Hackeři z Anonymous už nejsou anonymní – policie je pozatýkala

Zatímco minulý pátek byly zatčeni tři členové skupiny hackerů (po jednom v Barceloně, Alicante aValencii), včera se do rukou policie dostalo dalších 32 lidí v Turecku. O tom, že šlo o tamější velkou akci, svědčí i to, že zatýkaní bylo realizovano ve dvanácti městech najednou včetně Ankary a Istanbulu.

Jako nástroj pro útoky byl aktivisty v Turecku zvolen Low Orbit Ion Cannon, snadno použitelné řešení pro DDoS, avšak jak uvedli bezpečnostní experti, problémem pro hackery bylo to, že lze jednoduše vystopovat, kdo vlastně útok provedl – a to se pravděpodobně stalo osudným i pro oněch 32 aktivistů. Ti pokročilejší se ale zaštiťují různými botnety, tedy sítěmi na dálku ovládaných PC, u nichž nejde původce ataku prakticky vůbec vysledovat.
Sdružení Anonymous představuje decentralizovanou skupinu aktivistů, kteří provádějí distribuované útoky vedoucí k odepření poskytování služeb  (DDoS, distributed denial-of-service), a to jak proti státní správě, tak proti podnikatelským subjektům jako jsou banky či nadnárodní výrobci. Po jejich zásahu jsou webové stránky těchto organizací mimo provoz.

Na příklad ve Španělsku musela policejní skupina Technological Investigation Brigade analyzovat 2 miliony řádků různých chatů a webových stránek, aby na ony tři hackery přišla. Vyšetřování bylo přitom zahájeno už vloni v říjnu, kdy byl hackery Anonymous napaden web španělského ministerstva kultury. Při razii policie našla software pro vytváření škodlivého kódu i systémy pro pokročilé šifrování komunikace mezi jednotlivými členy kriminální skupiny. Dva zatčení Španělé dokonce neměli vlastní internetové přípojky, ale spoléhali se pouze na haknutí tamějších Wi-Fi sítí.
Co se týče Turecka, již v pátek Anonymous oznámili na svých stránkách AnonOps Communications, že útoky proti tureckým vládním internetovým stránkám budou součástí jejich protestů proti tomu, že se v této zemi o prázdninách plánuje zavedení filtrování brouzdání internetu.

Podle jejich mluvčího během posledních několika let byl tamější vládou omezen přístup ke službám jako YouTube, Rapidshare, Fileserve apod. Naposled to bylo omezení k službám Googlu.