Srovnání grafických karet - kategorie do 5000 Kč
Ačkoliv působí na scéně se samostatnými grafickými čipy pouze dva výrobci - společnosti nVidia a AMD (ATi), v důsledku spolupráce s desítkami výrobců grafických karet a vzhledem k množství neustále vypouštěných či aktualizovaných čipů se v této oblasti laikovi jen velmi špatně orientuje.
Nabídka je zkrátka až příliš široká a až příliš spoléhá na nejrůznější čísla a zkratky, které ovšem mají často opačné významy, než by zákazník očekával. Skutečnost, že je nabídka široká, je pro zákazníka samozřejmě příznivá, protože si může vybrat produkt, který mu maximálně vyhovuje. Musí však vědět, z čeho a podle jakých kritérií vybírat.
Pro koho?
Zkrátka a dobře, grafické karty jsou opravdu rozsáhlým polem - v současnosti jejich služeb využívají především hráči počítačových her, případně lidé pracující s grafikou - u těch se však předpokládá, že se v nabídce (například Quattro karty od nVidie) vyznají. Lidé, kteří používají počítač výhradně pro kancelářské práce, dodatečnou grafickou kartu v drtivé většině případů nevyužijí. Jednoduše proto, že se jim vyplatí zvolit řešení v podobě čipu integrovaného na základní desce.
Zbývají nám tak zejména již zmínění počítačoví hráči, na něž ostatně mainstream grafických karet cílí nejvíce. Proto se budeme zabírat nabídkou určenou právě jim a pomineme výběhové grafické karty či extrémně pomalé akcelerátory, které stejně již pozbývají smyslu. Na hry se nehodí a v kanceláři stačí ona integrovaná řešení. Proto se podíváme na o něco pokročilejší grafické karty, které dokáží grafiku vykreslovat kvalitně a rychle. Téma si rozdělíme do tří kategorií a začneme grafickými akcelerátory, které pořídíte do pěti tisíc korun.
Pokud skutečně hledáte grafickou kartu pro hry a nemáte příliš velký rozpočet, můžete být rádi, že žijete v této době. Za slušný výkon už není třeba platit deset tisíc korun, ale pokud nepotřebujete maximum, stačí vám klidně dva až tři tisíce. Dokonce i tak náročné hry jako Crysis dokáží tyto karty vykreslit v pěkné grafické kvalitě a v solidní rychlosti, a to až do rozlišení 1980x1050 pixelů. Teprve u čtyřiadvacetipalcových TFT monitorů s rozlišením 1920x1200 bodů by mohly nastat určité problémy a také poptávka po výkonnějších modelech.
Testované grafické karty jsme seřadili tak, jak prošly naším náročným testem - od nejlepší po bodově nejméně vhodnou. Samozřejmě jsme nemohli otestovat karty od všech výrobců, ovšem vězte, že navzdory nejrůznějším edicím a formám přetaktování se jednotlivé čipy, jimiž jsou karty osazeny, od sebe příliš neliší. A aktuální nabídku čipů jsme už otestovali opravdu důkladně.
Powercolor Radeon HD 4870 PCS
Rychleji to v tomto cenovém segmentu zkrátka nejde. Radeon HD 4870 na kartě od Powercoloru, ale i dalších, osazených 512 MB VRAM deklasuje konkurenci, a to včetně nové GeForce GTS 250. Díky kvalitnímu větráku je karta dobře chlazená a při práci pod Windows prakticky neslyšná. Ovšem pod větší grafickou zátěží se chladič přece jen rozezvučí, což by někomu mohlo vadit. Na výkonu se ale nedá kritizovat zhola nic. I v rozlišení 1920x1200 poskytuje Radeon HD 4870 dostatek výkonu - ve všech herních benchmarcích se drží vysoko nad pohodlnou hranicí 30 FPS.
Karta disponuje opravdu brutálním výkonem, což je ovšem vykoupeno vyšší spotřebou a také skutečností, že výrobci v rozpočtu nezbyl prostor na nějaké bonusy, jako jsou například přiložené plné verze. To však bude vadit málokomu, tuto výkonnou kartu totiž pořídíte kolem 4800 Kč s DPH.
Gainward Radeon HD 4850 Golden Sample
V tomto případě už jsme s výkonem o kousek níže, což značí i číslo testovaného čipu. Radeon HD 4850 je však pro hraní stále více než dostatečně výkonný. Gainward referenční takty pamětí, GPU i shaderů zvýšil jen minimálně, ale i tak je karta zhruba stejně výkonná jako GeForce 9800 GTX+ nebo nová GeForce GTS 250.
V náročných benchmarcích Crysis a Far Cry 2 se velmi dobře drží až do rozlišení 1680x1050 bodů včetně. Teprve od rozlišení 1920x1200 se dostává do menších potíží. Na druhou stranu, za zhruba 3800 Kč je to velmi slušná nabídka, i když v krabici toho kromě karty samotné mnoho nenajdete.
Zotac GeForce GTS 250 AMP!
Výrobce Zotac zůstává věren své pověsti a rozhodl se nový čip od nVidie GeForce 250 přetaktovat. Ovšem nezvolil nijak radikální míru, takže se tato karta dá s jistou rezervou srovnat s ostatními osazenými stejným čipem. Karta v našem testu dokázala porazit GeForce 9800 GTX+, z porovnání s Radeonem HD 4850 nevzešel jasný vítěz, ovšem za Radeonem HD 4870 již tato varianta jasně zaostala, i když nikoliv rozdílem třídy.
Největší výhodou oproti veškeré konkurenci je jednoznačně nízká spotřeba elektrické energie a tichý větrák. To by mohl být slušný argument pro koupi této karty i v porovnání s vítězem testu, který je o poznání hlasitější. Cena se pohybuje kolem 3800 Kč.
MSI N9800 GTX+ T2D1G
Ačkoliv už někdejší špičkový model nVidie hraje v portfoliu společnosti pouze druhé housle, stále se na něm dají postavit rychlé a úsporné karty. Jako například ta od MSI, která je navíc dobře vybavena - například plnou verzí počítačové hry Tomb Raider: Anniversary. Na první pohled zaujme karta jedním gigabajtem paměti, jež se díky nízkým cenám stala dostupnou.
Karta od MSI nabízí v podstatě totožný výkon jako většina ostatních s tímto čipem, jelikož se nijak nesahalo na standardní takty. Inženýrům se však podařilo ji ztišit o poznání více než konkurenci, například té od Gigabyte. Na výkonnostní hranici naráží karta teprve od rozlišení 1680x1050 bodů. To je za cenu kolem 3800 Kč velmi slušné.
Club 3D CGAX 4832l
Kdo stále používá devátenáctipalcový nebo dokonce menší monitor a hledá k němu levnější grafickou kartu, potom nechť se obrátí na vítěze kategorie v poměru cena/výkon. Tím je právě karta od méně známé společnosti Club 3D osazená Radeonem HD 4830. Ten je v podstatě "osekanou" verzí HD 4850, když nabízí 128 namísto 160 shaderových jednotek.
Až do rozlišení 1280x1024 poskytuje čip dostatek výkonu na všechny hry. V těch méně náročných má dokonce rezervy na navýšení rozlišení i detailů. Kompaktní chladící systém pracuje velmi dobře a rozhodně nenervuje svou hlučností. Cena Clubu 3D, ale i dalších karet osazených tímto čipem se pohybuje od 2500 Kč nahoru.
XFX GeForce 9800 GT 670M
Další z trvalek od nVidie, která má stále co nabídnout, ačkoliv její čas se pomalu, ale jistě chýlí k definitivnímu konci. V modernější konkurenci se totiž projevují slabiny tohoto čipu. Například nutnost masivního chlazení, které je v případě karty od XFX (ale většinou i ostatních) nepříjemně slyšitelné, a to dokonce i ve dvourozměrném provozu.
Je třeba přiznat, že XFX kartu výrazněji přetaktovalo. To se projevilo nejen na příjemném výkonnostním bonusu, ale i skutečnosti, že karta možná až příliš topí. Do rozlišení 1680x1050 s ní vystačíte bohatě - za nějaké tři tisíce korun a s plnou verzí kvalitní hry Assasins Creed to není špatné.
Sapphire Radeon HD 3870 Ultimate
I v případě AMD se podíváme trochu dále do historie, respektive do repertoáru čipů minulé generace. Radeon HD 3870 sice stále stačí na moderní hry, ovšem v rozlišení 1680x1050 už pocítíte jeho limity, a to i bez grafických vylepšení typu Antialising či anizotropní filtrování. Pokud ale hrajete v nižších rozlišeních, žádné hranice zatím nepoznáte a navíc se budete těšit z pasivního a neslyšného chlazení. Na druhou stranu, ceny (2500 Kč) těchto karet nejsou tak nízko, aby se nevyplatilo uvažovat spíše nad novou, čtyřkovou generací.
Xpertvision 9600 GT Sonic
Také v případě této karty narazíte na omezení, která už mohou hraničit s přijatelným kompromisem. Jistě, většinu her na ní stále spustíte v solidní kvalitě a přinejmenším v rozlišení 1280x1024, ale přece jen už jí začíná docházet dech. A pramálo tomu pomůže jakékoliv přetaktování.
Čas těchto karet se už pravděpodobně naplnil a doporučit se tak dají jen někomu, kdo má opravdu hluboko do kapsy. Sice to není případ této specifické karty od Xpertvision, ale jiné s tímto čipem se dají pořídit už od dvou tisíc korun.
Závěr
Jak vyplývá z našeho podrobného testu, segmentu do pěti tisíc korun dominují grafické karty od společnosti AMD. Jedná se o opravdu silnou sérii Radeonů 4xx0, které nestačí ani nejnovější přírůstek nVidie do tohoto segmentu, tedy GeForce GTS 250. Přesto už rozdíl není tak markantní jako v minulosti a dá se tak rozhodovat i na základě preferencí k té které značce. Navíc, GTS 250 nabízí takřka neslyšitelný provoz.
Z testu je snad dostatečně jasné, že výběr je opravdu široký a záleží jen na preferencích konkrétního zákazníka, pro kterou z karet se rozhodne. Ani naše pořadí nemusí být určující, jelikož rozdíly jsou opravdu malé. Navíc je pro testera velmi těžké v každém případě posuzovat poměr cena/výkon, jenž si nejlépe vyhodnotí zákazník sám. V dalším díle si představíme zase o něco dražší karty - do 7000 Kč.