Umělci si často stěžují, jak je dnes těžké přijít s něčím opravdu novým, originálním. Věda ovšem na rozdíl od umění funguje spíše kumulativně, tj. po většinu času rozvíjí dřívější znalosti a již existující teorie. Před každým výzkumem stojí jistě za to se podívat, kdo se problémem už zabýval, a neztrácet čas objevováním Ameriky. To není žádná novinka, nyní však taková „rešerše“ zahrnuje i zjišťování, zda už někdo nezměřil i příslušná data – obvykle „mimochodem“ a při úplně jiném projektu.
Téměř volně jsou dnes k dispozici informace téměř o všem. Ochránci soukromí mohou kvůli tomu lomit rukama, vědcům to však často umožní ušetřit náročný a drahý terénní výzkum. Při studiu hypotetické molekuly se lze obejít bez její přípravy v laboratoři a použít simulační software, stejně tak výpravu do amazonského pralesa může nahradit studium satelitních záběrů Google Earth, alespoň do určité míry. V tomto článku se podíváme na několik projektů, které dokázaly efektivně využít již existující data a odpovědi na příslušné otázky prostě „nechat spočítat“.
Oběh dolarů a čipy v penězích
Představte si třeba, že nás zajímá, jak je určitá oblast propojena v rámci ekonomických vztahů, tj. jak zde obíhají peníze. Půjde nám především o „běžné“ transakce, které se stále často realizují v hotovosti. První pomůckou byl v tomto ohledu projekt Where's George (míněn George Washington). Funguje tak, že když se člověku dostane do rukou nová dolarová bankovka, vyplní na internetu její sériové číslo a místo, kde k ní přišel. Na oplátku může získat údaje o její historii – pokud někdo už takové informace poskytl.
Tým americké Northwestern university pod vedením profesora Dirka Brockmanna dospěl na základě analýzy těchto údajů k závěru, že spádové oblasti pro bankovky tvoří především města. Kontakt mezi západním a východním pobřežím USA není z tohoto hlediska ani v době levných letenek příliš významný. Hranice jednotlivých amerických států nejsou na pohybu bankovek patrné, pokud se ovšem neshodují s překážkami geografickými, jako je např. Mississippi či Appalačské pohoří. V tomto ohledu jsme si přírodu stále zcela nepodrobili.
Takové výsledky nejsou špatné, ale projekt Where's George nefunguje automaticky, množství dat je závislé na ochotě dobrovolníků. Nemohly by ale v bankovkách být třeba RFID čipy a vše by probíhalo automaticky? Podobná možnost se rýsuje. Výzkumníci z Německa a Japonska (tým vedla Ute Zschieschangová z německého Ústavu Maxe Plancka) byli původně motivováni především ochranou bankovek proti padělání – ani různé hologramy či vodoznaky mu totiž zatím zcela nedokázaly udělat přítrž. I bankovky protkané elektronickými obvody by sice podobně jako platební karty bylo možné v principu klonovat, ale pro podvodníky by to už bylo hodně nákladné. Přínosem sledování bankovek by mohl být i efektivnější boj proti praní špinavých peněz. Technické podrobnosti výzkumu zde přeskočíme, finálně se jako nejnadějnější technologie ukázal film z organických tranzistorů. Pro jejich bezdrátové napájení by stačila externí čtečka. Na rozdíl od tagů RFID se ovšem uvažuje o tom, že kromě identifikace by v čase nečinnosti tyto miniaturní počítače mohly provádět i další operace, a zbývá vymyslet, k čemu všemu by se jich dalo využít.
Telefony i Twitter
Vědci z MIT, Cornell University a University College London analyzovali lidské interakce probíhající na Britských ostrovech zase z jiného hlediska. Podívali se na to, odkud kam lidé volají z pevných linek. Výzkumníci se údajně dostali až k datům z 95% hovorů z poslední doby, samozřejmě anonymizovaných. Celkem 12 miliard telefonátů zahrnovalo hovory ze soukromé i firemní sféry.
Ukázalo se, že množiny častěji spojovaných míst obvykle dobře korespondují s administrativním dělením země. Velkou koncentraci hovorů se bez ohledu na toto členění podařilo zaznamenat například v oblasti pásu táhnoucího se západně od Londýna. Z hlavního města se tímto směrem rozprostírá propojená oblast, odpovídající velkému zastoupení firem podnikajících v moderních technologiích a službách.
Pokračování článku naleznete na sesterském magazínu CIO BusinessWorld.
Úvodní foto: © Anyka - Fotolia.com
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU