Popularita grafenu, který je tvořen jedinou vrstvou atomů uhlíku, v poslední době strmě stoupá. Již v červenci letošního roku vědci přišli na zajímavý způsob využití tohoto docela nového prvku, když upozornili na jeho velký potenciál v oblasti nabíjení baterií pro přenosná zařízení typu smartphone či notebook. Nabíjení lithium-iontových baterií by se podle nich výrazně zrychlilo po použití speciálního grafenového materiálu. Kromě toho by se prý zvýšila i kapacita samotné baterie a díky grafenu by byla baterie navíc i chráněna proti nadměrnému zahřívání. Celý projekt je stále ve fázi vývoji, nicméně do budoucna se počítá s jeho komerčním využitím.
O možnosti využití grafenu se delší dobu zajímají i výzkumníci z Kalifornské univerzity v Berkeley, kteří nyní informovali o prvních výsledcích svého bádání. Všimli si totiž, že se elektrony grafenu za určitých okolností chovají jako by byly vystaveny velmi silnému magnetickému poli. To prý může mít velký vliv na výrobu nejmenších prvků elektronických zařízení.
Podle Michaela Crommieho z Lawrence Berkeley National Lab (LBNL) dochází při namáhání grafenu ke vzniku nepatrných vrásek na jeho povrchu. Tuto deformaci vědci pojmenovali jako nanobubliny. A nanobubliny hrají v jejich objevu hlavní roli. Právě v jejich okolí totiž byla naměřena magnetická indukce o síle až 300 tesla, což je velmi neobvyklá hodnota. Ve speciálních laboratořích vědci pracují s magnety o síle 100 tesla a již ty jsou velmi nebezpečné. Okolí sledovaných elektronů přitom zůstalo neporušené a právě v tom tkví význam celého objevu. Vědci jsou totiž schopni toto magnetické pole v grafenu ovládat. Díky tomu bychom se v budoucnu mohli dočkat výkonnějších a spolehlivějších tranzistorů.
Vědci z laboratoře LBNL nyní pracují na reprodukci objeveného jevu na jiných substrátech a již se zajímají o jeho další možné využití v elektronických zařízeních. Sami však uznávají, že před nimi stojí ještě mnoha práce, nelze tak nyní přesně určit, kdy se grafenové nanobubliny dočkají svého využití na konkrétním produktu.