Green IT: Ekologický postoj je dnes v kurzu

Podle zveřejněných studií zákazníci stále více preferují dodavatele, kteří nabízejí řešení, jež jsou oproti konkurenčním produktům energeticky úspornější, vyrobená z nezávadných materiálů nebo pro která existují programy zpětného odběru a recyklace po skončení jejich životnosti.

Ekologie patřila řadu let mezi trendy, které rozhodně nebyly středem masového zájmu. V poslední době se ale situace velmi rychle obrací a zelený přístup se najednou stává centrem pozornosti. Podle nezávislé analytické společnosti Gartner lze za zlomový označit rok 2007, kdy se o dosud okrajovém Green IT začíná v informačním průmyslu hovořit ve velkém. Gartner dále předpovídá, že tento fenomén nabere na síle v roce 2009, přičemž již letos bude možné pozorovat významné snahy o inovaci a výzkum tematizující omezení vlivu IT na změny klimatu. Právě v současnosti mají podniky a organizace dobrou příležitost, jak zmírnit negativní ekologické vlivy své IT infrastruktury a získat svým přístupem také konkurenční výhodu.

Dnes se proto snaha o dosahování co nejvyššího výkonu mění spíše v hledání efektivity a tento jev proniká snad všemi oblastmi IT – od jednotlivých komponent, jakými jsou například monitory, tiskárny, procesory, síťové prvky či pevné disky až po celá zařízení – notebooky počínaje a datovými centry konče. A týká se dokonce i softwaru, jehož podoba má také vliv na spotřebu platformy, na které běží. Díky této komplexnosti je nutné fenomén Green IT chápat jako optimální využití informačních a komunikačních technologií tak, aby jejich negativní vliv na životní prostředí byl kontrolován jak ve všech podnikových procesech, produktech a službách, tak i v dodavatelském řetězci, a to po celou dobu jejich životního cyklu.

Důvody zelenání
Podle posledního průzkumu společnosti IDC, uskutečněného v Evropě, Asii i Americe, je téměř 80 % vedoucích představitelů firem přesvědčeno, že ekologický přístup je pro ně důležitý. Podobně také zhruba polovina uživatelů a odběratelů bere ekologičnost IT dodavatele v úvahu při svém rozhodování a třetina je přesvědčena, že je tento postoj v současnosti významný.

Mezi důvody, které stojí za uvedenou změnou v myšlení, patří nejen klimatické změny a globální ekologické problémy, před které je dnes lidstvo postaveno, ale do velké míry také důvody ekonomické. Nejen zmíněná atraktivita pro zákazníky, která je však pro české uživatele v mnoha případech často ještě něčím zcela novým, ale také úspora elektřiny, jejíž ceny neustále stoupají, se stává významným faktorem. Podle studie společnosti Lenovo uvedlo 82 % evropských IT manažerů, že za energeticky úsporné produkty zaplatí rádi i vyšší cenu. Ani ta ovšem nemusí být pravidlem, neboť představa, že ekologický přístup a hlavně úspora energií vyžaduje velké investice, je v mnoha případech chybným úsudkem.

Stále významnější je také mediální tlak. Například organizace Greenpeace od srpna 2006 vydává pravidelně každé tři měsíce takzvaného Průvodce zelenější elektronikou, v němž se zaměřuje na obsahy toxických materiálů v přístrojích a na možnosti jejich ekologické likvidace. Co se týká toxických materiálů, patří mezi nejproblematičtější hlavně obsah polyvinylchloridu, známého pod zkratkou PVC, a dále pak bromových zpomalovačů hoření, označovaných jako BFRs. PVC patří mezi nejznámější typ plastické hmoty, ovšem během její výroby, spotřeby i likvidace vznikají nebezpečné toxické látky jako například dioxiny. BFRs jsou skupinou více jak sedmdesáti sloučenin bromu, které se používají jako přísada mající za cíl zabránit hoření nebo zpomalit šíření ohně. Riziko jejich používání však tkví v tom, že mají tendenci akumulovat se v živých organismech a mohou ovlivnit vývoj nervové soustavy či kostry. Obě tyto látky se v ICT stále hojně používají. Podobné tlaky však lze pozorovat i v dalších odvětvích, kde také vznikají nejrůznější žebříčky ekologičnosti – příkladem může být Green Index firmy Timberland nebo kritéria společnosti Home Depot pro jejich novou ekologickou produktovou řadu. A přibývat budou další.

Pozitivním faktem pak je, že díky tomuto tlaku výrobci začínají od používání nebezpečných materiálů a neekologických postupů ustupovat a zaměřují se také na programy recyklace, i když i ty mají často k dokonalosti ještě daleko. Nicméně veškeré aktivity v této oblasti je potřeba ocenit.

Spotřeba musí klesat
Elektrická energie, kterou spotřebují informační technologie, se podle Simona Mingaye z Gartneru podílí na celosvětové produkci CO₂ zhruba dvěma procenty, což může na první pohled vypadat nevýznamně, ale je to zhruba stejně, jako je tomu například v letectví. Z tohoto celku běžné počítače a monitory spotřebují 40 %, servery 23 %, pevné telekomunikační linky 15 %, mobilní telekomunikace 9 %, sítě 7 % a tiskárny zhruba 6 %. Největším problémem je právě první zmíněná skupina, kdy je pro IT manažery v podnicích velmi obtížné přimět své zaměstnance jednat ekologicky šetrně. Podle Mingaye by totiž bylo možné ušetřit v této kategorii až 40 % nákladů, jen kdyby většina lidí zcela vypínala po odchodu z práce svůj monitor a počítač.

Kam dále?
Už dnes existují úspěšné příklady ekologických programů – od výroby nových komponent bez použití nebezpečných látek a ve verzích s nízkou spotřebou až po konkrétní optimalizaci využití firemního IT. Tento krok může snadno uskutečnit každá firma a zefektivnit tak svůj běh. Je potřeba začít energetickým auditem a na základě jeho výsledků zavést řízení spotřeby – jak přepínáním přístrojů při nevyužívání do úsporného módu, tak nákupem nových, které splňují normu Energy Star 4.0, náhradou CRT monitorů LCD displeji či ekonomičtějším tiskem.

Gartner předpovídá, že ekologické aktivity rychle ovládnou globální trh a například dodavatelé pro velké nadnárodní společnosti budou do roku 2011 nuceni zekologizovat svůj postup výroby, aby neztratili své pozice a dohody. Právě velké společnosti se silnými značkami budou podle Gartneru stát v čele první vlny adaptace ekologických aktivit a politik, které budou mít za cíl omezit negativní vlivy ICT na životní prostředí.