Google ví, že anonymní režim prohlížení v Chromu nefunguje, tvrdí žaloba

K soudnímu rozhodnutí spěje před dvěma roky započatá kauza, v níž pět uživatelů prohlížeče Chrome viní Google, že v anonymním režimu nebylo jejich soukromí chráněno tak, jak firma tvrdí. Soudní dokumentace zmiňuje mimo jiné investigativní reportáž magazínu Bloomberg, citující zaměstnance Googlu vtipkující o tom, jak anonymní režim ve skutečnosti nezajišťuje ochranu soukromí, a kritizující firmu, že v tomto směru nedělá dost.

Přečtěte si také:

Uzávěrka nominací do TOP IT osobností se blíží. Pošlete nám svůj tip

Soudkyně má rozhodnout o tom, zda desítky milionů uživatelů využívajících anonymní režim může být spojeno do jedné rozsáhlé skupiny poškozených a žádat odškodné ve výši od stovky do tisíce dolarů. To by mohlo výši celkového vyrovnání vyhnat až na pět miliard dolarů.

Smyslem anonymních režimů v prohlížečích je skrýt identitu uživatele, ale také lokálně odstranit veškeré stopy jejich vyhledávání, včetně například informací vyplněných do nejrůznějších online formulářů.

Dle Grace Trinidadové ze společnosti IDC jsou pocity bezpečnosti vzbuzované anonymními režimy prohlížení falešné. „Ochrání vaše záznamy prohlížení před členy domácnosti. Nezamezí však shromažďování dat o tom, na co jste klikli nebo co jste si koupili, jako takovému,“ říká Trinidadová.

To ostatně tvrdí i žalující strana, která svůj argument podporuje také interní e-mailovou komunikací manažerů Googlu, kteří si prý jsou roky vědomi toho, že anonymní režim nefunguje tak, jak firma tvrdí. Po skončení prohlížení v anonymním režimu má Chrome automaticky vymazat historii prohlížení a cookies. 

Žalobce však tvrdí, že Google data sbírá a dál přeprodává, přičemž k tomu využívá nástrojů jako jsou Google Analytics či Google Ad Manager, s nimiž prý pracuje víc než 70 % veškerých webových stránek na světě. Díky tomu může Google v reálném čase monitorovat, jaký obsah uživatel hledá, z jaké IP adresy a kde se při tom nachází.

„Jakmile jsou data nashromážděna, jsou analyzována a utvářejí digitální dokumentaci o milionech uživatelů, kteří jsou v některých případech identifikováni jménem, pohlavím, věkem, ale i zdravotním stavem či dle politických názorů,“ píše se v žalobě.

Přečtěte si také:

Za 50 tisíc už v IT v Praze nikdo nepracuje, horní hranice i je čtvrt milionu

Už loni v březnu kalifornský soud zamítl 82 návrhů právníků Googlu na jejich zamítnutí, letos v červenci pak firmě nařídil uhradit skoro jeden milion dolarů soudních výloh a pokutu za včasné nedodání důkazů.

„Pokud by Google nabízel skutečně privátní prohlížení, připravil by se o své zisky. Jsem tedy přesvědčený, že v rámci firmy musí probíhat interní diskuze o tom, kde je leží hranice mezi soukromím a sledováním. Žádná firma nevyvine bezplatných prohlížeč, aniž by byla schopna nějakým způsobem generovat zisk,“ říká analytik Jack Gold, podle kterého by měl být Google transparentnější a zapracovat na důvěře. „Jako uživatel musíte výrobci věřit, že se o vaše soukromí postará, bohužel ne vždy to je v jeho zájmu.“