Tyto závěry přinesla studie Cisco 2018 Annual Cybersecurity Report. Ta dále říká, že nejčastější překážkou pro vybudování spolehlivé bezpečnostní architektury je nízký rozpočet, nekompatibilita jednotlivých bezpečnostních řešení a nedostatek IT specialistů na trhu.
Proto 74 % bezpečnostních profesionálů v obraně alespoň částečně spoléhá na umělou inteligenci a 83 % na automatizaci. Útoky jsou přitom stále ničivější. A tak zatímco dříve šlo útočníkům využívajícím vyděračský software (ransomware) především o zisk, dnes se stále častěji setkáváme s útoky, které se snaží napáchat maximální škody.
Letošní studie zjistila, že kybernetičtí útočníci stále častěji doručují škodlivý software prostřednictvím šifrované webové komunikace (typicky označované HTTPS). Jedním z klíčových faktorů, které nárůst ovlivňují, je snadné získání levných či dokonce bezplatných SSL certifikátů. Hackeři tak získávají mocný nástroj, jak doručit obětem škodlivý software.
„Šifrovaná komunikace na jedné straně představuje velmi dobrý způsob, jak ochránit soukromí uživatelů, avšak na té druhé otevírá útočníkům další možnosti, jak se vyhnout detekci. Proto podniky v dnešní době stále častěji vyhledávají bezpečnostní řešení, která využívají automatizaci a umělou inteligenci, neboť ta dokážou najít podobnosti mezi známým škodlivým softwarem a anonymním vzorkem dat,“ říká Milan Habrcetl, bezpečnostní expert společnosti Cisco.
Spam: útoky přichází ve vlnách
Nevyžádaná pošta (neboli spam) stále tvoří nejčastější způsob, jakým se útočníci snaží proniknout do zařízení. Z výzkumu škodlivých domén vyplynulo, že 60 % z nich je spojeno právě se spamovými kampaněmi.
Bez ohledu na to, jak se mění prostředí kybernetických hrozeb, zůstává email důležitým a mocným nástrojem útočníků. Počet doručovaných spamů není v průběhu času konstantní, ale přímo souvisí s aktivitou botnetů (internetoví roboti zasílající spamy), především pak botnetu Necurs, který je globálně hlavním šiřitelem infikovaných emailů.
Škodlivé přílohy emailů jsou nejčastěji ve formátu sady Office (.doc, .ppt, xls a další), a to v 37,7 % případů. Následují archivní formáty, tedy přílohy obsahující přípony .zip či .jar (36,8 %) a soubory s příponou .pdf (13,7 %).
Nové techniky hackerů
Kybernetičtí zločinci se, kromě šifrované komunikace, také stále častěji zaměřují na napadení uživatelů skrze známé a legitimní služby jako jsou například Google Docs, GitHub či Dropbox, jejichž prostřednictvím šíří command and control protokoly.
Zneužívání těchto legitimních aplikací souvisí s jejich velkou oblibou a mnoho zaměstnanců je využívá i přesto, že je podniková pravidla nepovolují. Navíc je velmi těžké, někdy až nemožné, takové útoky odhalit, neboť také využívají šifrovanou komunikaci.
Organizace podceňují aktualizace zařízení internetu věcí
Výzkumníci také zkoumali, jak se organizace zaměřují na zabezpečení svých zařízení internetu věcí a zjistili, že velmi podceňují aktualizování jejich softwaru. Test, ve kterém se zaměřili na citlivost na již známé typy malwaru, provedli na 7328 zařízeních internetu věcí, jako jsou požární alarmy, čtečky karet či senzory pro regulaci teploty.
Zkouška ukázala, že celých 83 % zařízení mělo kritickou zranitelnost a aktuální patch mělo nainstalováno pouze 17 % těchto zařízení. Infikovaná zařízení přitom mohou být využita nejen k napadení vlastní organizace, ale také k DDoS útokům.
V roce 2017 totiž kyberzločinci často využívali krátké (trvající v řádu sekund), ale intenzivní útoky a podle průzkumu se s nimi v loňském roce setkalo 42 % všech organizací.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU