A to počínaje obligátními DivX a Xvid až po dnes populární kontejnery typu MKV obsahující nejrůznější druhy komprimovaných formátů videa, titulky či dokonce další zvukové stopy. Totéž platilo o přehrávání exotičtějších zvukových formátů jako je FLAC či Ogg, internetových rádiích či službách typu Last.fm a streamovaném videu.
Jenže doba postoupila a dnešní DVD či BD přehrávače a v poslední době i televizory si rozumí prakticky s libovolným videem včetně HD a (u některých značek) i českých titulků. FLAC či Ogg přehraje řada receiverů střední a vyšší třídy, stejně jako, jako podcasty či internetová rádia, lépe vybavené televizory pak nabízí přístup na portály se streamovaným videem - ať už se jedná o obligátní youtube, nebo specifičtější archivy komerčních televizí. Stále populárnější jsou též síťové přehrávače ať už se jedná o zařízení se širokou podporou formátů a poněkud méně přehledným ovládáním, nebo stylová a až ostudně jednoduchá, leč co do formátů poněkud omezená Apple TV.
Proč HTPC
Je tedy dnes vůbec důvod chtít HTPC? Myslíme si že ano. Přestože televizory, receivery i BD a síťové přehrávače nabízí nepřebernou škálu obsahu, u každého ze zařízení jste odkázání na volby, které mu dal do vínku (nebo přidal v rámci aktualizace firmware) výrobce. HTPC vám oproti tomu zpřístupní na obrazovce a v audiosystému vašeho domácího kina veškerý obsah dostupný na internetu - a nemusí se jednat jen o filmy a seriály sdílené přes P2P či stažené z různých úložišť, ale také o bohatý archiv České televize či Českého Rozhlasu a dalších televizí, rádií a autorů. Je jedno o jaký formát, kodek, rozlišení či jazyk titulků chcete přehrát - na PC vždy najdete vhodnou aplikaci či utilitu, která vám pomůže. Navíc máte možnost filmy konvertovat, komprimovat či upravovat například pro přehrání v iPadu či jiných přenosných přístrojích. Pokud jste se navíc zbavili stolního počítače a máte doma pouze laptopy, může HTPC sloužit i k těmto účelům - mimo jiné i proto, že se často jedná o energeticky velmi úsporné počítače.
V neposlední řadě může HTPC sloužit i jako velmi univerzální herní zařízení - na těch méně výkonných můžete hrát na velké obrazovce starší či flashové a webové hry, na výkonněji konfigurovaných pak i nejnovější herní pecky. Na druhou stranu nepopíráme, že totéž vám umožní PlayStation 3 či Xbox, které zároveň mohou sloužit pro přehrávání filmů a videa z počítačů v domácí síti. Jde o to, co lépe vyhoví vašim potřebám, nárokům i požadované jednoduchosti a komfortu ovládání.
Nejeden háček
Rádi bychom zde naši úvodní úvahu ukončili konstatováním, že PC pro domácí kino má pouze uvedené klady a žádné nedostatky. Byla by to ale pochopitelně lež. Sestavení či výber vhodné sestavy, její instalace a údržba, stejně jako často složitější ovládání, které není vždy přizpůsobeno pro velkou obrazovku sledovanou z několikametrové vzdálenosti patří mezi ty hlavní. Negativem je i cena - přestože dnes obstojné HTPC či miniaturní PC postavíte za 5 až 10 tisíc korun, je to stále dvoj až tronásobek ceny obstojně vybaveného síťového BD přehrávače, dočasně může být problémem zejména cena pevných disků, které jsou (coby nejlepší úložiště filmů a seriálů) nezbytnou součástí či příslušenství každého HTPC.
Ve větších domácnostech je navíc na začátku dobré rozhodnout se o strategii pro sdílení médií (filmů, hudby) kterou zvolíte - půjdete cestou NAS krabičky do níž mohou přistupovat počítače a síťové přehrávače, souborového serveru nebo HTPC které bude fungovat též jako server? Budete pro přehrávání (v kuchyni, obýváku, ložnici, dětském pokoji) využívat síťové přehrávače, herní konzole, nebo malé počítače? To jsou otázky které je dobré si položit, nicméně odpověď na každou z nich by vydala na samostatný článek. My se tedy soustředíme na jednodušší situaci - stavbu či koupi jediného PC pro domácí kino.
Velké vs. malé
První rozhodnutí, které byste měli učinit, je zda jít cestou miniaturního počítače, který bude fungovat prakticky pouze jako přehrávač médií - tedy filmů, seriálů, hudby, streamovaného videa či audia z internetu, nebo zvolíte vetší formát počítače pro domácí kino, který může zároveň fungovat jako rozsáhlé úložiště a server těchto médií s několika pevnými disky a případně též herní stanice (malé HTPC zvládne tyto funkce taktéž, nicméně obvykle nenabízí možnost snadného rozšíření diskové kapacity či výkon vhodný pro náročnější nové hry). Malá či miniaturní HTPC mají na druhou stranu velmi nízkou spotřebu a v některých případech jsou i poměrně tichá, malé ale neznamená automaticky levné - nejlevnější cestou při optimálním výkonu bývají obvykle středně velké a výkonné HTPC sestavy.
Další otazníky
Postavit, nebo koupit hotové? Máte-li dostatek znalostí je stavba svépomocí ideální zejména proto, že si přesně můžete vybrat komponenty - počínaje skříní a konče disky. Můžete též použít tišší chlazení (ventilátory, chladič procesoru, grafické karty), případně přidat další nestandardní komponenty jako jsou výměnné rámečky pro pevné disky a podobně. Strávíte tím sice nějaký čas, nicméně ve srovnání s tím, kolik času nejspíše strávíte s nastavováním a konfigurací médií v již hotovém PC je to v podstatě zanedbatelné. Na druhou stranu je pravda, že v dnešní době většina sestav prodávaných coby HTPC nebo miniaturní PC je vybavena odpovídajícím způsobem a není hlučná.
Zásadní je též volba operačního systému. Pokud stavíte své vlastní HTPC můžete ušetřit volbou Linuxu doplněného o media center aplikaci typu XMBC (ta je k dispozici i pro Windows či MacOS), která umí fungovat nejen jako síťový klient UpNp ale i jako server pro tento a další protokoly. Pokud ovšem chcete též hrát hry a provozovat další Windows aplikace, je pochopitelně lepší cestou instalace klasických Windows 7, ideálně ve verzi Home Premium - ta již mají vlastní media center aplikaci, která je ale funkčně, zejména v našich zeměpisných šířkách, natolik okleštěna, že ji možná raději nahradíte jinou alternativou - buď již zmíněným XBMC (to je zdarma) nebo například placeným J River Media Center (to ocení zejména audiofilové, neboť obyvkle nabízí nejkvalitnější zvukový výstup).