Ke službám jako Gmail, Google Maps či Google Calendar vydal Googleplex spoustu dalších produktů, které ovšem nejsou v ničem zásadní, natož nějak přelomové: Google Base, Google Product Search (Froogle), Google Web Accelerator, Google Page Creator nebo Google Blog Search. Vypadá to, jako by společnost spouštěla zajímavé projekty, o které se po čase sama přestane zajímat. Takže by se mohlo zdát, že jestliže Google nezapracuje na vylepšení, podpoře a propagaci svého Chrome, nebude tento počin ničím jiným než jen dalším vstupem do nekonečné soutěže výrobců různých programů, tentokrát v odvětví internetových prohlížečů.
Na druhou stranu: co by se stalo, kdyby byl Chrome skutečně Něco? Co by to znamenalo pro ostatní společnosti, které vydávají prohlížeče nebo s Googlem soupeří v jiných odvětvích? Pojďme si společně, pěkně jednoho po druhém, projít konkurenty Chrome. Začněme tím, který by teoreticky mohl ztratit nejvíce.
Microsoft
Načasování pro ohlášení prohlížeče Chrome muselo trochu pokazit náladu všem na oslavě Internet Exploreru 8 Beta 2 a jeho oficiální vydání, které se uskutečnilo minulý týden. To se nyní zdá být již dávnou minulostí. A jestliže Steve Ballmera zajímá stále se zmenšující podíl Internet Exploreru, který by mohl být ještě menší, musí na něj Chrome působit dosti skličujícím dojmem. Úspěch Firefoxu ukázal, že skupinka dobrovolníků s dobrým prohlížečem může snadno otupit ostrou špici domnělého monopolu Microsoftu, který se zdála být nezničitelným. Jak velké škody může způsobit prohlížeč, vydaný internetovým gigantem?
Nicméně Microsoftu dělají jistě mnohem menší vrásky na čele možné výsledky Chrome při boji s IE, s produktem, který je de facto k dispozici zdarma, než celkový dopad na prodej operačních systémů Windows, které firmě vydělávají miliardy dolarů ročně. Se stále zvyšujícím se počtem aplikací, které migrují z prostředí počítačů na internet se šíří také šum řečí o tom, že důležitým centrem pro softwarové platformy nebudou operační programy, nýbrž webové prohlížeče. Byl to právě Google, kdo veřejně prohlásil, že má záměr vytvořit z Chrome základnu pro propracované aplikace, které by měly konkurovat klasickým počítačovým programům. Chrome nebude pro Microsoft žádnou velkou hrozbou ještě několik měsíců, možná rok, ale mohl by pro něj představovat existenční hrozbu v budoucnosti?
Po čtyři roky kraluje Firefox mezi ostatními internetovými prohlížeči jako nejnebezpečnější konkurent Internet Exploreru. Byl první, kdo dokázal, že soupeřit s IE není nemožné. Nebýt Firefoxu, je nejvýše pravděpodobné, že by Google nikdy nenapadlo vložit úsilí do vývoje internetového prohlížeče.
Na tomto stupínku historie Chrome je předčasné činit jakékoli předpovědi o možnostech a šancích ukořistit Firefoxu jeho téměř dvacetiprocentní díl z celosvětového koláče internetových prohlížečů, ale přihlédneme-li k váze jména Google a distribučním možnostem, je Chrome prvním v řadě dalších alternativ při výběru browseru bez loga Microsoft.
Firefox a Chrome jsou si v mnoha ohledech velmi podobné. Oba prohlížeče sázejí na jednoduchost, bezpečnost a striktní dodržování internetových standardů. Dokonce i běžný uživatel by měl na tuto skutečnost brát zřetel: jestliže prohlížeč řádně standardy podporuje, stránky a služby fungují tak, jak mají. Oba se také snaží podporovat různé webové aplikace díky stálé aktivní podpoře JavaScriptu. Nová verze Javy, nazvaná TraceMonkey, se má objevit během roku ve Firefoxu 3.1.
V této chvíli má Firefox oproti Chrome několik podstatných výhod, a to včetně kvanta věrných uživatelů a nejbohatší sbírky dostupných rozšíření ze všech možných prohlížečů, což stále zaručuje silnou přitažlivost. V době psaní článku Chrome dokonce nepodporoval Google Toolbar. Čistě hypoteticky, kdybychom byli Mozillou, starali bychom se mnohem méně o přebíhání uživatelů od Firefoxu ke Chrome a více o budoucí odpadlíky IE, kteří budou mnohem raději přecházet na Chrome než Firefox, obzvláště po tom, co se veškerá energie věnovaná reklamě Firefoxu přesune ke zvýšení zájmu o Chrome. Firefox se stagnujícím podílem na trhu by byl mnohem méně přitažlivým open-source projektem, než jiný s rostoucím.
Opera
Úctyhodný norský prohlížeč zůstává hodnotným produktem ovlivňujícím ostatní – například náhledy nedávno navštívených stránek v Chrome vypadají navlas stejně jako ty z Rychlého přístupu. Co se světové rozšířenosti Opery týče, pohybuje se stále kolem jednoho procenta. Dnes se firma specializuje hlavně na mobilní brouzdání internetem a vsadil bych se, že se nezajímá ani tak o Chrome, jako spíše o „Googlovský“ operační systém pro mobilní telefony, Android.
Yahoo, Ask, a ti další
Na internetu je napodobování tou nejupřímnější formou soupeření. Jestli se Googlu podaří upevnit si díky Chrome pouto s miliony uživatelů po celém světě, možná přijdou soupeři jako Yahoo brzy také s vlastním prohlížečem. Je sice těžko představitelné, že by si další společnosti mohly dovolit vynaložit pro vývoj browseru tolik zdrojů jako Google, ale některé by jednoduše mohly jen upravit skin a přidat několik nových rozšíření. Pravda, není to příliš ambiciózní řešení, ale k soupeření by to mohlo stačit.
Apple
Společnost Steva Jobse se, kromě mnoha dalších činností, zabývá vývojem prohlížečů. Ve skutečnosti Chrome obsahuje některé prvky DNA Cepurtina, vzhledem k tomu, že běží na Webkit rendering enginu, který není ničím jiným, než open-source verzí, již Apple vyvinul pro svoje Safari. V červenci 2007 vydal Apple verzi Safari pro Windows, ale vypadá to, že se jednalo pouze o vedlejší projekt, než o klíčovou část internetové strategie společnosti.
Na druhou stranu Google tvrdí, že verze Chrome pro OS X je na cestě. Jak by Apple pociťoval tuhle skutečnost za předpokladu, že Chrome na svou stranu přetáhne významný počet ex-Safari uživatelů? Kdo ví. Pokud jde o OS X, zdá se, že Safari funguje hlavně proto, aby uživatele ujistil, že MACy mají spolehlivý prohlížeč, navíc podle blízké vazby mezi oběma společnostmi, Erica Schmidta zasedajícího v radě Applu, by patrně jen tak nedovolily vést Chrome otevřenou válku se Safari.
Co se Windows týče, můžeme si být jisti, že ať už bude Chrome přelomovým či úplně obyčejným prohlížečem, tak jako tak se mu podaří zamíchat zdánlivě rozdanými kartami na trhu a způsobit přesuny uživatelů na všech stranách.