Ralsky patří mezi největší zdroje nevyžádané pošty na internetu. Se spamy začal již v roce 1996, kdy hledal nějakou alternativu za neúspěšné podnikání v oboru pojišťovnictví. Není divu, že si zvolil zrovna tuto nelegální činnost, jelikož s činy spadající za hranice zákona měl zkušenosti z předchozích let. Již v roce si odseděl 50-denní trest za prodej falešných cenných papírů. V roce 1995 si trestnou činnost zopakoval, za falsifikaci bankovních podkladů dostal podmínku na 3 roky.
Jeho znalosti z oboru financí, které získal jako pojišťovák, mu v kombinaci se spamy vynesly přes 3 milióny dolarů. Svými maily totiž propagoval malé čínské firmy a to způsobilo krátkodobý nárůst jejich akcií. Před tím se pochopitelně akciemi těchto firem řádně „napakoval“, aby je krátce na to prodal za účelem zisku.
Když měl Alan formu, byl schopen denně vyprodukovat až na 70 miliónů obtěžujících e-mailů a jejich příjemci z něj samozřejmě neměli radost. Používal k tomu domény registrované na falešná jména i počítače nic netušících uživatelů. V různých antispamových komunitách se objevoval na black listech a později se mu to pěkně vymstilo. Chybou totiž bylo, že se ke své činnosti veřejně doznával, aby působil jako legální komerční odesílatel mailů, a byl snad jediným spammerem, který ochotně poskytoval rozhovory. Když byl na webu Slashdot.com uveřejněn článek z Detroit Free Press o Ralském, kde byla uvedena i jeho fyzická adresa,
antispamová komunita ho bez jeho vědomí přihlásila do mnoha reklamních kampaní a mailing listů. Od té doby byl Ralsky zaplaven nejen e-maily, ale také náklaďáky brožurek, reklam a katalogů, které do jeho zbrusu nového domu v ceně 740 tisíc amerických dolarů dennodenně dopravovala americká pošta. Ralsky v tomto činu neviděl žádnou ironii, tyto lidi označil za blázny a celou akci kvalifikoval jako nepřijatelné obtěžování.
V dalších rozhovorech přiznal, že spamování je výnosným byznysem, a také poodkryl zákoutí této činnosti: V roce 2002 měl pod kontrolou 190 e-mailových serverů a měl k dispozici kolem 250 miliónů funkčních adres. Také řekl, že na jeho e-mail odpoví v průměru čtvrt procenta příjemců jeho pošty a že za rozesílání e-mailu na všechny adresy, jež byly uloženy v jeho databázi, si účtoval v průměru 22 tisíc amerických dolarů.
Pro Ralského ale nastaly tvrdší časy. V USA začal platit přísný antispamový zákon CAN-SPAM, a tak musel část svého podnikání přesunout do jiných oblastí, jako například Čína, Indie, Rusko apod. V roce 2005 ale na něj spadla klec. Do jeho bytu a obydlí jeho zetě, který mu pomáhal, vnikla FBI a od té doby už jemu samotnému bylo jasné, že korunu spammového krále bude muset předat někomu jinému. Po třech letech vyšetřování byl v lednu 2008 obviněn za podvod s akciemi, praní špinavých peněz a provoz botnetů.
http://www.pcworld.cz/pcw-redakcni-blok/galerie1
http://www.pcworld.cz/pcw-redakcni-blok/galerie2
http://www.pcworld.cz/pcw-redakcni-blok/galerie3
http://www.pcworld.cz/pcw-redakcni-blok/galerie4
http://www.pcworld.cz/pcw-redakcni-blok/galerie5
http://www.pcworld.cz/pcw-redakcni-blok/galerie7
http://www.pcworld.cz/pcw-redakcni-blok/galerie8
http://www.pcworld.cz/pcw-redakcni-blok/galerie9
http://www.pcworld.cz/pcw-redakcni-blok/galerie10
http://www.pcworld.cz/pcw-redakcni-blok/galerie11
http://www.pcworld.cz/pcw-redakcni-blok/galerie12
http://www.pcworld.cz/pcw-redakcni-blok/galerie13
- - Michal Brzobohatý