Aby mohl váš počítač po svém spuštění načíst operační systém, musí vědět, kde se nachází jednotlivé diskové oddíly. Již po léta tyto informace získával ze záznamu MBR (Master Boot Record) umístěného na pevném disku. Současné počítače však formát MBR opouští a sází na novější a daleko univerzálnější technologii známou pod zkratkou GPT.
Úvod
A chtělo by se říci, že je nejvyšší čas. Formát MBR datuje svůj původ až do roku 1983, kdy počítače s operačním systémem MS–DOS začaly poprvé používat pevné disky. Formát MBR má potíže se správou disků větších než 4 TB nebo s disky, které mají více než čtyři diskové oddíly (ale dá se to samozřejmě obejít). Formát GPT naproti tomu má svá omezené, která leží daleko za čímkoliv, co by se mohlo objevit v několika následujících desetiletích.
Zkratka GPT je odvozena ze slov GUID Partition Table – jedná se tedy o jednu z těch matoucích zkratek, jejichž vysvětlení obsahuje další zkratku. Zkratka GUID vychází ze slov globally unique identifiers (globálně jednoznačné identifikátory). Tento překlad není nijak zvlášť výstižný, a proto se pokusme o jasnější vysvětlení. Jde o to, že každý diskový oddíl má svůj název, který se generuje náhodně. Tento název obsahuje 36 znaků ze znakové sady Unicode. Je tak krajně nepravděpodobné, že by se na světě vyskytly dva diskové oddíly, které by měly stejné identifikátory.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU