Z těchto skromných začátků dokázal McGovern, jenž zemřel v roce 2014, postupně vytvořit globální vydavatelské a datové impérium.
Toto impérium se nakonec rozrostlo na zhruba 300 různých publikací v 97 zemích světa, 460 webů a 700 akcí zaměřených na všechny aspekty odvětví IT. A v roce 2000 umožnilo McGovernovi spolupracovat s MIT na tvorbě McGovern Institute for Brain Research (McGovernova institutu pro výzkum mozku).
Ve své nové knize s názvem „Future Forward: Leadership Lessons from Patrick McGovern, the Visionary Who Circled the Globe and Built a Technology Media Empire“ (Kupředu do budoucnosti: Lekce vůdčích schopností od Patricka Mc Governa, vizionáře, který obkroužil svět a vybudoval technologické mediální impérium) dokumentuje její autor Glenn Rifkin McGovernův příběh, jakož i lekce vůdčích schopností, které získal v průběhu psaní.
V knize se píše například o tom, jakým způsobem McGoverna v roce 1964 napadlo založit IDC a jak to vedlo ke zrození Computerworldu. V té době pracoval jako redaktor magazínu Computers and Automation se sídlem v Newtonu ve státě Massachusetts, a rychle vstřebával novinky z rodícího se odvětví IT… Následuje výtah z knihy, kde se popisují právě okolnosti vzniku Computerworldu:
„(…) Pro odpovědi na tyto otázky neexistoval žádný spolehlivý zdroj. Ve skutečnosti existovala pouze jediná publikace, měsíčník zvaný Datamation, který začal v roce 1957, v době, kdy korporátní počítačový průmysl v plenkách. McGovern si představoval něco mnohem dynamičtějšího a bezprostřednějšího. Computerworld měl být týdeníkem, jehož účelem bylo pokrývat rychle se měnící odvětví skupinou redaktorů a reportérů, kteří by pokryli trh a psali kvalitní články o výrobcích i koncových uživatelích.
Jako jakékoliv jiné důvěryhodné noviny psal i Computerworld kromě dobrých zpráv i o těch špatných, a rané palcové titulky jako ‚Pád pevného disku, v bance zničeno tisíc záznamů‘ nebo ‚Datový systém nemocnice přišel o všechna data‘ odvětvím, jež na takovou upřímnost a dobré načasování informací nebylo zvyklé, pořádně zatřásly.
Na rozdíl od Datamation a dalších časopisů řízených reklamou, které se v oboru začínaly objevovat, prodával Computerworld společně s reklamami i placené předplatné. V prostředí, v němž byla všechna obchodní periodika postavena na „regulovaném nákladu“ nebo neplaceném předplatném, se McGovern rozhodl využít recept Lou Radera: jestliže zajistíte, aby nějaký produkt působil hodnotně, získá okamžitou věrohodnost a lidé za něj budou platit. Zavedením poplatku za předplatné se Computerworld nejenže dostal rychle do zisku, ale získal prestiž a věrohodnost, díky které se rychle stal biblí odvětví informačních technologií. Computerworld – se svými celými 12 stránkami – debutoval v červnu 1967 na jednom počítačovém veletrhu v Bostonu. Do dvou týdnů měl McGovern na palubě 20 tisíc platících předplatitelů. Periodikum začalo neprodleně růst tak, jak se mu nezdálo ani v těch nejdivočejších snech. Jeho vášeň pro sdělování informací, jež by mohly měnit životy lidí, nalezla svůj základní stavební kámen.
Computerworld znamenal počátek zběsilého období růstu a expanze, který dal vzniknout dlouhému seznamu vůdčích výzev, jež McGovern v následujících pěti dekádách zkrotil. V odvětví, které se hemžilo brilantními mladými mozky a tsunami nových myšlenek, jež měly změnit svět, znamenaly kvalitní vůdcovské schopnosti, tato výjimečná, ale nepostradatelná přísada, klíčový rozdíl mezi vítězi a poraženými.“
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU