Na jaře 2020 se práce z domova (odkudkoli) proměnila – ze dne na den se stala pro řadu firem a státních institucí naprostou nutností pro zajištění jejich chodu; už nebyla vnímána jako určitá forma zaměstnaneckého benefitu. Celkem 60 % respondentů ankety „Co nás naučila situace zavřených kanceláří“ uvedlo, že všichni jejich zaměstnanci v této době pracovali na dálku a v dalších 33 % firem pak velká část zaměstnanců.
Z oslovených firem zároveň zaznívá, že zaměstnavatelé byli obecně s výkonem práce na dálku spokojeni. A to za situace, kdy pro mnohé společnosti tento přechod znamenal velkou změnu, na níž nemusely být připraveny.
„Z našeho pohledu se nejedná pouze o vybavení lidí technologiemi, základem úspěšné a efektivní spolupráce na dálku je především silná firemní a digitální kultura,“ uvádí za Microsoft Česká republika a Slovensko HR ředitelka Klára Žižková, a dodává: „I pro firmy, které už práci z domova svým zaměstnancům běžně umožňovaly, byla situace tzv. zavřených kanceláří výzvou.“
Z pohledu zaměstnavatelů, kteří odpověděli na anketu, si lidé za koronavirové situace nejčastěji pochvalovali práci z domova kvůli úspoře času (85 %), druhou nejčastěji zmiňovanou výhodou pak byla možnost lépe sladit práci se svým soukromým životem (68 %). Dvě pětiny respondentů uvedli, že přizpůsobovali svou pracovní dobu chodu domácnosti, nicméně třetina vnímala jako problém schopnost sladit práci s péčí o rodinu a necelá pětina dotázaných dokonce musela v práci ubrat, aby vše dokázali zvládnout.
Jako úskalí několikaměsíční práce z domova zaměstnavatelé zmiňovali, že lidé negativně vnímali sociální odloučení – v 62 % případů, následně pak větší únavu z práce online. Tu zmiňovalo 42 % respondentů. Jiná studie Microsoftu odhalila, že spolupráce na dálku je psychicky náročnější než osobní forma spolupráce, online videokonference vyžadují více soustředění než například psaní e-mailů. Jak uvádějí respondenti ankety, počet online schůzek se u 45 % z nich za koronavirové situace zvýšil a dvě pětiny dotázaných jich denně zvládali pět i více.
Častěji využívaná práce na dálku (z domova či odkudkoli) s sebou přináší více flexibility do pracovní doby. Tento trend potvrzují i globální data z Microsoft Teams, která naznačují, že lidé pracují častěji v ranních a večerních hodinách, ale i o víkendech. Podobné výsledky přinesla i anketa „Co nás naučila situace zavřených kanceláří“. Z ní vyplývá, že více než třetina respondentů pracovala za koronavirové situace více či méně mimo běžnou pracovní dobu. Téměř polovina zmiňovala večerní hodiny, 80 % ranní hodiny a více než pětina víkendy.
I když mnohým z nás přináší práce na dálku a s ní spojená větší flexibilita výhody v podobě lepšího sladění soukromého a pracovního života, fyzické kanceláře mají svoji nezastupitelnou roli především v socializaci a pravděpodobně tak zůstanou stěžejní součástí budoucí podoby práce. Ačkoli více jak polovina respondentů ankety počítá s tím, že bude do budoucna kanceláře využívat méně, pro 85 % jsou i nadále důležitým místem pro setkávání a spolupráci s kolegy.
V současnosti podle získaných odpovědí 13 % lidí z oslovených firem pracuje již z kanceláře, 25 % získalo více flexibility, ale většina práce také probíhá z kanceláře. A 43 % uvádí, že se mohou rozhodnout, zda budou pracovat z domova či z kanceláře. Zdá se, že budoucnost práce tkví více v práci na dálku než kdykoli předtím, ale že práce bude pravděpodobně kombinací osobní a vzdálené spolupráce (tzv. hybridní model).
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU