráběných fotopapírů (třeba 10 x 15 cm), takže
převod je zde bez potíží nic nebude přesahovat kraje, když vše zvětšíme v dané
úměře. Jenže soubory, obzvláště pokud děláte vlastní ořezy a retuše, tuto
konvenci málokdy naplňují, a navíc řada aparátů produkuje atypický poměr stran
4 : 3. Právě z tohoto důvodu fotolaboratoře nabízejí volbu režimu, jak se v
takovéto situaci zachovat. Metoda "ořez" provádí vyplnění celé plochy
normovaného fotopapíru v cílovém rozměru, a to, co díky nepřesnostem v zadání
"přeteče", je fyzicky mimo papír, tedy pryč. Výhodou je celá plocha bez okrajů,
nevýhodou je ztráta často důležitých detailů. Přesně opačně funguje postup
"okraje", jenž celou fotografii napasuje na papír, a pokud poměr stran
neodpovídal, objeví se bílé pruhy, zhusta nepravidelné. Zde jste sice o nic
nepřišli, ale musíte případně ořezávat sami na cílový rozměr. Existuje i třetí
varianta, tedy plný tisk na přesný papír, ale ta vyžaduje dokonale připravený
soubor.
Abyste se vyvarovali nečekaných výsledků, je potřeba buďto perfektně oříznout
připravené soubory na cílový formát, nebo ponechat určitou rezervu tzv. "na
spad". Znamená to, že na snímcích po úpravě na kýžený rozměr zanecháte přesahy
(třeba 1-2 cm), jejichž oříznutím o nic nepříjdete a zajistíte si, že
nevzniknou bílé okraje, a požadujete v zakázce režim "ořez". Nezapomeňte, že
pokud jste s obrázkem hodně pracovali, tak jeho poměr stran může být opravdu
značně odchýlen od standardu, a ořez v laboratoři vám může zasáhnout klidně i
30 % plochy, což vás ani z finančních důvodů nepotěší.
V neposlední řadě vás bude u fotografie zajímat tzv. rozlišení, tedy počet
bodů, jež tvoří určitou jednotkovou plochu snímku. Nezapomínejte, že reálně
pořízený počet bodů fotoaparátem (což je dáno napevno a neovlivníte to) je
interpretován na skutečnou velikost fotografie (třeba v centimetrech) a
převodním poměrem je právě rozlišení. Pokud tedy váš aparát pořídí snímek s
informací rozloženou jako rastr 2 000 x 3 000 bodů (říkáme, že umí 6
megapixelů), tak při rozlišení 300 bodů na palec (DPI) bude delší strana velká
10 palců, tedy asi 25 cm. Chcete-li menší fotografii, musíte pomocí editoru
snímek uložit s jinými rozměry, resp. se změněným rozlišením. Jenže typicky
chcete pozměnit obě hodnoty, neboť laboratoř využívá standardní rozlišení
(typicky 300 dpi) a vy potřebujete měnit i velikost. Na řadu přichází tzv.
převzorkování, což je procedura v podstatě pozměňovací až destruktivní, takže
si nezapomeňte uložit originály a pracujte s kopiemi. Máte-li na výběr metodu
převzorkování, zkuste poměrně kvalitní "bikubickou" po původu jména nepátrejte,
hlavní je, že docela dobře funguje.

Cesta k věrným barvám
Jedním z klíčových problémů, jenž vás bude pravděpodobně při pořizování
digitálních fotografií trápit, je co možná nejvěrnější podání barev. Jedná se o
trošku komplikovanější problém, takže se u něj pozastavíme.
Potíž je v tom, že popsat barevný vjem ze snímku není jako odvážit kilo cukru.
Barevné vidění a zobrazování není triviální, a proto si musíme pomáhat určitými
pomůckami. Především je nutno si uvědomit, co je naším cílem: pokud je pro vás
určující vzhled fotografie na monitoru, tak vlastně chcete, aby fotografie z
laboratoře vypadala na papíře tak, jak ji předtím ze souboru zobrazil monitor.
Aby bylo možné vše odladit, potřebujete tedy "odladit" monitor a případně znát,
jak se chová cílové zařízení v laboratoři. Jistě cítíte, že věc se dosti
komplikuje, takže je lépe sáhnout ke kompromisnímu řešení (pokud nejste nároční
profesionálové).
Jednou z poměrně intuitivních možností je získání srovnávací fotografie či
barevné tabulky. Jedná se v podstatě o standardizovaný výstup cílového zařízení
(tedy tiskárny v laboratoři), podle nějž můžete opticky (pardon, od oka)
nastavit monitor tak, aby barvy na výtisku a obrazovce souhlasily. Je zřejmé,
že tato metoda není dokonalá, ale může zpočátku dosti pomoci a v případě, že
vaše nároky jsou na základní úrovni, vám i postačí.
V případě náročnějších prací přichází na řadu využití tzv. barevných (či ICC)
profilů. Stručně řečeno je takový profil vlastně konverzní tabulkou a říká, jak
se má určitý "standardní" číselný kód převést na skutečné zobrazení určitým
zařízením. Důležité je, že profily jsou jak pro tiskárny, tak pro monitory, a
aby jejich využití mělo smysl, je třeba být důsledný: při editaci a prohlížení
by měl jeden profil respektovat chování monitoru a při konečné úpravě snímku
pro tisk byste měli zohlednit právě profil fotolabu, v němž výroba proběhne.
Některé testované firmy profily na svých stránkách nabízejí, takže se je
nebojte vyzkoušet a prověřit výsledek na menší sérii snímků. Počítejte s tím,
že pro pokročilejší využití těchto možností budete muset důkladně číst alespoň
nápovědu, případně nastudovat více vědomostí z literatury.
Poslední zásadní věcí, u níž se pozastavíme, jsou tzv. barevné prostory.
Nelekejte se, tak jako tak již možná tuto věc znáte. Jak známo, barvy vznikají
mísením jakýchsi základních složek, jež mohou být různé, o což právě jde.
Prakticky každý grafický soubor si s sebou nese informaci, jakým mísením barvy
vznikly, a to je třeba respektovat. Běžně se pracuje s tzv. RGB barevným
prostorem (vidíte, tohle jste už zaslechli), jejž je využíváno např. při
výstupu na monitory, takže pokud neřeknete jinak, vaše obrázky budou takto
definovány. Důležité je, že většina fotolabů chce materiál právě takto, tedy v
RGB definici. Pokud pracujete v předtiskové přípravě s modelem CMYK, jenž je
běžnější v profesionálním zpracování, nezapomeňte, že si s ním fotolab zřejmě
neporadí a proveďte konverzi.

Závěrečný verdikt
Naše zkušenosti jednoznačně potvrdily, že mýtus, uvedený na počátku článku, je
naprosto minulostí. Pokud věnujete přípravě fotozakázek určitou práci, není
problémem pořídit výsledné fotografie ve velmi dobré kvalitě a za cenu
srovnatelnou s pracemi na základě tradičních filmových materiálů. Dodací lhůty
nejsou žádným limitujícím faktorem a vyhotovené zakázky lze vyzvedávat
prakticky bez omezení po celém území republiky. Zkrátka řečeno, pokud dobře
vyberete dodavatele, žádné diskriminace ve srovnání s tradiční výrobou se
nemusíte obávat, neboť digitální fotografie se stala i v tomto ohledu
standardním spotřebním zbožím.
Pokud byla obava z finálních fotografických prací posledním argumentem proti
digitálnímu aparátu, pak neváhejte a bez obav jej zakupte, neboť nabídka služeb
je dobrá a už se bude snad jen zlepšovat.


Přehled vybraných fotolaboratoří

Ultralab&syn
http://www.ultralab.cz
Při práci s on-line sběrnou této firmy na první pohled získáte dojem ze
seriózní práce, jenž se postupně bohužel začne mírně rozplývat. Velmi kvalitně
jsou zpracovány úvodní texty, perfektní je dokumentace k přípravě snímků před
odesláním do laboratoře, a na drobné potíže narazíte až při pokusu o samotnou
realizaci. Objednávku fotografií nelze sestavit rovnou prvním krokem je totiž
vytvoření "soukromého" fotoalba, jež posléze můžete transformovat na zakázku
jako takovou. Zde jsme narazili na potíže se samotnou aplikací, neboť po
několika pádech stránek jsme mimochodem objevili, že formát TIF neprojde (i
když v úvodních textech je to řečeno jinak), stejně jako překročení max.
kapacity 50 MB, což je u kvalitních snímků opravdu málo. Přesto se nám
nepodařilo do alba zařadit více než 6 snímků a překročit kapacitu zhruba 10 MB.
Navíc, důvod nefunkčnosti jsme neznali, neboť chybové hlášky chybí. Na druhou
stranu disponuje laboratoř slušným internetovým připojením, neboť samotný
přenos souborů byl poměrně rychlý. Bohužel, zadávání zakázky doprovázely i
další potíže. Nejhorší je nejistota zákazníka v celém procesu formulář průběžně
neukázal, jaký je cílový formát fotografií, neviděli jsme kalkulovanou cenu,
nedozvěděli jsme se, kdy budou fotografie hotové, navíc jsme dostali na výběr
některé "podivné" parametry... Upřímně, obávali jsme se, jak to vlastně dopadne.
Laboratoř nakonec prokázala svou velmi rychlou dodací lhůtu, takže fotografie
byly tentýž den k dispozici hotové. Naši radost zkalila skutečnost, že v rámci
jediné zakázky fakticky nebylo možné zadat různé velikosti snímků, takže
výsledkem byla série fotografií o rozměrech 10 x 15 cm žádáte-li jiný rozměr,
je potřeba vyhotovit zakázky oddělené. Po stránce výsledné kvality nebyl důvod
k zásadní nespokojenosti, neboť fotografie byly barevně vyvedeny poměrně věrně,
ovšem s mírným posunem u některých snímků: u záběru pořízeného bleskem došlo k
přílišnému ztmavení, naopak zimní scéna s množstvím sněhu a modré oblohy byla
přesvětlena, a pralesní interiér s odstíny zelené byl mírně posunut k šedé
nevýraznosti. Bohužel zásadní nevýhodou zůstává skutečnost, že firma nabízí jen
3 fyzická odběrná místa a jinak potřeba snímky zasílat na dobírku.

Foto Škoda
http://www.fotoskoda.cz
Ačkoliv přespolním nebude tento proslulý stánek všech fotografů tak dobře znám
jako Pražanům, internetová služba je pochopitelně dostupná univerzálně. Webové
stránky této laboratoře sice nejsou žádným výkřikem moderního webdesignu, ale
jednoznačně zde zvítězila účelnost a přehlednost. Potřebné návody a detailní
vysvětlení postupů jsou po ruce, takže s přípravou zakázky nebudete mít
problém, stejně jako s přehledným zjištěním cen. Stejně tak formulář pro
vkládání souborů k zaslání je jasný a dobře použitelný. Zajímavou vlastností
používané tiskové technologie je rozlišení 400 dpi (běžně bývá 300), což
dovoluje zákazníkovi zvýšit kvalitu, mají-li zdrojové soubory dostatečnou
"náplň". Bez problémů lze vybrat tisk lesklých, matných, barevných a
černobílých snímků, a to v široké škále velikostí.
Přestože objednávková aplikace se chovala téměř stále korektně, kompletní
přenos souborů v jedné várce "neustála", takže jsme byli nuceni proceduru
opakovat v několika krocích. Následně po uložení dat je možno ještě přesně
dopracovat specifikaci prací, jež budou provedeny. Díky přehlednému rozvržení
stránek máte neustále k dispozici důležité informace, jako třeba úhrnnou cenu.
Výhodou je i možnost rozpracovanou zakázku dočasně opustit bez definitivního
objednání a v budoucnu se k ní vrátit, zaslat další snímky a posléze nechat
vyhotovit fotografie.
Zásadní nevýhodou tohoto fotolabu je totální absence poboček, takže mimopražský
zájemce je odkázán na dobírku, neboť osobní odběr je možný výhradně v jediné
prodejně. Na druhou stranu, výstup byl naprosto perfektní a k naší plné
spokojenosti. Nejenže jsme v rámci jediné zakázky mohli definovat různé
velikosti snímků, ale také jsme byli dobře informování o průběhu prací a při
převzetí jsme obdrželi profesionálně vypadající sestavu o souhrnu provedených
úkonů. Kvalita snímků byla velmi dobrá, barvy byly podány věrně a uchovaly si
svou živost. Nedošlo ani k přesvětlení ani nežádoucímu ztmavení snímků, bez
ohledu na náročnost fotografované scény. Škodou jen zůstává, že pro snímky je
možno osobně dorazit jen na jediné místo, jinak vám firma nabízí pouze dobírku,
jež se vyplatí od větších objemů.

Fotolab
http://www.fotolab.cz
Fotografické služby této společnosti jsou dostatečně dobře známé všem
fotoamatérům již z dob, kdy kralovala výhradně klasická "chemická" cesta. Pokud
dáte na tradici, tak zde jste bezesporu na správném místě, ale netřeba se
obávat, moderní technologie dorazily i sem.
Jednou z klíčových výhod je v tomto případě nekompromisní nabídka sběren, kde
si je možno na celém území ČR hotové snímky převzít, a neutrácet tak za
dobírku. Objednávání fotografií můžete provádět jak přes poměrně kvalitní
webové rozhraní, tak pomocí klientské aplikace, a podporu pro tento systém
zapracovala do své aplikace i firma Zoner. Použili jsme tedy Zoner Media
Explorer, a bez nadsázky lze říci, že jde o nejkomfortnější způsob zhotovení a
zaslání fotografií ke zpracování. V průběhu přípravy máte neustále perfektní
přehled o zařazených snímcích, cílových rozměrech či kalkulované ceně. Opravdu
výborné je pak internetové připojení, neboť přenos námi zasílaných zdrojových
souborů trval jen několik minut, což bylo příjemným překvapením, takže této
fáze se vůbec nemusíte obávat.
Bohužel, velmi nepříjemné překvapení nás čekalo ve chvíli, kdy jsme po jasném
e-mailovém upozornění o dohotovení zakázky vyrazili na pobočku, jíž jsme si v
zadání vybrali k doručení. Přestože e-mailová zpráva potvrzovala toto místo
odběru, realita byla zcela jiná: personál poměrně velké a zavedené knižní
prodejny v centru Prahy, jenž měl službu zajistit, o zakázce neměl tušení, o
formě zasílání přes internet nevěděl už vůbec a na naše dotazy reagoval
nechápavými pohledy a zmatenými odpověďmi. Ba co více, nebyl schopen ani firmu
Fotolab kontaktovat a stav naší zakázky ověřit. Jinými slovy, logistika
zklamala, zásilku jsme neobdrželi a dodavatel službu dle našich měřítek
nerealizoval, což je v podstatě důvod k diskvalifikaci. Přestože si tedy máte
možnost v objednávce vybrat z mnoha dodacích míst, naše zkušenost tento
potenciál nepotvrzuje, spíše zpochybňuje. Na zákaznické telefonní lince jsme se
dozvěděli, že zásilka údajně doručena byla, avšak personál poměrně nově
zřízeného odběrného místa zřejmě o službě nevěděl. Prostě jsme měli smůlu. Na
základě telefonické dohody nám bylo po neúspěšném dohledávání nedoručené
zakázky firmou Fotolab alespoň přislíbeno, že fotografie budou vyhotoveny znovu
a dodány za další dva dny, čímž vznikla úhrnná dodací lhůta zhruba jeden týden.
Autentickou dodací lhůtu a cenu dodávky jsme tedy nemohli do tabulky zařadit.

FotoStar
http://www.fotostar.cz
I tato společnost je na českém trhu zastoupena poměrně dlouho a představuje tak
pevný bod pro tradicionalisty či věrné zákazníky. Přestože výroba fotografií z
klasických filmů možná ještě stále převažuje, dodávky pomocí elektronických
formátů jsou plně podporovány a tato logistika byla dobře zvládnuta. Opět je
zde potřeba zmínit, že zásadní výhodou je nabídka počtu odběrných míst, kde lze
fotografie vyzvednout.
Stejně jako Fotolab se i tato firma domluvila se Zonerem, takže v Zoner Media
Exploreru najdete obdobné klientské rozhraní pro zasílání objednávek. I v tomto
případě se jedná o spolehlivý, přehledný a poměrně komfortní nástroj, s nímž je
práce velmi příjemná. K dispozici však máte i variantu pomocí webových stránek,
jež navíc dovoluje zadat objednávku buď přenosem souborů rovnou z vašeho PC,
nebo převedením z existujícího alba na internetu. Podpůrné informace na webu
mohly být určitě více propracovány, přestože to nejdůležitější ze dozvíte.
Citelnou nevýhodou je doba výroby zakázky. Firma nabízí režimy Normal a Hobby,
jež dovolují zhotovit specializované práce, ale téměř za týden, a nejrychlejší
EXPRESS zase umí jen dva formáty (10 x 15, 20 x 30), což je znatelná
konkurenční slabina. Na druhou stranu, přenos souborů byl velmi rychlý. Zakázku
objednanou v expresním režimu jsme obdrželi následující den po odeslání, a to
bez problémů na vybraném distribučním místě. Znatelnou slabinou je právě fakt,
že pro vyhotovení do cca 24 hodin je nutno zvolit omezující "zrychlený" režim,
ačkoliv ostatní firmy tento čas považují za běžný, a hlavně si nepřirážejí na
ceně naše snímky stály cca 8 Kč, což je dost. Kvalita však byla velmi dobrá,
znatelný barevný posun jsme zaznamenali pouze u fotografie se zimním motivem,
jenž byl mírně přesvětlen.

droxi FOTO
http://www.droxi.cz/cs/droxi-foto
Společnost tohoto jména je mnoha uživateli podvědomě vnímána jako "masový
výrobce" fotografií pro každého a často bylo možno se setkat se zkušenostmi,
jež dobré pověsti neprospívaly, což ještě více podnítilo naši zvědavost. V tuto
chvíli můžeme říci, že tento dodavatel fotoslužeb je pro nás největším
překvapením, a to hned v několika ohledech.
Velmi dobré možnosti jsou poskytnuty již při zadávání zakázky, neboť si můžete
vybrat z odeslání pomocí webové aplikace nebo využití speciálního klientu, jejž
bez problémů stáhnete a nainstalujete na svůj počítač. Právě klientská aplikace
je velice jednoduchá, intuitivní a dobře provádí přesně to, co po ní chcete bez
problémů jsme si sestavili kolekci, definovali v rámci jediné objednávky různé
rozměry snímků a po evidentně velmi rychlé internetové přípojce data odeslali.
Přestože byla zvolena služba expresní, bylo možno využít více velikostí snímků,
což nás potěšilo. O přijetí i vyhotovení zakázky jsme byli perfektně a
bezodkladně informování e-mailem, a přestože jsme si vybrali k odběru poměrně
malou, ničím výjimečnou drogérii, personál prodejny byl dobře informován a
zásilku nám cca 24 hodin po objednání bez okolků předal.
Kvalitu fotografií lze označit jako velmi slušnou, u dvou jsme zaznamenali
mírnou tendenci k přesvětlení. Cena odpovídá faktu, že dodavatel označuje
zásilku při této rychlosti vyhotovení jako expresní, takže cca 8 Kč za snímek
je poměrně dost. Nicméně se jedná o službu s dobrými možnostmi a slušnou
spolehlivostí.

Foto Morava
http://www.fotomorava.cz
Pro fotoamatéry i profesionály z "východní části střední Evropy" je tato
společnost dobře známým a velmi slušně zavedených dodavatelem fotografických
prací. Firma disponuje desítkami sběren a obchůdků především na Moravě, avšak i
zbytek republiky je pokryt, což je klíčovým faktem pro eventuální vyzvednutí
vyhotovených snímků, a případně je zde samozřejmě možnost dobírky.
Přestože z dřívějších zkušeností (díky nimž jsme tuto laboratoř vybrali) víme,
že Foto Morava je na vysoké technologické úrovni, obsah webových stránek a
internetová komunikace tomu úplně neodpovídají. Pro zadání zakázky je nejprve
nutno provést registraci a sestavit fotoalbum, což proběhlo bez problémů až
poté, co jsme opustili prohlížeč Mozilla a použili proprietární MSIE. Jako
drobnou nevýhodu chápeme fakt, že není možno v rámci jediné zakázky při snaze o
co nejrychlejší vyhotovení zároveň požadovat pro každou fotografii jiný rozměr
či varianty lesk/mat. K nervozitě při sestavování zakázky přispěl i fakt, že
internetové spojení bylo opravdu poměrně pomalé. Pro začátečníky je rovněž
určitou nevýhodou, že laboratoř na svých stránkách nabízí jen velmi stručnou
nápovědu. Velkým kladem je naopak nabídka klientské aplikace Manažer fotoalb,
jež eliminuje popsané problémy s webovými stránkami a přináší značný komfort
při práci s kolekcemi, přenosem souborů na server i samotným objednáváním
prací. Vřele doporučujeme této možnosti využít.
Výrazným kladem realizované zakázky byla především cena za snímek 10 x 15 cm
jsme zaplatili 4,90 Kč, a to i přes poměrně rychlé vyhotovení v čase pod 24
hodin. Máme téměř podezření, zdali se personál při účtování nespletl, ovšem
vystavená účtenka hovoří jasně a vše dosvědčuje jako korektní. Kvalita snímků
byla velmi dobrá, nezaznamenali jsme žádné výraznější barevné posuny ani jiné
problémy, takže celkový dojem z hotových fotografií je velmi dobrý.

Srovnání fotolabů
Z našeho malého srovnávacího testu si odnášíme především zkušenost, že zákazník
má na vybranou, a to ve všemožných ohledech. Pokud bychom jako hlavní kritérium
použili cenu, jasným favoritem je Foto Morava. V případě, že hledáte dobrý
kompromis mezi sestavováním zakázek, možností odběru kdekoliv a přijatelnou
cenou, droxi FOTO či FotoStar se ukázaly jako rozumná volba, a pokud
nespěcháte, lze náklady opravdu zajímavě snížit. Jste-li pak v dosahu Prahy a
hledáte profesionální službu od začátku do konce za slušnou cenu, velmi nás
zaujal Foto Škoda. Podrobnější údaje najdete v přiložené tabulce, takže konečné
rozhodnutí můžete provést na základě vašich speciálních nároků.

Co si předem dobře připravit

Nepodceňujte přípravu
Než odešlete své výtvory do digitálního fotolabu, rozhodně je namístě se
ujistit, že materiál byl na vaší straně připraven dostatečně kvalitně, abyste
předešli případným následným zklamáním, za něž personál opravdu nemůže.
Pokusili jsme se sestavit kolekci důležitých zásad, jež by vám v počátcích
experimentování mohla dobře posloužit jako vodítko.

Nastavte přesně rozlišení a skutečné rozměry
Chybně nastavené rozměry souborů a s nimi související rozlišení může vést k
nečekaným výsledkům, ubohou kvalitou počínaje a velikostí fotografií konče.
Většina editorů dovoluje exaktně nastavit jak rozlišení, tak přesnou velikost
snímku (viz jiné místo článku), takže tuto fázi nepodceňujte. Nejste-li si
jisti, ověřte si třeba telefonicky, jaké rozlišení výrobce snímků využívá u
svého stroje typicky to bývá 300 nebo 400 bodů na palec (DPI) a v souladu s
tímto předpokladem soubory upravte. Myslete také na to, že detailním nastavením
přesného formátu a rozlišení se také vyhnete nečekaným ořezům, či naopak
nerovnoměrným bílým okrajům na cílových fotografiích.

Využijte co nejlepší formát
Protože většinou využívaný formát JPG je svou podstatou "ztrátový" a vždy
způsobuje určitou nepřesnost oproti původnímu obrazu (pochopitelně za cenu
snížení velikosti souboru), je třeba na to brát ohled. Máte-li možnost zaslat
do laboratoře TIF soubor (a váš aparát je umí snímat, resp. poskytnout data RAW
pro jejich výrobu), dejte jim přednost, neboť máte šanci docílit vyšší kvality.
Pokud vaše laboratoř "umí" jen JPG soubory, pak si dejte při jejich výrobě
opravdu záležet: nezapomeňte, že míru komprese (tedy "znehodnocení") obrazové
informace lze v seriózním editoru definovat, a vždy využívejte tu nejvyšší
kvalitu souboru. Nabízí-li se též formát BMP, platí pro jeho využití zhruba táž
pravidla jako pro TIF. A pokud k přenosu do laboratoře můžete využít archiv
ZIP, netřeba se ničeho obávat: jde o kompresi neztrátovou, a tedy nijak
ovlivňující kvalitu výsledného obrazu.

Zjistěte cenu dodání
Pokud nebudete hotovou zakázku odebírat přímo v laboratoři či v "kamenné
pobočce", dobře si zjistěte či ověřte, kolik vás bude stát dodání na dobírku,
zda neexistuje sleva při platbě převodem z účtu na účet apod. Vezměte v úvahu,
že u malých zakázek se zasílání s dobírkou vůbec nemusí vyplatit, neboť při
zvětšování počtu snímků cena roste úměrně, avšak zaslání poštou typicky stojí
stejně hodně bez ohledu na malý objem zásilky.

Pozor na barvy
Pokud alespoň trochu lpíte na tom, aby barvy na fotografiích vypadaly reálně,
nezapomínejte čas od času provést základní kalibraci monitoru či porovnat jeho
chování s kalibrační, resp. ukázkovou fotografií z fotolabu. V případě
zpracování zdrojových souborů nezapomeňte, že většina laboratoří vyžaduje
barevný prostor RGB, jenž je sice běžný a většinou výchozí, ale snadno může být
při poloprofesionální práci převeden na CMYK, na což je poté snadné zapomenout.