Google Plus kvůli ní hned v začátcích přišel o nemalý počet uživatelů, kteří na internetu pod svým reálným jménem zkrátka být nechtějí, nebo o ty, jejichž účty z důvodu porušení zásad společnost vymazala.
Od té doby však uplynulo už celkem dost času a proběhlo mnoho změn, většinou k horšímu. Za zmínku stojí například propojení Google+ s YouTube, což byla možná první předzvěst umožnění pseudoanonymního přispívání i na sociální síti samotné, které je možné od úterního večera. Novinka vyvolala poněkud smíšené reakce, stále však převažují spíše ty kladné. Mnozí dlouhodobí uživatelé využili příležitost a změnili si jméno za přezdívku, pod kterou jsou na internetu známější, téměř okamžitě.
„Víme, že jste o tuto změnu žádali už nějaký čas. Víme, že naše pravidla ohledně jmen byla nejasná, což vedlo k zbytečným problémům pro některé uživatele. Za to se omlouváme a doufáme, že je dnešní změna krokem vpřed a z Google+ udělá příjemné místo pro každého,“ napsal Google na svém profilu. Společnost dále vysvětlila, že při vymýšlení původních pravidel chtěli autoři vytvořit síť složenou z „opravdových lidí,“ což se jim podle vlastních slov nepodařilo. A byl to také jeden z důvodů, proč ke změně přistupují.
Kolem pravidla používání reálným jmen byla vždy velká kontroverze, snad proto, že (pseudo)anonymita vždy byla jednou z důležitých výsad internetové kultury. Kritika na pravidlo reálných jmen začala růst poté, co Google začal uzavírat účty uživatelům, kteří se pravidla snažili obejít, včetně bývalých zaměstnanců Googlu, zpěváků i spisovatelů. Naštěstí se uzavření týkalo pouze profilu Google+, nikoliv e-mailu ani dalších služeb.
Jedním z důvodů, které by za touto změnou mohl stát, je také touha Googlu upevnit si svou pozici „ochránce soukromí,“ v době, kdy vyšel najevo špehovací skandál NSA a dalších výzvědných agentur.