Firmy rády mluví o praktickém vývoji a využití kvantových počítačů. IBM, Google, Facebook a další hovoří o kvantových počítačích, kvantových algoritmech, superpozici, propojení, kvantové nadvládě a dalších termínech, v nichž se běžný uživatel poněkud ztrácí.
Ani odborníci však nemají ve všem úplně jasno. IBM kupříkladu věnuje do výzkumu a vývoje kvantových počítačů nemalé prostředky. Nedávno jsem si vyslechl fascinující prezentaci z jejich strany o vývoji kvantového designu, jejich open source platforma Qiskit Metal kupříkladu dokáže navrhnout kvantový čip během několika minut.
Když jsem se během prezentace zeptal jednoho z brilantních inženýrů IBM, Zlatka Mineva, experta na supravodivou kvantovou fyziku, zda je vůbec možné sestavit plnohodnotný kvantový počítač na křemíkovém základě, dostalo se mi odpovědi optimistické, avšak neprůkazné.
Zjednodušeně řečeno: největším problémem skutečných kvantových počítačů je, že nevíme, jestli je s technologiemi z blízké budoucnosti budeme vůbec schopní postavit.
Bez křemíku nejsou výpočetní technologie
Křemík je materiál, který nám slouží velmi dobře a umožnil rozjet novou éru v existenci lidstva. Má však svá omezení, svoje limity a kvantové technologie jsou docela jiná bestie než běžná elektronika.
Některé jevy z kvantového světa jsme schopní efektivně replikovat i na křemíku, byť se zjevnými omezeními. Počítač s několika qubity schopný dosáhnout superpozice je obrovským úspěchem vědy a výzkumu, nicméně dokud je potřeba takový počítač chladit tekutým dusíkem, je jeho využití poněkud limitováno na účely vědecké.
S tím možná bude nutné se smířit. Kvantové technologie mají zatím z principu velmi specifické využití. Vlivem toho, jak u kvantových algoritmů funguje chybovost – již se zatím nedaří efektivně odstranit vzhledem k nestabilní nátuře qubitů –, nehodí se kvantové výpočty na všechny oblasti vědy, ale hlavně tam, kde je velký počet možností a kde prim hraje pravděpodobnost.
Všehovšudy je ale nutné uznat, že se vývoj kvantových technologií hýbe kupředu překvapivou rychlostí. Vývoj vedou kupříkladu nikoli start-upy, ale naopak velké skupiny zodpovědné za pokroky i v běžných výpočetních technologiích. Dává to smysl: kvantové technologie vyžadují nebývalé propojení expertů ze široké škály oborů. Kvantový fyzik rozumí pro běžného smrtelníka až magickému světu kvantové fyziky, ale stále potřebuje schopného inženýra k tomu, aby v praxi vybudoval čip, a softwarového inženýra k tomu, aby k něčemu posléze byl.
A takovou nálož kvalifikované pracovní síly má vskutku jen málo společností.
Celý článek si můžete přečíst v Computerworldu číslo 9/2021.
Computerworld si můžete objednat i jako klasický časopis. Je jediným odborným měsíčníkem na českém a slovenském trhu zaměreným na profesionály v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Díky silnému zázemí přináší aktuální zpravodajství, analýzy, komentáře a přehledy nejnovejších technologií dříve a na vyšší odborné úrovni, než ostatní periodika na tuzemském trhu.
Obsah Computerworldu je určen odborníkům a manažerům z firem a institucí, kteří se podílejí na rozhodovacím procesu při nákupu ICT technologií. Jednotlivá čísla si můžete objednat i v digitální podobě.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU