Hlavní navigace

GPS pro mobilní telefon

1. 7. 2005

Sdílet

Je tomu již skoro rok, kdy jsme testovali přístroje GPS, které mohou býtvítanými pomocníky při práci v terénu, jízdě automobilem nebo při turistice. Minule jsme měli k dispozici zař
Je tomu již skoro rok, kdy jsme testovali přístroje GPS, které mohou být
vítanými pomocníky při práci v terénu, jízdě automobilem nebo při turistice.
Minule jsme měli k dispozici zařízení, jež nemají svoji vlastní zobrazovací
jednotku a je tedy nutné jejich propojení s další jednotkou, která bude schopna
přijaté informace zobrazit. Takovými univerzálními přístroji jsou notebooky a
PDA. Tato kombinace přináší výhody hlavně vlastníkům PDA, kteří tak svého
miláčka mohou velice snadno a hlavně levně rozšířit o navigační systém. GPS
modul, který jsme měli k dispozici nyní, se od těch předchozích lišil hlavně
způsobem připojení k zobrazovací jednotce. Zatímco v minulém testu se všechny
moduly připojovaly napevno (kabelem nebo do komunikačního slotu), nyní vládnou
bezdrátové přenosy. Toto řešení má nesporné výhody, kdy tou hlavní je, že se
při používání navigace neustále nemotáme do kabelů ani nám nepřekáží GPS anténa
trčící z PDA. Pojďme se ale podívat na vlastní testované zařízení.
Nokia, jejíž produktové portfolio přístroj rozšířil, je známá spíše produkty
pro mobilní telefonii - převážně vlastními mobilními telefony - a proto nás ani
nepřekvapilo, že drobná krabička s nápisem Nokia zmátla každého, komu přišla na
oči. Mnoho lidí se nechalo nápisem splést natolik, že se snažili do krabičky
proniknout, aby našli displej a klávesnici. Teprve poté, co si poblíž všimli
komunikátoru Nokia 6670, který jsme měli zapůjčený též, se nechali přesvědčit o
tom, že jde skutečně o GPS. Zmiňovaný komunikátor doplňoval zapůjčené GPS jako
náhrada za PDA. V porovnání s PDA se u komunikátorů obecně musíme spokojit s
menším displejem a jinými drobnými omezeními, na druhou stranu však získáváme
výhodu jednoho zařízení pro telefonování a spravování osobní agendy. My jsme
GPSku vyzkoušeli jak s tímto komunikátorem, tak s PDA od DELLu a HP.
Vlastní GPS má velice jednoduché ovládání - jednodušší si lze představit pouze
stěží. Vystačíme si totiž s jedním tlačítkem, kterým přístroj vypínáme a
zapínáme. Pro kontrolu aktuální činnosti GPS jsou k dispozici tři LED diody.
První indikuje, zda je přístroj zapnutý (zelené blikání), zda se nabíjí (zeleně
svítí) nebo zda jsou již téměř vybité baterie (červené blikání). Druhá - modrá
- svým blikáním upozorňuje na aktivní komunikaci GPS se zobrazovacím zařízením.
Jak napovídá modrá barva diody, jedná se o komunikaci pomocí technologie
Bluetooth, která je dnes dostupná ve většině mobilních zařízení. Poslední dioda
upozorňuje bílým blikáním na komunikaci GPS se satelity. Nechybí zde samozřejmě
ani napájecí konektor a pro případ potřeby je zde i konektor na externí anténu.
Většinu dalších funkcí pak zajišťuje zařízení, ke kterému GPS připojíme.
Komunikace se zapůjčeným komunikátorem ani s PDA nečinila přístroji nejmenší
obtíže. U PDA jsme GPSku pouze spárovali a poté stačilo její připojení a
zapnutí programu s elektronickými mapami. Zde jsme navigaci vyzkoušeli pomocí
PocketKiMu a SmartMaps. U obou zmiňovaných programů byla spolupráce naprosto
bezproblémová a navigace probíhala více méně podle našich představ. Bližšímu
popisu těchto programů bude věnován samostatný článek.
Na aplikaci Wayfinder se ovšem podíváme podrobněji již nyní. Ta totiž využívá
odlišný způsob správy mapových podkladů, než je u většiny aplikací běžné.
Standardně jsou všechny mapové podklady uloženy na paměťové kartě a odtud pak
zobrazovány. Tento způsob má své výhody, ale i nevýhody. Výhodou je rychlý a
jednoduchý přístup do takovéto interní paměti, nevýhodou je komplikovanější
řešení updatů. Wayfinder funguje na jiném principu. V paměti komunikátoru
nejsou uloženy všechny mapy, čímž se ušetří místo v paměti. Potřebné mapové
podklady se do komunikátoru zasílají pouze na vyžádání - po zjištění aktuální
polohy. Pro přenos map se používá mobilní síť, respektive technologie GPRS. S
tímto je nutné počítat, protože při využívání s tarifem, který nemá GPRS
přenosy placené paušálem, vznikají další náklady. Zajímavé je, že přístup k
mapám je možný nejen pomocí vlastního Wayfinderu, ale i prostřednictvím
webových stránek. Odtud je možné provádět většinu úkonů, jako je plánování tras
nebo správa cílových bodů. Všechny změny, které na webu provedeme, se nám
přenesou do komunikátoru a stejně tak i obráceně. Webová databáze umí
spolupracovat i s kontakty uloženými v Outlooku, což dále usnadňuje práci s
cílovými body a tím i vytváření tras. Tento přístup k mapovým datům má svá pro
i proti. Na jedné straně jistě potěší menší kapacita zabraná programem a
aktuálnost stahovaných mapových podkladů, naopak méně příjemná je již nutnost
přenášení dat - to může zvýšit částku za používání systému, což je zvláště
patrné v zahraničí při GPRS roamingu.
Celkově jsme byli s funkčností GPS značně spokojeni. Její obsluha je velmi
jednoduchá a výhodou je Bluetooth technologie, která zajišťuje propojení s
výkonnou jednotkou. Tím se rozšiřuje počet zařízení, s nimiž je možné GPS
provozovat. Již méně nás nadchl komunikátor 6670, jehož odezva na požadované
akce byla v některých případech neúměrně dlouhá.

Nokia LD-1W
Cena vč. DPH: 4 190 Kč
K testu zapůjčila firma: Nokia,
http://www.nokia.cz