fundamentalisty v této oblasti zcela jasně kraluje bezejmenný zabiják s kódovým
označením 47. Je sice pouze fiktivní, ale to mu na věhlasu nijak neubírá. Série
Hitman patří mezi stealth akcemi mezi nejoblíbenější, takže se nelze divit, že
její třetí díl byl velice netrpělivě očekáván. Vyplatilo se to?
Na tuto otázku lze odpovědět jen jedním způsobem: jak komu. Kdo čekal nějaký
zásadnější posun v rámci celé série, ten bude nadmíru zklamán. Pakliže ovšem
toužíte ponořit se znovu do starých známých misí, jež jsou zpracovány kapku
jiným způsobem, asi nebudete mít žádné důvody ke stížnostem. Ano, je to tak.
Hitman: Contracts je jakousi retrospektivou, v níž náš plešatý zabiják vzpomíná
na své mládí místo idylických chvilek se mu však před očima promítají jeho
nejslavnější akce. Nemělo by vás tedy nijak překvapit, že nezanedbatelnou část
ze zdejších dvanácti misí tvoří úkoly, jichž jste se zhostili v některém z
prvních dvou dílů.
Nemyslete si ovšem, že by si designéři chtěli nějak výrazně ulehčit práci a
staré lokace do Contracts prostě jen "překlopili". Prostředí vypadá mnohem
propracovaněji, má věrohodnější atmosféru a pokud máte dostatečně silný
počítač, abyste si zapli speciální grafické filtry, čeká vás nesrovnatelně
působivější herní zážitek než kdykoliv předtím.
Také možností likvidace přibylo. Kromě klasických zbraní narazíte na spoustu
"improvizovaných". Že polštářem nikoho nezabijete? Pokud se budete snažit s ním
někoho mlátit po hlavě, tak asi ne, ale spící osobu tak lze efektivně přidusit.
Sekáček na maso vás ve hře nejspíš nepřekvapí, ale proč někoho neprobodnout
kulečníkovým tágem? Několik předmětů lze navíc použít různými způsoby. Nožem
lze například oběť podříznout, bodnout do srdce nebo přesným zásahem do zad
vykrvit (kdo byl někdy na klasické zabíjačce, ví, o čem je řeč).
Základ Hitmanovy práce však ani tentokrát není v tom, jak koho zabít, ale jak
nenápadně proniknout k "cíli", aniž byste vzbudili sebemenší podezření. Na
rozdíl od Sama Fishera ze Splinter Cellu, který se spoléhal na své akrobatické
schopnosti a hi-tech výbavu, se náš nájemný vrah spokojí se svršky členů
ochranky, kuchtíků, sluhů a vlastně kohokoliv, na koho narazí. Stačí někoho
nenápadně omráčit (nebo i zabít, máte-li chuť), někde v zákoutí jej svléknout a
hned se můžete vydávat třeba za anglického lorda. Má to ovšem jeden háček:
ačkoliv umělá inteligence nepřátel není zrovna skvostná, občas dokáží vaše
přestrojení prohlédnout, zvlášť pokud majitele šatů opravdu znají. Je tedy
lepší vydávávat se za někoho anonymního a ne za jediného šéfkuchaře čínské
restaurace, kterého zná veškerý personál. Objektivně vzato, vzhledem k
"recyklaci" části misí Hitman: Contracts nelze tuto hru považovat za
plnohodnotný třetí díl, nýbrž za "pouhý" obsáhlejší datadisk. Pakliže však na
nějakou tu korunku nehledíte a plešatý zabiják si získal vaše srdce, nemáte nad
čím přemýšlet a klidně si nejnovější počin z dílen IO Interactive pořiďte.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU