Asi nemá příliš smysl přít se, zda má mít sekretářka na stole
počítač s Windows nebo s UNIXem či zda hw platformou bude PC
nebo pracovní stanice. Tyto a podobné úvahy jsme si již všichni
odbyli a nakonec se vždy podvolili stávajícímu trendu "Windows
95 (98?) na každý stůl". Všem nám na stole pobrukuje PC s
Windows a MS Office, a takto vyzbrojeni denně čelíme náporu
pracovních povinností. Jinými slovy, válku v oblasti
kancelářských systémů vyhrál Intel s Microsoftem. Ovšem tématem
dnešního článku nejsou počítače do kanceláře, nýbrž grafické,
počítače, které jsou určeny pro tvorbu filmových triků,
speciálních efektů, reklam a designu.
Na poli high-end grafických stanic už není situace s výběrem
hardwarové a softwarové platformy zdaleka tak jednoznačná jako u
kancelářských strojů. Své místo si zde najdou jak stanice Intel
nebo Digital Alpha s Windows NT, tak i Macintoshe a unixové
stanice Silicon Graphics. Každá z těchto platforem má ve světě
grafických stanic své nezastupitelné místo pramenící především z
historických důvodů.
Apple Macintosh
Grafické uživatelské rozhraní, kterým Macintosh disponoval již
od kolébky, jej přímo předznamenalo pro grafické využití. Ačkoli
se z dnešního pohledu může zdát uživatelské rozhraní již poněkud
nemoderní a zastaralé, skalní příznivci této platformy patří k
nejzarputilejším a nedají na své miláčky dopustit. Prvním a
dodnes nejznámějším využitím Maců bylo a stále je DTP. Na poli
high-end DTP zatím nemá Mac vážnou konkurenci, a navíc věrnost
celé skupiny softwarových firem (např. Adobe, Quark,
Metacreations) mu zaručuje neustálý vývoj grafického softwaru,
což je jeden ze základních pilířů životaschopnosti platformy.
Vedle DTP jsou Macy využívány především pro nelineární on-line i
off-line počítačový střih (non linear editing - NLE). Jako svoji
platformu číslo 1 si Mac vybrala i firma Avid, která je mezi NLE
firmami něco jako Mercedes mezi osobními automobily. O
popularitě nelineárních střihových systémů na Macintoshi jasně
hovoří jejich rozšířenost po celém světě (i u nás). Jen firma
Avid uvádí několik set tisíc instalací (!!!) svého systému Avid
Media Composer pro Mac. Ruku v ruce s NLE jdou systémy pro
zpracování audia a o krůček dále jsou digitální redakční systémy
(Digital News Gathering - DNG), vše na platformě Macintosh. O
DNG si snad povíme někdy jindy, dnes jen uvedu, že se jedná o
kompletní digitální systém pro zpracování zpravodajství v
televizích, a to od nasnímání příspěvků kamerou až po jejich
samotné odvysílání ve zprávách.
Silicon Graphics
Grafické stanice Silicon Graphics (SGI) odjakživa patřily k tomu
nejlepšímu (a nejdražšímu) grafickému hardwaru, co se dal za
peníze koupit. Firma SGI vyvinula vlastní operační systém IRIX
(mutace UNIXu), který dodnes patří k nejlepším operačním
systémům, s jakými se lze setkat. Disponuje vynikajícím
grafickým rozhraním, má v sobe přímo zaintegrovánu podporu
OpenGL, což je zejména pro 3D grafické aplikace životně
důležité, o síťových schopnostech, správě paměti či zařízení a
dalších aspektech se nemá smysl na tomto místě zmiňovat, kdo zná
UNIX, pochopí. Robustnost a výkonnost operačního systému spolu s
výkonným grafickým subsystémem byly přímo ideální půdou pro
vznik grafických aplikací. Přidáme-li k tomu solidní a
spolehlivý hardware spolu s podporou dalším vývojářům softwaru,
zdá se, že nic nebrání rozvoji a rozšíření této platformy.
Nicméně jedna překážka by tu byla, a sice cena. Jak už to v
high-end oblasti bývá, za každý, byť sebemenší nárůst výkonu se
platí, a to hodně. Stanice SGI vždy byly velice drahé a pro
běžného smrtelníka tudíž nedostupné. To byl také důvod, proč se
na rozdíl od ostatních platforem SGI stanice příliš neprosadily
v domácím a kancelářském segmentu trhu. Jiná situace je však v
animačních a postprodukčních studiích, které vždy byly ochotny
za kvalitu zaplatit. Až donedávna byla všechna světoznámá studia
vybavena výhradně stanicemi Silicon Graphics, jen malá část,
např. Pixar (tvůrce Toy Story), dala přednost jiným unixovým
stanicím (většinou Sun). S přenosem hi-end grafických aplikací z
UNIXu na Windows NT se z důvodu lepšího poměru cena/výkon stále
častěji prosazují stanice Intel a Digital Alpha. Ovšem stále
zůstává velké množství aplikací, které existují pouze pro SGI,
takže nákup SGI hardwaru i v dnešní době, kdy "Windows" už umí
vyslovit pomalu i nemluvně, je stále naprosto opodstatněný.
Pokud jste se byli v posledních deseti letech podívat do kina na
film z hollywoodské produkce, tak vám mohu zaručit, že jste se
setkali s prací uživatelů SGI. Dnes již prakticky neexistuje
hollywoodský film, ve kterém by se neobjevovaly speciální efekty
nebo triky. (Pokud jste si žádného triku nevšimli, tak byl
proveden opravdu dobře.) Právě filmová produkce do značné míry
spoléhá na aplikace pro SGI. Můžeme se zde setkat s 3D
vizualizačním a animačním softwarem (Softimage 3D,
Alias/Wavefront Power Animator), kompozičním a efektovým
softwarem (Discreet Logic Inferno), softwarem pro morphing a
warping (Avid Elastic Reality), dále střihovým (Discreet Logic
Fire) nebo retušovacím a paintovým (Avid Matador). Zatímco
software s obdobnými funkcemi, ovšem pouze pro videorozlišení,
můžeme najít i na jiných platformách (zejména Windows NT),
zpracování filmu nadále zůstává výsostnou doménou Silicon
Graphics.
Windows NT (Intel, Alpha)
S příchodem operačního systému Windows NT a výkonných procesorů
Intel a Digital Alpha vznikl zárodek hi-end grafických stanic i
na této platformě. Nejnovější procesory firem Intel a Digital
(nebo dnes už spíše Compaq) se mohou směle srovnávat s výkonem
MIPS (SGI) či PowerPC (Apple). Profesionální grafické karty na
PC (Intergraph, Digital) si nezadají s výkonnými kartami SGI (a
v některých ohledech je i předčí). Především hrubý výkon
procesoru Alpha pomohl prosadit se Digitalu i v animačních
studiích. Dnes již nikdo při pohledu na renderovací farmy
postavené z několika desítek Digital PWS nepochybuje o tom, že
Digital do high-end oblasti jednoznačně patří. Z firem, které
staví své stanice na architektuře Intel, se během posledních
dvou let výrazně vydělila společnost Intergraph, jež svou
politikou jistě nadělala vrásky na čele nemála výrobcům.
Intergraph totiž relativně levně nabízí stanice, které se mohou
pyšnit nejvyšším grafickým výkonem ve světě Windows NT, a navíc
úzce spolupracuje s vývojáři softwaru, což se ve světě high-end
rozhodně počítá. Prvním z markantních výsledků je high-end
stanice pro editaci a úpravu nekomprimovaného videa (kvalita D1)
- Studio Z se softwarem Softimage DS.
Platforma Wintel doznala během posledních pěti let takového
výkonového nárůstu při zachování nízké ceny, že nemá v
konkurenci obdobu. Už dozrála doba, kdy je i Wintel připraven
konkurovat ostatním platformám v oblasti hi-end grafiky.
Neklamným důkazem je překotný vývoj a portace grafického
softwaru na tuto platformu. Tak například Softimage přeportovala
svůj 3D animační software Softimage 3D a software pro cartoon
(večerníčkové) animace Softimage Toonz z IRIXu (SGI) na Windows
NT. Avšak svůj nejnovější software pro high-end nelineární
střih, kompozice a speciální efekty -- Softimage DS (dříve
Digital Studio) -- vyvinula již pouze pro Windows NT.
Přepracování softwaru na Windows NT pochopitelně přináší odliv
zákazníků od tradičních platforem směrem k platformě Windows NT,
která je o poznání levnější. Toho jsou si tradiční výrobci
vědomi a snaží se své zákazníky udržet za jakoukoli cenu.
Nejdříve zareagoval Digital -- jednak na jeho procesorech Alpha
běží Windows NT, a jednak před časem začal do svých strojů
montovat procesory Intel. SGI výrazně zlevňuje své stávající
stanice, a navíc připravuje své Silicon PC, které již bude
postaveno na nově vyvíjeném procesoru od Intelu (Merced). U
Microsoftu si svoji pozici jistí spoluprací na Fahrnheitu
(společný projekt Microsoftu a SGI na novém standardu pro 3D
grafiku namísto stávajícího OpenGL a DirectX). Zůstává tedy
těžce zkoušený Apple, o jehož vývoji se zprávy šíří stejně
rychle jako se později dementují. Snad i Apple najde svoji
zlatou střední cestu a neskončí na smetišti dějin jako jiné,
jakkoli kvalitní, ale dnes již zapomenuté platformy.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU