pomstě a před dvěma lety vystřílel polovinu New Yorku a momentálně si dělá
zálusk i na tu druhou. Max Payne je neohrožený strážce zákona, který nezná
slitování. A teď je Max Payne ještě navíc zamilovaný. Bože, bože, co z toho jen
může vzniknout?
"Film noir love story". Tak označují tvůrci z finské společnosti Remedy
Entertainment pokračování své fenomenální střílečky Max Payne. Znamená to snad,
že se zbláznili a vyměnili zběsilé přestřelky za sladká slovíčka šeptaná při
západu slunce? Rozhodně ne. Jedná se sice o milostný příběh, ale vyprávěný
přesně podle pravidel "noir" školy ve vzácných chvílích ticha mezi rachotem
výstřelů a bolestivých výkřiků umírajících přátel. Max Payne 2 je ve všech
směrech důkazem pravdivosti tvrzení, že jablko nepadá daleko od stromu. Jedná
se o akční titul s third person perspektivou, ve které tvůrci kladou stejný
důraz na propracovanost zápletky jako na samotnou hratelnost. Zvlášť v úvodních
misích máte pocit, jako byste sledovali dokonale režírovaný film příběh začíná
retrospektivně a děj je přerušován efektními nájezdy kamery, halucinacemi
hlavního hrdiny a samozřejmě nezbytným zpomalováním času, bez kterého by to ani
nebyl Max Payne. Tento matrixovský efekt, díky kterému se můžete bez obav
vrhnout přímo doprostřed hloučku nepřátel a zlikvidovat je dřív, než si vás
vůbec všimnou, je vlastně jednou z nejvýraznějších inovací oproti prvnímu dílu
hry. I tam sice "bullet-time" byl, ale tvůrci se jej rozhodli pozměnit a lhali
bychom, kdybychom tvrdili, že se nám jeho nová podoba nelíbí.
Nedá se ovšem říci, že druhý Max Payne je vlastně jenom "jednička" s pozměněným
zpomalováním času a novým příběhem. Novinek je samozřejmě o něco víc především
byla vylepšena umělá inteligence nepřátel, tu a tam se k vám dokonce někdo
připojí, a jakkoliv bylo vizuální ztvárnění již před dvěma lety dokonalé,
tentokrát je ještě lepší. Zapomenout nesmíme ani na implementaci fyzikálního
enginu Havok 2, díky kterému se všechny objekty chovají jako ve skutečnosti a
protivníci padající ze schodiště se odrážejí a kroutí jako živí. Tedy... jako
mrtví.
Hra ovšem po svém předchůdci zdědila i jeho zásadní nedostatky. I tentokrát je
tedy Maxovo dobrodružství velice krátké a přísně nalinkované bez možnosti
alternativního řešení problémů. Jednotlivé mise jsou ale naštěstí různorodé a
velice zábavné, a co víc zahrajete si i za někoho jiného, než jen za nevrlého
policistu v černém kabátě. Max Payne 2 tedy sice není úplně dokonalá hra, ale
je to rozhodně jeden z nejlepších titulů poslední doby. A že jsme viděli pár
opravdu slušných.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU