Výraz babylonská rybka, „technologii“ pro překlad mezi dvěma zcela odlišujícími se jazyky v reálném čase, vymyslet britský humorista Douglas Adams ve své sci-fi sérii o stopařově průvodci po galaxii jako prostředek umožňující komunikaci bez tisíci inteligentními rasami obývajícími naši galaxii. Podle profesora Nigela Shadbolta, v podstatě kolegy vynálezce webu Sira Tima Bernese-Leeho, nás od něčeho podobného (samozřejmě – i když kdo ví – překládajícího pozemské jazyky) dělí necelých 25 let. V každém případě by to bylo hezky symbolické, protože by to vycházelo na 50leté výročí zrození principu webových serverů.
Překotný rozvoj internetu a algoritmů či rovnou systémů umělých inteligencí již dnes umožnil vznik automatických překladačů, jaké bezplatně provozuje například Google nebo Microsoft. Exponenciální růst propojených zařízení by ovšem pro podobná řešení nabídl podstatně větší výpočetní možnosti. Současná řešení s překlady v reálném čase zápasí.
Dnes nejznámější pokus o systém umělé inteligence, Watson firmy IBM, sice dokázal v soutěži Jeopardy vyhrát proti lidským oponentům, úspěch nepochybně nepřehlédnutelný. Málo známým faktem ale je, že na rozdíl od spoluhráčů dostával otázky již přepsané do textu. Nicméně Watson neměl ukázat schopnost překladu lidské řeči, ale to, jak je možné na základě vědomostní báze odpovídat na otázky zadávané obecnou formou.
Prozatím žádný počítačový systém nedokázal předvést prakticky použitelný překlad rozhovoru v reálném čase. Ale pokud se i nadále bude výkon procesorů zdvojnásobovat každých 18 měsíců, je přinejmenším z hlediska hrubého výpočetní síly otázkou jen několika let, kdy se k tomu svatému grálu IT dostaneme. Z hlediska možnosti algoritmů můžeme zmínit například překladatelský systém, který předvedla v roce 2012 firma Microsoft a který v téměř reálném čase probíhajícím překladu bezi angličtinou a čínštinou dosáhl rekordně nízké chybovosti – špatné bylo jen každé sedmé nebo osmé slovo, výrazné zlepšení proti dosavadnímu standardu.
Právě algoritmy se ale budou nepochybně zlepšovat dnes nepředvídatelným způsobem, především díky růstu počtu strojů připojených k internetu. Do deseti let se očekává, že v každém typickém domově bude až 50 připojených zařízení a do 25 let počet prvků internetu překročí 50 miliard. Biologové přitom odhadují, že počet neuronů v lidském mozku se pohybuje okolo 90 miliard. Nezáleží ovšem ani tak na absolutním počtu, jako na počtu možných či aktivních vzájemných spojení.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU