Konzorcium jménem Gen-Z má tuto významnou proměnu PC trhu usnadnit. Vytváří novou architekturu, ve které bude snažší vytvářet nové druhy nevolativní paměti pro počítače.
Gen-Z bude mít vlastní konektor, uspořádání a protokol pro přenos dat. Jedním z cílů je vytvoření otevřeného standardu, aby všechny formy paměti mohly konzistentně spolupracovat s procesory. Gen-Z bude podporovat i SSD jako QuantX od Micronu.
Rychlost přenosu dat nového systému dosáhne desítek tisíců až statisíců gigabytů za sekundu, tedy o mnoho větší rychlosti, než má nadcházející PCI-Express 4.0; ten nabízí „pouhých“ 32 Gb/s. Detaily o přenosové rychlosti „Generace Z“ se dozvíme s jistotou ke konci roku, kdy by měly vyjít kompletní specifikace.
Nová architektura zprvu zamíří na servery a datacentra; není jisté, zda dorazí i na klasická PC. Obvykle tomu je tak, že technologie ze serverů postupně „přetečou“ i na uživatelské stroje.
Konzorcium Gen-Z zahrnuje opravdu zvučná jména: IBM, HPE, Dell a Lenovo z oblasti serverových výrobců a od výrobců pamětí a úložišť zase Samsung, Seagate, Micron, Western Digital a SK Hynix. Taková skupina už opravdu vyvolá respekt.
Mimo konzorcium stojí Intel, který je známý svými ne vždy dobrými vztahy s ostatními výrobci hardwaru. Ačkoli by svým přidáním se do otevřené organizace mnoho neztratil, zřejmě se snaží chránit vlastní serverové technologie.
Gen-Z architekturu a technologii půjde použít uvnitř i mimo server, říká Robert Hormuth, CTO serverové sekce Dell EMC.
Při své nejvyšší rychlosti by Gen-Z mohl být připojen jako point-to-point sběrnice v serveru. Také by mohl propojit servery, úložiště a paměti v racku, popisuje Hormuth.
V jistém smyslu je Gen-Z vyprojektován pro datacentra budoucnosti, kde jsou paměť, úložná paměť a jednotlivé procesory uloženy v separátních boxech. Dnes je všechno pohromadě v jedné skříni, což představuje omezení. S Gen-Z konektorem však půjde součásti rozložit do jednotlivých boxů a mohou tak vzniknout větší, dedikované prostory na jednotlivé součásti serveru. To na oplátku pomůže aplikacím jako je SAP Hana, které spoléhají na výpočetní sílu vnitřní paměti.
Nové formy DRAM a flashových úložišť typu MRAM, RRAM a PCM prochází již nyní rychlým vývojem a Gen-Z usnadní jejich aplikaci do serverů. Odborníci na tématiku pamětí však očekávají, že DRAM v praxi vydrží ještě dekádu, s DDR5 už ve vývoji.
Gen-Z sám ale nebude mít jednoduchou cestu. Intel tvoří 90 % prodejů serverových čipů a osvojení Gen-Z by mohl snadno zpomalit či dokonce zcela zablokovat. ARM nebo IBM, oba členové konzorcia, se sice snaží prolomit dominanci Intelu, nelze však hovořit, že by se jim obzvláště dařilo - jejich pokusy zatím selhávají. Pokud však i přesto Gen-Z uspěje, mohla by mocný Intel poprvé v historii porazit i v jeho nejsilnějším odvětví.
Jak konzorcium prohlásilo, všichni výrobci hardwaru jsou vítaní a ani Intel by vstup nic nestál. Na otázku, proč se ke skupině dosud nepřipojil, firma nereagovala.
„Nabízeli jsme vysokorychlostní propojení průmyslově standardních pamětí a I/O pro naše CPU po desetiletí. To dává našim zákazníkům nejlepší kombinaci volby, výkonu a celkových výdajů na vlastnictv serverůí,“ píše mluvčí Intelu v e-mailu.
Průmyslové standardy, o kterých Intel hovoří, jsou nyní stárnoucí a postupně nahrazovány rychlejšími I/O, paměťmi a úložišti. Ale vzhledem k tomu, že Intel serverovému trhu skutečně dominuje, také řídí osvojování nových technologií, které často sám vytváří.
Gen-Z je otevřený a bude kompatibilní s 3D Xpoint, který tvoří základ budoucích Optane paměťových úložišť a pamětí Intelu. Intel však sází i na svou vlastní OmniPath technologii, proti které bude Gen-Z stát jako přímá konkurence. Kromě toho se firma zaměřuje také na křemíkovou fotoniku k propojení serverů v datacentrech.
Nepočítaje Intel se do Gen-Z přidávají všichni významní výrobci paměti, úložišť a serverů. Nedostatek spolupráce mezi Intelem a zbytkem výrobců může vytvořit technologický pat, jehož důsledky by byly v současnosti neodhadnutelné.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU