šafránu, a tak se není čemu divit, že spousty fanoušků tohoto žánru stále
dokola hrají staré tituly jako Cleopatra, Zeus a hlavně Pharaoh. Teď se blýská
na lepší časy. Tvůrci zmiňovaného Pharaa totiž už co nevidět vypustí na
evropský trh svůj nejnovější počin, jejž pojmenovali Immortal Cities: Children
of the Nile.
Hned na první pohled zjistíte, že zde došlo k menší revoluci. Zatímco Pharaoh i
ostatní tituly z jeho série byly zpracovány v roztomilé izometrické grafice,
zde vás čeká kompletně 3D zobrazení. To má své nesporné výhody, ale také
slabiny. Hře rozhodně neprospívá, že ani sebelepší 3D engine zatím nedokáže
vykreslit tak nádherné a detailní scenérie, na jaké jsme zvyklí z ručně
malovaných prostředí. Je prostě rozdíl, když si může grafik vyhrát doslova s
každým pixelem a když je limitován výkonem grafické karty a procesoru. Na
druhou stranu si v Children of the Nile můžete libovolně natáčet obraz a
dokonce jej přibližovat až do té míry, že se ocitnete doslova na ulici.
Praktický význam to sice nemá, ale až bude vaše město pořádně rozrostlé, budete
se moci kochat jeho krásou, sledovat cvrkot na náměstích a pozorovat, jak
jednotliví lidičkové chodí za nákupy, do zaměstnání nebo za zábavou. A jak říká
klasik, o člověka by nám mělo jít především.
V případě Immortal Cities to navíc není jen bezduchá fráze. Ta tam je anonymita
obyvatel z předešlých stavitelských strategií. Každý panáček má své jméno,
zaměstnání, svůj dům, svého partnera a případně nějaké ratolesti. Muž chodí do
práce, žena se stará o domácnost, děti si hrají, motají se mámě pod nohama, tu
a tam vypomohou doma nebo na poli a případně chodí do školy, aby za pár let
získaly potřebnou kvalifikaci pro dobře placené zaměstnání.
Tato novinka si vyžádala další změny. Žena, která chce manželovi k večeři
uvařit rybu, se nespokojí s chlebem, a kameník nebude chodit den co den do
práce přes celé "nesmrtelné město", takže různé obchody, domy a výrobní budovy
musíte umisťovat s rozvahou podle aktuální potřeby a ne jen tak nahodile s tím,
že "oni se tam ti pajďuláci už nějak dostanou". Dostanou, to je pravda, ale
budou pěkně otrávení, a jak se píše na krabici s hrou - pouze spokojený národ
může vládnout světu.
Další výraznou novinkou je, že do významnějších budov, jako jsou například
různé úřady, nemůžete přijmout jen tak někoho. Na podobné posty je zapotřebí
získat vzdělaného človíčka, a takoví nerostou na stromech. Nejen, že ho musíte
už od mládí honit do školy, ale pak se také musíte postarat o to, aby vám
neutekl ke konkurenci. Vzdělaných lidí totiž můžete mít jen tolik, na kolik
stačí vaše reputace. Ta se mění podle kvality vašeho vládnutí, takže každá
nerozvážnost či opomenutí vás může přijít draho. Nestaráte se o blaho svého
lidu? Opustí vás klíčoví zaměstnanci, vaše byrokracie bude ochromená a vy se
propadnete do spirály úpadku.
Vzhledem k tomu, že je hra zasazena na území starověkého Egypta, nemělo by vás
překvapit, že se zde setkáte se třemi ročními obdobími - časem setí, časem
sklizně a časem záplav. Ty už nejsou takové jako dřív - klidné, mírumilovné,
všeobecně vítané a předvídatelné. Kdepak. Pokud své město špatně postavíte,
může se snadno stát, že se Nil vylije z břehů více, než bývá zvykem, a rázem
máte z Káhiry Benátky pod Jizerou. V takovou chvíli se ukáže, nakolik je vaše
obyvatelstvo loajální: pokud dojde k názoru, že je zanedbáváte a k pohromě
došlo vaší vinou, nezůstane vám ve městě ani noha, leda nějaká ta ploutev.
Nevýhodou hry je, přestože tvůrci přidali několik zajímavých novinek, ořezali
také to, co jsme se v herním systému tohoto žánru naučili znát a milovat.
Zkrášlovat si město různými parčíky a sady sice můžete i nadále, ale na náladu
obyvatel to nebude mít žádný vliv. Také cesty jsou vlastně jen tak pro okrasu -
na jednu stranu je sice dobré, že vám nikde nevznikne "špunt", kvůli němuž by
zkolabovala celá ekonomika, ale pohled na ruch ve městě tak ztrácí část svého
kouzla. Také v různých přehledech, grafech a doplňkových informacích o
lidičkách je prostor pro zlepšení, ale to je u komplexních strategií vždy.
Klady však jasně převažují nad zápory: Immortal Cities je konečně kvalitní
historická budovatelská strategie, která se nesnaží jen kopírovat osvědčený
herní systém, ale přichází i s notnou dávkou inovací. Musíte u ní přemýšlet a
pečlivě plánovat každý krok, za což vám bude odměnou pohled na vzkvétající
město a spokojené tváře obyvatel. Hra navíc v našich končinách vyjde krátce po
evropské premiéře v lokalizované verzi - s českými titulky a původním dabingem.
Pavel Mondschein - CD Projekt
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU